Réžia:
Zack SnyderKamera:
Larry FongHudba:
Tyler BatesHrajú:
Billy Crudup, Malin Åkerman, Carla Gugino, Patrick Wilson, Jeffrey Dean Morgan, Jackie Earle Haley, Matthew Goode, Matt Frewer, Stephen McHattie (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Je nájdená mŕtvola istého Edwarda Blakea, ktorý bol medzi superhrdinami známy pod prezývkou Komediant. Evidentne násilná smrť nikoho neznepokojuje, svet má totiž úplné iné starosti. V kalendári sa píše rok 1985, vonku zúri studená vojna, ktorá veľmi reálne hrozí prerásť v nukleárny stret svetových veľmoci. Maskovaní superhrdinovia už dávno nie sú považovaní za ochrancov ľudstva, živoria na okraji spoločnosti a už len spomínajú na staré dobré časy. Svetlou výnimkou je Rorschach, ktorý za Komediantovou vidí smrťou rozsiahle sprisahanie, ktoré má zlikvidovať alebo zdiskreditovať bývalých superhrdinov, a tým otvoriť cestu ďaleko ambicióznejšiemu a nechutnejšiemu projektu. V snahe zabrániť najhoršiemu sa Rorschach pokúsi zmobilizovať všetkých bývalých kolegov, z ktorých naozaj nadprirodzené schopnosti má v skutočnosti len jeden. Ich cieľom bude strážiť ľudstvo. Kto ale bude strážiť ich? (TV Markíza)
(viac)Videá (10)
Recenzie (2 105)
Co napsat? Netuším. Nějak mi došla slova. Ne, že by mi je sebral tento film, ale tak prostě nic jinýho, než říct, že to byla chytrá jízda po spirále ostrosti, vtipu, myšlenek a bolesti, mě nenapadá. I když nejsem fanoušek předlohy - komix jsem nečetla a neměla o něm ani ponětí - film se mi líbí. Věřím, že tam spousty dobrého chybí. Věřím ale také, že takovou sociální sondu mezi superhrdinskou partičku, už nikdo nepustí a čili já už asi nikdy neuvidím to "nitro". Zřejmě škoda. ()
║Rozpočet $130miliónov║Tržby USA $107,509,799║Tržby Celosvetovo $185,258,983▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $34,971,029║ Tržby za predaj DVD v USA $65,034,302║ Filmový začiatok roka 2009 si ukradol svojím pompéznym návratom po úspešnej 300(2007) opäť po dvoch rokoch režisér Zack Snyder. Všetku ostatnú filmovú produkciu naokolo svojím novým filmom Strážcovia podľa knižnej predlohy Alana Moora zatienil a aj keď ostal pri comicse posúva svoju tvorbu omnoho ďalej než to bolo v predošlom filme. Doteraz natočil tri filmy a v každom je cítiť jeho zanietenie pre sprostredkovanú tému. Rovnako tak je zreteľní jeho napredujúci talent(pripomína mi moc perfekcionistu ako je James Cameron), zúročení skúsenosťami z predchádzajúcich projektov. Všetky overené veci z predošlej tvorby ako vizuálne poňatie, dejové prestrihy, akcia či štylizácia, je aj tu v plnej kráse zachovaná ale navyše k tomuto spravil rázni krok, aj čo sa týka vyprávania príbehu. Ten sa v tomto prípade stáva nosnou kostrou filmu. A nemal to zrovna jednoduché, lebo príbeh sa prezentovanou témou dotýka dosť háklivých vecí, odohrávajúcich sa v nedávnej histórii sveta, v dobe studenej vojny. Nukleárna vojna sa tak stáva stredobodom diania tohto temného filmu, plného násilia, konšpirácii, podrazov či dráždivého sexu. Samotným hrdinom a ich životu je tu venovaný široký priestor. Rovnako tak je nám v spomienkových návratoch do minulosti ponúknutá nejaká ta významná udalosť z ich života. Takže sme postupne oboznámení z charakterom každej významnejšej postavy v tomto príbehu. Možno z počiatku príde trošku zastrašujúca dĺžka filmu presahujúca dve a pol hodiny, či vlastne dokáže na celej ploche upútať a udržať si pozornosť diváka ale vďaka hútnej téme si ho dokáže doslova pripútať a nenechá ho len tak oddychovať ako býva prevažne zvykom u takýchto veľkorozpočtových produkciách. /videl v kine 2x: 100%/ ()
