Vyšetřování skončilo, zapomeňte!
L'istruttoria e chiusa: dimentichi
The Case Is Closed, Forget It
Réžia:
Damiano DamianiKamera:
Claudio RagonaHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Franco Nero, Georges Wilson, John Steiner, Riccardo Cucciolla, Turi Ferro, Corrado Solari, Claudio Nicastro, Patrizia Adiutori, Francesco D'Adda (viac)Obsahy(2)
Když se idealistický architekt (Franco Nero) ve jménu vlastního přesvědčení postaví proti rozsáhlému projektu, který podle něj ohrožuje místní obyvatele, je křivě obviněn ze zločinu a zavřen do vězení. Zatímco se potýká s brutálním vězeňským systémem a zároveň se snaží dovolat spravedlnosti, jeho morální postoj je otřesen spoluvězni, dozorci, zkorumpovanými úředníky i drsným prostředím, odkud pro něho zdánlivě není úniku. Hudbu k filmu složil Ennio Morricone. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Jedno z nejsyrovějších vězeňských dramat, které jsem v životě viděl. Vskutku bych v té době nechtěl být zločincem v Itálii a dostat se do podobného zařízení. Jako většina tehdejších italských či francouzských žánrových filmů levicově zaměřený a silně společensko-kritický. Depresivní atmosféra, několik (nejen na svou dobu) brutálních scén, hořký závěr. Ani dnes nic pro slabé povahy s výborným Frankem Nerem v hlavní roli. 80%. ()
Spočátku jsem měl dost dlouho pocit žánrové neujasnosti. Scény typické pro krimi thriller střídaly hlášky (zejména od postavy dabované Milošem Kopeckým) plus takové to uvolněné chování vězňů jako z čiré komedie. Od počátku mne sice zaujala hlavní linka trpkých zážitků neprávem uvězněného architekta, ale tu na čas výrazně upozadily rozvláčné náhledy do prostředí a života vězňů, kde vedle hlavní postavy skoro všechny ostatní vzájemně splývají (což mne příliš nebavilo ani v Pahorku či Frajeru Lukeovi). Co naplat, režisér si tahá svého diváka hodně dlouho, stejně jako vězeňský systém hlavní postavu, než se odkryje jeho pravá tvář v plném světle a a nakonec rozjede každou chvíli brutálnější kolotoč událostí, během nějž uvnitř lidské duše zůstala jenom tísnivá bezmocnost. Druhou polovinu rozhodně hodnotím jako lepší, jako kritika společenských poměrů a ukázka bezmocnosti v boji proti systému má to rozhodně velice působivý nádech. Byť jsem se především ve scéně s klíčovou brutální vraždou nemohl zbavit dojmu, že zde se tvůrci snaží především za každou cenu a co nejvíc šokovat diváka. 65% ()
Zajímavý snímek z vězeňského prostředí s velmi dobrým Francem Nerem (zde prokázal, že je skutečně kvalitní herec a vyvrátil tak mé pochyby), který je však až příliš rozvláčný a nedokáže si udržet pozornost po celou dobu stopáže. Mám také jisté pochyby o realističnosti vězeňského života, jenž je nám zde podán – nemyslím korupci a mafii, ale spiš ty vztahy mezi vězni. I chování některých postav (včetně hlavního hrdiny) mi připadalo trochu zvláštní, ovšem konec byl naprosto perfektní. A s ním související vývoj Nerova architekta. ()
Tak toto som teda absolútne nečakal. Na film som natrafil úplnou náhodou, pričom teraz nemôžem skonštatovať nič iné, iba toľko, že je to jeden z najlepších snímkov z väzenského prostredia aké som videl. Samotný príbeh je vyslovene excelentný a záver v posobe pointy priam skvostný. Podcenil som ho, a zrejme práve preto som si ho pomerne solídne “užil”. Možno to nie je na päť hviezd, no v tomto prípade rád prižmúrim jedno očko. Prajem rovnaký zážitok aj ostatním divákom. ()
Franco Nero sa opäť ako "občan búri", lenže vo väzenských podmienkach to nie je také "jednoduché" ako na slobode. A vzbura má predsa len svoje hranice. Úspešný architekt je nespravodlivo uväznený za neúmyselné zabitie pri autonehode, pričom ide pochopiteľne, ako sa zdá, o justičný omyl. Za mrežami však zisťuje, že sa bude hrať oveľa vyššia hra ako dokazovnie vlastnej neviny. Damiani ide nekompromisne na vec, až sa človek čuduje, že ho doma nikto neodrágloval na ulici. Shawshank bez redemption. ()
Galéria (4)
Fotka © Fair Film
Reklama