O 28 týždňov

Britský masaker vrtuľou helikoptéry, alebo Ako chlapci z ostrovov ukázali Amíkom, ako sa točí fakt, ale fakt tvrdý zombie masaker (aj keď všetci vieme, že to vlastne zombíci nie sú). Nápadito a veľmi zručne inscenovaná krvavá nakladačka, v ktorej vám naozaj záleží na postavách, takže ste skutočne napätí, a ešte to má aj mimoriadne slušné akčné tempo. Gore efekty sú super, hlavne zmienená žatva vrtuľníkom. Vlastne nedám 5* len kvôli priblblému scenáru - to, že hrdinovia neustále niekam rýchlo unikajú, dokonca aj autom, a všade, kde prídu, už čaká krv dáviaci tatko Carlyle, je do očí bijúci trapas. (14.12.2007)

Naprosto úchvatná atmosferická záležitost, natočená tak, že sem jen seděl a čuměl s otevřenou tlamou. V podstatě od začátku to má takový grády, že sem si musel držet koule, aby mi je to neutrhlo ,tak kulervoucí ten začátek je. Je to skoro až neskutečně napínavý a to i když se třeba v ději zrvona nic moc neděje, ale díky, sice ne nijak různorodý, ale za to dokonale znepokojivý a zároveň svižný hudbě to pořád drží v napětí. A ty zombící, respektive infikovaný lidi to je kapitola sama o sobě, lepší sem prostě neviděl a jelikož uměj fakt strašně rychle běhat, tak se díky tomu objevuje krutě dynamická a napínavá akce, podpořená, sice dost chaotickou, ale zároveň hrozně působivou ruční kamerou a nádherně postapokaliptckým londýnem. Je to prostě totální a prvotřídni klepáč. Takhle napnutej a fascinovanej filmem sem už hodně dlouho nebyl a to ani nemluvim o tom, že střeva, roztrhaný a nasekaný lidi nebo vypíchnutý oči a tuny moc pěkně udělaný krve taky nejsou Fresnadillovi v žádným případě cizí. (25.08.2007)

Agresívne, drsné, sebapožierajúce vlastnou nehumánnosťou. A ďaleko viac akčné, než hororové. Fresnadillo sa natoľko vyžíva v streľbe, dyme, plameňoch a výbuchoch, že bližšie než k hororovo-existenciálnemu originálu Dannyho Boylea má jeho dielo k vizuálno-atmosferickej videohernej adaptácii (Silent Hill a Resident Evil dokopy). Aj kvalitné herecké obsadenie vychádza v režisérovych rukách nazmar – postavy nemajú potrebnú hĺbku a slúžia iba ako sprievodcovia po dramatických stretoch so zombíkmi, či všetko živé likvidujúcimi vojakmi. (29.10.2010)

Zombíci ruku v ruce z US Army rozpoutali v Londýně luxusní jatka. Ve filmu se nám vyskytuje mnoho žánrů. Třeba žánr akční je povedenej, ale děsně mě srala ta třaslavá kamera. Ona se naštěstí netřese pořád, jenže pokaždý když je nějaká slušná akce se zombíkama, tak s tou kamerou začnou třást jak mentálové a já se pak v tom hovno vyznal. Naprosto dokonale vypadal Londýn "poté", deprese z něj šla až ke mě do postele. Vydařené lekačky prověřily nejedno pérko mého gauče při mém vylekaném nadskakování . Střelba do civilistů v případě ohrožení je docela solidní téma k zamyšlení a US Army v Londýnských ulicích se také nevidí každej den. Do toho připočtu super rychlé a drsné zombíky, brutální scény, třeba hlazení zombíků vrtulí je frajeřina největší, to vše proložené hutnou muzikou a docházím k jasnýmu názoru, že jsem viděl nejlepší zombie film. Ještě uklidnění nakonec. My se v Čechách moc bát nemusíme, my tady totiž budeme mít americký radar a ten nás před zombie jistě ochrání. K něčemu přece bejt musí. Takže u nás žadný dny, týdny či měsíce poté nehrozí. (03.12.2007)

Sice je 28 Weeks Later o několik let mladší než díl první, avšak po technické stránce mu nesahá ani po kotníky. Tam kde se Boyle nebál ukázat dravost a syrovost, spojenou s precizní prací ruční kamery, tam Fresnadillo jen pátrá jakým směrem se vlastně ubírat. Devadesát procent akčních sekvencí je naprosto nepřehledných a místo naturalistického survivalu tu máme kečupové exhibice typu vrtulník na poli, nebo střelba na civily. Samotný scénář je otřesně děravý. Několik kliček je opravdu na pokraji demence a fakt, že postavy jsou relativně nepředvídatelné - to znamená, že divák nemá tušení kdo kdy natáhne brka - je sice pěkné, ale v záplavě režijní neschopnosti, technické impotence a scénáristické nedotaženosti to opravdu není východisko. (02.05.2008)