Pod pokličkou

Ze začátku mě tento pořad docela bavil a byl jsem zvědav, co tvůrci připraví příště, ale poslední dobou se mu už čím dál víc vyhýbám. Nevím jestli za to může můj upadající zájem o vaření, groteskní kreslené postavičky hovořící nechutně zrychlenými hlásky nebo zkrátka to, že tento pořad prostě není tak dobrý. (15.01.2009)

Tak to já zas patřím mezi ty, kterým se tento pořad docela líbí. A právě ty animované vložky se mi na tom líbí snad i nejvíc. Navíc jsem si občas nechal i od přítomných expertů poradit. Co se výživy týče, rád experimentuju – takže v tomto případě dávám palec nahoru. Však je to taky pořad o výživě a žrádlu, tak tady neremcejte… (10.02.2019)

Jídlo a nenažraný český národ patří k sobě tak, jako Hurvínek ke Spejblovi:-). Musím se smát, když např. na Invexu jsou největší fronty u bufetů a u stánků s PC technikou je podstatně méně lidí. Viděl jsem hodně dílů tohoto pořadu na ČT. A rozhodně je chválím. Velice dobrý nápad vytvořit tento cyklus. Délka každého dílu je dostačující a příjemně uteče. Dozvíme se vše o potravinách. Jejich kladech a záporech. Dále chválím animovanou postavičku Zorku, která diváky zkouší, ale i upozorní na vše podstatné a zajímavé. Dávám příjemné 4 hvězdičky a v nejbližsí době se zase rád na nějaký díl podívám, abych věděl jaké potraviny jsou prospěšné pro můj organizmus. (14.11.2008)

Dokumentární seriál mého dětství, co na to napsat? Milovala jsem animace a hlavně onoho domorodce, pak Maruš, co myje nádobí, peče kuře a diskutuje s manželem, který si raději nakonec stejně zajde na Růžek. Později jsem se dozvěděla nejrůznější věci o jídle, vitamíny, zkrátka životní styl (a musím přiznat, animované postavičky mě doteď neomrzely). Skvělý seriál. (04.03.2014)

Pod pokličkou se může skrývat ledacos. V první řadě se tam výborně tutlají rozličné prohřešky, jak by jistě mnozí politici mohli vyprávět. Máme-li tu smůlu, že jsme se narodili jako vodníci a krvavou tlačenku neradi, je hrnek s pokličkou ideálním místem, kam ubytovat dušičku profesora Ikebary. Řádně zatopeno bude naopak pod pokličkou sopky, chystající se srovnat se zemí poklidné městečko Dante‘s Peak. To pod pokličkou tohoto kulinářského pořadu je naštěstí o poznání klidněji (i když takový připálený oběd se v kuchařčiných očích většinou průměrné hollywoodské katastrofě bez problémů vyrovná). Je k nevíře, že půlhodina věnovaná třeba baklažánům, může být zajímavá, příjemně poučná, a co víc, i vtipná. Věstonická Venuše, animovaní pralidé a jejich „Drž pec!“, Maruška s manželem, který poctivě chodí na nákupy těch nejobskurnějších surovin, i když by mu evidentně stačil párek s hořčicí a pivem… Podle mě má tenhle pořad šťávu (z dobře propečeného masíčka). (16.08.2008)