Zfilmovaná LIGA VÝJIMEČNÝCH je důvod, proč se Moore od komiksových adaptací svých děl distancuje, protože je koncept zpřístupněn co nejširší divácké obci a jsou obroušeny všechny ostřejší hrany. Z PEKLA je vyvedenou žánrovou, detektivně-horrorovou podívanou, která ale zplošťuje komplexní grafický román do podoby šestákového dobrodružství. V JAKO VENDETA je zase aktualizací, která více než myšlenkovou bohatost a nadčasovost komiksu přebírá mooreovské vypravěčské postupy a dovádí je dál. Ani o jedné z výše zmíněných bych nemohl říct/napsat, že se jedná o výborný film a zároveň i výbornou adaptaci komiksu, což naštěstí u STRÁŽCŮ - WATCHMEN neplatí: nejoceňovanější grafický román všech dob je překlenut do filmu, jenž plně a nedivácky využívá jeho komplikované formální stránky a všechny podstatné a podnětné myšlenky byly zachovány._____ Film cílí na fanoušky předlohy, ale nejlepší je ve chvílích, kdy se vydá zcela vlastní cestou a v duchu mooreovského rukopisu rozšíří fikční svět o další události z alternativní historie, přitvrdí či mírně pozmění klimax. Prostřednictvím zpomalených či zrychlených záběrů, a to třeba v rámci jednoho záběru, umocní daný moment, protože na rozdíl od 300 se zde nejde na efekt, ale vše je úslužné celku a efektivní. Díky chytře zvolené hudbě ironicky oglosuje či emociálně zvýrazní scénu, za pomocí rozmanité choreografie dá divákovi pocítit fyzickou bolest postav._____ Podstatu rozporuplného přijetí nevidím v tom, že znalci předlohy hodnotí kladně, protože si vystačí s rozpohybovanými obrázky, a nečtenáři se ztrácí v časových a prostorových rovinách i v postavách, a tak se nudí a hodnotí záporně. Pokud nějaký film překlápí vyprávěcí strukturu komiksových STRÁŽCŮ, pak je to Nolanův TEMNÝ RYTÍŘ, ve kterém jsou informace distribuovány prostřednictvím novin, televizních reportáží či letmých náznaků, každá scéna funguje jako uzavřený celek s vrcholem a přitom zapadá i do "většího obrazu". Snyder totiž alespoň kinoverzi zbavil rámování (žádné citáty, žádné osudy vedlejších postav uzavírající kapitolu), a tak je film popoháněn postavami, nikoliv motivacemi či McGuffinem (kdo zabil Komedianta?). Naladit se tak na meditativní, v podstatě filozofující (nikoliv filozofické) a politické (nikoliv politizující) dílo je ohromně složité, ale kdo to dovede, ten musí uznat, že STRÁŽCI - WATCHMEN lépe natočit nešli. A obdivovat přitom nekompromisnost, s jakou "blockbuster" za víc jak 100 milionů dolarů vyobrazuje sex a násilí, dokonce otevřeněji než v komiksu. 10/10 Director´s Cut: Obavy, že režisérská verze pouze doplní to, co bylo v komiksu, se naštěstí nenaplnily; přesto má svým feelingem DC mnohem blíže grafickému románu, protože onen hnus (který jsem pociťoval při čtení, ale ne při sledování kinoverze) je přítomen. Prodloužením valné většiny scén se pozměnilo jejich vyznění, kdy se z jízlivého černého humoru stala poctivá deprese (cokoliv s Rorschachem, především pak rozhovor s psychiatrem/psychologem), nové scény poté lépe prokreslují postavy (Sůva), ozřejmují jejich motivace (Komediant, Ozzy) a dodávají na působivosti (závěr). Přidání více sexu (prodloužená "Hallelujah") a násilí (napadení Hedvábného přízraku a Sůvy v uličce, vietnamský flashback, útok na Veidta, vysvobození z vězení) není samoúčelné a mnohem komplexněji se zde pracuje s jednotlivými emocemi: mistrovsky natočená scéna vraždy jedné vedlejší postavy, ve které se střetává - stejně jako v celém filmu - minulost s budoucností, je zakončena černohumornou tečkou. A teď bych prosil speciální edici se zakomponovanou TALES OF THE BLACK FREIGHTER, děkuji. () (menej) (viac)
Výborně! Jeden z nejlepších comicsových filmů, co znám, což je o to podivuhodnější, když uvážíme, o jak složité a nezfilmovatelné dílo se jedná. Scénář byl zručně poskládán dohromady, takže jsem ani neměl problém se v něm orientovat. Hezká retro stylizace, příjemná znepokojující atmosféra a krásně padnoucí oldie songy (obzvlášť Bob Dylan ve skutečně nádherných úvodních titulcích a celá pasáž s Philipem Glassem). Potěšili i herci, především Jackie Earle Haley a Billy Crudup, jen obsazení Matthewa Goodea se moc nepovedlo. Comics jsem nečetl, ale film mě přiměl to udělat - jde o první comicsový film, kterému se to podařilo. Doufám, že film bude mít úspěch, v opačném případě by mi to bylo opravdu líto. ()
