Moje čučoriedkové noci

Po metafyzike lásky v roku 2046 a jednej úžasnej reklame na jediné Slnko WKW vsadil na komerčnejšiu romantiku tváriacu sa ako čistokrvný art. Je príjemné vidieť ako Wong dokáže viesť hviezdy k tomu , aby pôsobili jednoducho a ľudsky a pritom ich snímať snovou a estetickou wongovsky „voyeurskou“ kamerou, čučoriedky však nemajú živočíšnosť, spontánnosť a živelnosť Chungking Expressu, hrejivú tragiku Padlých anjelikov ani krehký smútok Stvorených pre lásku. A tak pôsobia akosi „prázdnejšie“ než ostatné majstrove filmy. Stále je to ten istý Wong, avšak na úkor kvality veľmi zjednodušený. Mimochodom, nechápem prečo sa Hollywood nebije o Natalie Portmann pretože už po niekoľkýkrát pre seba s prehľadom vedľajšou rolou kradne kompletne celý film. Pre režisérových verných povinná jazda bez prekvapenia, pre nováčikov asi príjemné prekvapenie, len netreba zabúdať, že WKW to vie rozbaliť v omnoho väčšom štýle. 8/10 (02.07.2008)

Kar-wai Wongův americký debut MOJE BORŮVKOVÉ NOCI se pouze zdá být natolik banálním a prázdným, protože uvědoměle využívá schémata a klišé spojené se žánrem romantických filmů a road-movie, ale ta důmyslně ohýbá a pohrává si s nimi. Kar-wai Wongovo specifické voyeuristické filmové vidění není pouhou manýrou, ale naopak snímání postav přes skleněné plochy je od sebe odděluje a narážka na kameru snímající akci v kavárně, která hlavnímu hrdinovi slouží jako takový deník zaznamenávající události kolem, opodstatňuje deníkovou strukturu vyprávění a zároveň nevýraznost hlavní hrdinky, která projíždí děním a to ji výrazně formuje. Opětovně se zde setkáváme se subjektivně vnímaným časoprostorem, ale zatímco ve STVOŘENI PRO LÁSKU časoprostor postavy sdílely a ve 2046 si hlavní postava časoprostor upravuje dle svého vidění a tak ho tříští, v MOJE BORŮVKOVÉ NOCI postavy časoprostor až do samotného závěru nesdílejí, přestože jejich vlastní jsou natolik podobné (scéna s nosem). Unikátní filmařské vidění tak dovoluje nahlédnout na notoricky známá místa poprvé jinak a z herců dostat živelné a dýchající postavy, jimž divák věří, že existují. Rád jsem znovu jedl a miloval v melancholickém koláči Kar-wai Wonga, jenž zachytil momenty spojené s koncem každého starého vztahu a začátkem nového. (19.02.2008)

Ostatní koláče jdou na dračku, jen ten borůvkový často zůstává nedotčený. I ten se stane tématem k povídaní pro inteligentního kavárníka Jeremyho a nešťastné Elizabeth, která nenachází odpověď na věčnou otázku „proč“. Přítelem opuštěná se tak vydává cestou napříč Spojenými státy a nebude v tom sama. Standardně dobrý Jude Law, překvapivě dobrá Norah Jones (jinak skvělá písničkářka bez skandálů), nadprůměrně sexy Natalie Portman (i s krátkým sestřihem) a výtečný David Strathaim (coby truchlící opilec). Umělecké kvality čínského režiséra Wong Kar-waie si moc příjemně pohrávají s atmosférou (občas až příliš) a i když je to jednoduché jako Kolumbovo vejce, moc příjemně se to spolu s hlavní hrdinkou prožívá!! (10.04.2008)

Když jste na tom špatně, pamatujte, že je vždycky kolem vás ještě někdo, kdo je na tom hůř.. Kar-wai Wong naservíroval meditačně laděné defilé životních ztroskotanců, kde každý druhý záběr je zpomalen ve stylu Johna Woo (ovšem bez střelby) a já musím bohužel konstatovat, že s výjimkou tradičně výborného Strathairna postrádá tato neónově načančaná unylost potřebný drive. Holt, borůvky staví, Borůvkové noci uspávají.. Možná je to vždy momentálním nastavením nálady, ale asijské drámo-romance (pravda, tentokrát šmrnclé Hollywoodem) jsou pro mě jiný kontinent, jiný svět, nicméně uznávám, že pořád stejný vesmír.. (28.10.2010)

Wong hraje ve svém americkém debutu na jistotu (což je pochopitelné) a klouže spíš po - krásně barevném a lesklém - povrchu (ale to možná dělá vždycky), jenže i tak se na Moje borůvkové noci moc příjemně kouká (jak říkám, žádné překvapení) a bylo mi s nimi fajn. A obsazení je každopádně mňamózní - asi jako borůvkový koláč se zmrzlinou. (17.02.2008)