Strážcovia

[komiksom som nedotknutý] 20% stopáže je aktuálne dianie, 80% sú flashbacky, oboznamujúce nás s postavami, ku ktorým som si za celý ten čas nenašiel cestičku a z ktorých iba jedna - Rorschach - je dobre napísaná a zahraná (t.j. zaujímavá). Akcie tu prakticky niet, ale všetko je zabalené do krásneho vizuálu, plného nápaditých montáží, spomalených záberov a fantasy feelingu, kde nič nie je nemožné a kde neónovo modrý superhero neustále filozofuje o niečom nesmierne duchaplnom mimo chápanie nás pozemšťanov. Prvú tretinu Watchmen som bol ohúrený a nadšený (a milo prekvapený mierou sexu, brutality a morálnou skazenosťou hlavných hrdinov), ale tešil som sa na to, kedy flashbacky skončia a začne filmové dobrodružstvo. Druhú tretinu neprišla žiadna zmena, začal som byť znudený a znepokojený. Poslednú tretinu som doslova PRETRPEL. Byť producentom tejto megalomanskej politicko-(pseudo)filozoficko-fantasy-konverzačky s certifikáciou R, rovno si to hodím… (27.02.2009)

Pokud je na Watchmenech něco chvályhodného, tak je to jejich ochota nelíbit se. Že z tohoto prvku ale dělají někteří lidé klad, nechápu - je to pouze rozhodnutí, z něhož může vzejít něco dobrého, ale taky nemusí. Jsou každopádně velmi pěkný film (zvlášť pěkný na koukání), ale schematický, bez filmové stavby, zbytečně doslovný a ve všech verzích neadekvátně dlouhý. (12.12.2009)

Scénář: David Hayter, Alex Tse .. XII. Perfektní po mnoha stránkách. Listujme. Už během úvodních „Minutemen titulků“ jsem byl na pokraji blaha. Co přišlo dále bylo neméně poutavé - notně nekorektní, co se obsahu týče (nadčasová kritika politiky, tahanic o energetické zdroje, studené/jaderné války, odpadlých maškarádů a s tím celý alternativní vývoj druhé poloviny dvacátého století), omamné co do výtvarné stránky plné nekompromisních scén s místy hodně brutální akcí. Neznámé herecké tváře neruší, ale to už je Snyderova oblíbená a vydařená castingová záležitost. Sám Zack Snyder se opět, co do stylových hrátek, vyžívá. Předvádí (přepisuje či vylepšuje) jeden perfektní obraz za druhým a polevuje jen lehce v kvalitě při konverzačních scénách. Velice dobrá je taktéž použitá hudba, zvláště několik dobových fláků totálně potěšilo a umocnilo dané scény. Jako audiovizuální pochutina bezchybně hutné, kdy krmi dostane každý receptor. Délka filmu vůbec není na škodu, Rorschach má detektivní zápisky skromnější, ale potřebné flashbackové rozkrývání pozadí postav mohlo být klidně ještě obsáhlejší. Jen je se třeba připravit na pozvolnější druhou polovinu, která se k odstrašující jaderné válce dostává pozvolna a ne zrovna strhující cestou. Každopádně je výborné, že se moc neškrtalo a obsah není nijak výrazně plochý. Jelikož jsou však Watchmen tak obrovským dílem, jdou cítit v jistých místech rezervy a nedostatečný důraz na tohle či tamto. Vyberte si, rozporů si zde každý najde hodně. Přesto jsem z kina odcházel dostatečně ba nad roky očekávanou míru spokojený. ___ Druhá, čistě vychutnávací, projekce nekompromisní kvality jednoho z nejlepších comicsových snímků nejen letošního roku pouze upevnila - nyní nezbývá, než jen vyhlížet várku modrých HD kotoučů s kompletní DC verzí. Watchmen vstupují do učebnic. (05.03.2009)

// "October 12, 1985. Tonight, a comedian died in New York." Následující řádky nejsou joke. Strážci - Watchmen jsou naprosto strhující velkolepá podívaná, a je mi naprosto ukradený, jestli za to může víc geniální předloha, nebo Snyderova vizuálně dechberoucí adaptace. Ten film, tak jak jsem ho před chvílí asi potřetí v životě viděl, je beze srandy komiksovej i filmovej milník, kterýmu se ve vší serióznosti může rovnat fakt jen máloco, a letošní Endgame mezi to určitě nepatří. Tam, kde totiž ostatní potřebují 20+ filmů, aby neřekli nic nového, stačí tady tři hodiny, aby bylo sděleno kompletně vše, s patřičným rámcem, vlastním historickým kontextem, i okázale působivými akčními hody. Není divu, že po tomhle stropu chtěl Snyder zkusit s DCEU něco trochu jiného, komornějšího, a mnohem osobnějšího. V Batman vs. Superman se mu to málem povedlo znovu dotáhnout k dokonalosti. Věčná škoda, že pak jeho vize zanikla a my dostali ten clusterfuck v podobě Justice League. Mohla se znova přepisovat historie. Anyway, jestli na tohle dokáže někdo navázat, je to Lindelof s HBO za zády. Už za pár hodin budeme znát výsledek... (20.10.2019)

Nejsem nějaký velký fanda komixů ani komixových filmů a už vůbec ne jejich znalec. Ale hned po úvodní akční scéně (podbarvené nádhernou poetickou písní Unforgettable) a následující velmi netradiční titulkové sekvenci, která nás provede (lehce upravenými) novodobými dějinami USA a jejich Strážců (podbarvené Dylanovým Times They Are A-Changing) mi bylo jasné, že se dívám na něco výjimečného. Kromě velmi netradiční (na komixový nebo akční film) dějové struktury a hudebního doprovodu (kromě dobových písní mě ohromě zaujala sekvence podbarvená Philipem Glassem) mě zaujalo celkové zpracování a kamera, používání zpomalených sekvencí tak, že mi to vůbec nevadilo, celá vizuální atmosféra a zvuk, syrovost ale i poetika... A po asi dvou hodinách užívání si Strážců mi došlo, proč se mi to vlastně tak líbí - vlastně po celý film chybí záporak, velkej padouch, prostě někdo, komu by hrdinové chtěli nakopat zadek, ale ona chybí vlastně i nějaká ta "krásně" kladná postava. Všichni Strážci mají svou minulost, která opravdu není zrovna zářivá, takže to do toho, co si obvykle představíme pod pojmem "komix" má opravdu hodně daleko. Takže přestože jsem komix nečetla (a řadím se tím do potenciálně velmi špatné cílové skupina, podle Tetsua), film mě nadchnul. Je jiný, složitý, filozofický, přitom akční ale pořád zábavný! (11.03.2009)