Galéria (232)
Zaujímavosti (96)
- Skutečné jméno Rorschacha (Jackie Earle Haley) je Walter Kovacs. (Lucasion)
- Výrazy obličeje Dr. Manhattana (Billy Crudup) byly zaznamenávány firmou Sony Pictures Imageworks pomocí technologie "motion capture" s využitím rekordních 165 pohybových značek v hercově obličeji. (Zeebonk)
- Ve scéně, kdy dr. Manhattan (Billy Crudup) vypráví na Marsu svůj příběh, hraje hudba Philipa Glasse ze snímku Koyaanisqatsi (1982). (Gar-mogoth)
Where´s the american dream pýta sa vydesený divák so Sovou. „It became true !“ kričí nadšený divák a s radosťou to šije s Komediantom z brokovnice do neposlušných občanov. Nie som veľmi veľkým priaznivcom spasiteľského archetypu a komiksovej estetiky na ňom založenej, mám radšej dekonštrukcie zažitých prvkov a postupov žánru. A tak je pre mňa správňák Superman, Batman či Spiderman absolútne nezaujímavou postavou (tých prenechám ľuďom čo svet radi čiernobielo) a vytešujem sa z konzervatívno-fašistického pravičiarskeho prasaťa Rohrschacha, pragmatického otca novej doby Adriana, nihilistického psychopata Komedianta, sexi Silk Specter Jr., uvážlivého Sovu a nadčloveka s nadľudskými problémami Dr. Manhattana. Táto zberba je totiž zrelá nie na boj so „zlom“ ale na kreslo u psychiatra. Alan Moore ft. Zack Snyder poriadne otriasli komiksovým žánrom, vysmiali sa mu, popreli ho a Snyder sa po fašistickej 300 rehabilitoval impozantným komplexným a formálne vyzretým filmom. Už od majstrovských titulkov, z ktorých pozorný divák vyčíta mnohé detaily potrebné pre pobratie neskoršieho deja a vzťahov medzi postavami, Snyder dávkuje neuveriteľné množstvo efektných obrazových vychytávok, ktoré majú v rámci kompozície scény i svoje opodstatnenie a preto nepôsobia len samoúčelne, ako neustále opakovanie spomaľovačiek v 300. Mooreovu predlohu som nečítal takže i z pohľadu príbehu môžem hodnotiť len kinoverziu a directors cut. Prvú výčitku budem mať len v tom ohľade, že bez naračnej štruktúry plnej retrospektív z minulosti postáv odhaľujúcich ich charaktery, by bol dej jednoduchý ako facka. Samozrejme, vyčítať komiksu, že je príbehovo jednoduchý je ako vyčítať Biblii že má prikázania. Druhou a poslednou je temer okamžitá divácka identifikácia „zlouna“ hoci tu nejde o antagonistu v pravom slova zmysle. Čo však robí Watchmenov nezabudnuteľnými je ich myšlienkový presah a postupné odhaľovanie vnútra väčšinou uzavretých postáv (výnimkou práve Dr. Manhattan), ktoré z nich na rozdiel od naleštených klasických superheroes robí skôr či neskôr len zmätené ľudské monštrá jednajúce skratovito a nie práve humánne. Alternatívna budúcnosť, v ktorej U.S. and Ej vyhrali Vietnam, Nixon bol zvolený tretíkrát za prezidenta a jediné, čo drží ZSSR od jadrového útoku je „overhuman“ (nechcem použiť „nadčloveka“ aby to nevyzenlo ako parafráza Nietzscheho, pretože táto postava ďaleko presahuje možnosti N. nadčloveka) pobehujúci spoločensky nekorektne s odhaleným modrým bimbasom je dostatočne zaujímavá i komická ako prostredie pre rozvíjanie myšlienok o tom, ako „spoločný nepriateľ“ dokázal vždy zjednotiť rozhádané strany, aby v strachu uzatvorili mier a spojenectvo. Z Watchmenov robí z hľadiska príbehu vo svete komiksu unikát najmä ich nejednoznačnosť, odsúdenie „ideológií“ a dôraz na pragmatizmus a popretie „ľudskej“ stránky superhrdinov na úkor ich psychopatickej roviny. Z formálnej stránky sa okrem až fincherovsky temnej atmosféry môžme vytešovať zo zložito vyrozprávaného príbehu s matematicky presne rozloženými retrospektívami slúžiacimi príbehu a bombastického vizuálu s perfektne vybranou dobovou hudbou, tu ironicky tu ikonicky podfarbujúcou jednotlivé scény. Watchmen sú skrátka komiks, ktorý už nie je tak celkom komiksom a odmysliac si smiešne oblečky hrdinov, pobral by som ich celkom ako sci fi alternatívnu históriu skutočnosti.10/ 10 P.S. Veľký kandidát na Film roka, viac než vážny súper pre Oshiiho Sky Crawlers. () (menej) (viac)