Moje čučoriedkové noci

Je to nuda; děj nemá spád. Začátek filmu, zápletka, pak se jakoby musí hodinu a půl odehrávat víceméně nezajímavý příběh, aby se děj mohl vrátit zpět na začátek a bylo možné celý snímek ukončit rádoby happy-endem. S hereckými výkony nemám problém, Natalie Portman byla nejsvětlejším místem filmu, kdy jsem se chvíli i bavil. Ale sebelepší herecký výkon nevylepší nezáživný scénář. (14.06.2008)

Nehorázný sranec. Norah bych nejraději půlku filmu vzala cihlou přes hlavu. Její filozofování v různých koutech amerického zapadákova je neuvěřitelně nudné. Co je ale ještě nudnější a klišovitější, jsou osudy lidí, se kterýma se hrdinka během cesty setká. Přidejme snahu o artový dojem filmu dlouhými záběry bez dialogů a 90 minut královské nudy je na světě. Wim Wenders umí poeticko-filozofickou americkou road movie líp. (07.02.2010)

Hongkongský filmař Wong Kar Wai mezinárodně proslul jako autor osobitých romancí prodchnutých melancholií. Již v jeho hongkongských filmech účinkovaly největší filmové i pěvecké hvězdy čínských teritorií, a tak není divu, že v jeho první anglicky mluveném filmu účinkují Jude Law, David Strathairn, Natalie Portman a Rachel Weisz, ale také zde dostala první hereckou příležitost americká písničkářka Norah Jones (podobně jako Faye Wong v Chungking Express). Jak je pro Wongovy dřívější snímky typické, i jeho filmová pouť napříč Amerikou je složená z epizodních sekvencí, jež ukazují rozličné podoby nešťastné lásky a tíhy osamělosti. Sugestivní kamera se opájí tvářemi fotogenických představitelů zalitými sytě barevnou září neonů a barového osvětlení, čímž spolu se střídmým vedením herců vykresluje hutnou melancholickou atmosféru. Vyprávění, ukazující, jak hrdinům na pozadí hektického světa barů, restaurací a casin plyne čas mezi prsty, pak skládá expresivní pohled na osamělé duše, které ve svém nitru schovávají velké city. Ovšem zatímco Wongovy hongkongské filmy byly konzevy zeitgestu z Hongkongu, nad nímž visela oprátka v podobě neodvratného předání Číně, což jim dodávalo osudovost, roadmovie po Americe odhaluje ryze popový základ Wongovy tvorby. (24.02.2013)

Wong hraje ve svém americkém debutu na jistotu (což je pochopitelné) a klouže spíš po - krásně barevném a lesklém - povrchu (ale to možná dělá vždycky), jenže i tak se na Moje borůvkové noci moc příjemně kouká (jak říkám, žádné překvapení) a bylo mi s nimi fajn. A obsazení je každopádně mňamózní - asi jako borůvkový koláč se zmrzlinou. (17.02.2008)

Melanchólia, hĺbavosť, tragika, podprahová romantika, voyeuristické snímanie... to všetko neodškriepiteľne patrí k Wong Kar-waiovi a je to prítomné aj v jeho prvom anglicky hovorenom filme. Je to síce menej filozofické a "komplikované" ako jeho hongkongská tvorba, ale stále je to excelentne odvedená a výrazne "wongovská" filmárska práca s opäť raz dokonalou kamerou a skvelými hereckými výkonmi. Štvorica vedľajších postáv (Jude Law, David Strathairn, Rachel Weisz a bohyňa Natalie Portman) je zahratých famózne, trošku inak je na tom herecká debutantka Norah Jones, pri ktorej som nevedel posúdiť, či tlmený herecký prejav je autorským zámerom alebo jednoducho dôsledkom menšieho hereckého talentu. Každopádne na svojich hereckých kolegov nemala, ale nedopadlo to ani zle, s jej Elizabeth sa nedalo nesympatizovať (stále ju ale budem mať radšej ako speváčku, než ako herečku). My Blueberry Nights je výborný film, ktorý znalcov Wongovej predchádzajúcej tvorby neprekvapí, no "tých ostatných" môže čakať unikátny zážitok a snáď aj impulz pre pozretie tých skutočných Wongových klenotov ako Stvorení pre lásku či Fallen Angels. 9 / 10 (05.09.2008)