Sůva z nudlí

Myslím, že tato pohádka je příliš přísně hodnocena. Ano, nedosahuje kvalit české Popelky(3 oříšky pro Popelku), natož Máchalovi(S čerty nejsou žerty), ale tak nízké hodnocení si opravdu nezaslouží. Já se celkem bavila a kdyby Suchařípa neměl lehce perverzní výraz v momentě, kdy slízává slzy Žalmily, tak bych dala i 3*. Ale proč ne, myslím, že dětem se pohádka líbit musí a o tom to je. :) 45% (03.11.2013)

Hodnotit automaticky vše negativně jen proto, že to natáčel Vít Olmer tedy nebudu. I když je jen málo děl, která by od Olmera stála za to, tahle pohádka mezi ně patří. Hned na začátku řeknu, že jsem viděl horší pohádky. Za prvé si myslím, že je docela dobrá hudba. Za druhé se mi líbí samozřejmě Lucie Černíková a obě další princezny. Celkově sice pohádka nepostrádá trochu jasnější dějovou linku. Na jednu stranu se rozehrává více motivů - Zlosos, maršálek Osmond a další, na druhou maršálek se hrozně rychle napraví a okamžitě uznává svou chybu a zlo je až příliš snadno poraženo. A bohužel závěr je na hranici trapnosti. Královna se až dosud nezmínila o ztracených dvou dcerách a najednou je poznává. Zase kladně musím přiznat pohádce, že v té předchozí, kterou jsem hodnotil - O bílé paní, nebyly reálné záběry hradu a přitom se točilo v exteriérech. Což tady je. I triky nejsou vyloženě špatné, ale přeci jen mohly ve dvacátém prvním století vypadat kapánek jinak. Je to pohádka, která z průměru nevyjde. Na dvacet pět procent určitě není, ale já bych dával dva a půl hvězdy, to by bylo nejspravedlivější. (22.03.2020)

SPOILERY Byly chvíle, kdy bych pohádce dal i tři čtyři hvězdy, a pak trapné scény, za něž bych neváhal udělit odpad. Průměr dvou hvězd jsem za naprosto debilní, taneční konec musel snížit dolů. Ne že by to do sebe nezapadalo, scénář tentokrát není až tak marný, ale celkově je to takové - až moc křečovitě se snažící být vtipné a uvolněné. Král, co pěstuje jabka, proč ne?, věčně ubulená princezna, fajn. Ale pak jsou zde různé naschvály - proč třeba ten čaroděj se nedral o vládu už před těmi dvaceti lety, když měl dvě nabíječky? A ty dvě pokuřující bludičky jsou zde pro ozdobu nebo jaký mají vztah k lidem? Topí je, nebo ne? A co ty hromady lidí ze zničených vesnic? Šlo o trik dvořanů, nebo reálně byla půlka království rozvrácená, ale místo záchrany si král s královnou a nevěstou zatančil? Logicky mi chybějí i odpovědi na otázky, když čaroděj schovává čarodějnou knihu do poličky, v čem byl problém si ji odtud při jeho nepřítomnosti vytáhnout? Vážně byl takový problém najít během dvaceti let cestu z hradu ven? A oč vlastně šlo čaroději, že začal jednat, až když za ním přišly bludičky? Mimochodem, rovněž jsem nepochopil, proč se propadly (vzalo si je peklo?), a proč tam posléze při tanci v dláždění žádná díra nebyla. Inu, a pak mi už začaly vadit i drobnosti - proč musela mít královna pořád tu bílou masku? Mělo to být vtipné? Čím jiným je král důvěryhodným mužem kromě sázení jablek? Není to jen pošuk? Stejně jako hrdina selže a většinu času prospí. Jiný hrdina zde není, dokonce ani feministicky aktivní a vysmáté zajatkyně čaroděje nepřekročí v aktivitě určitou hranici. Že zde hraje režisérova manželka, že dělala kostýmy, to už nechejme být. I to, že druhá bludička vypadala spíš v tom ohozu jako z E55. Suchařípa se mi líbil, zahrál svou roli s nadhledem. Jen jsem si v určité chvíli přál, aby se už neměnil, proboha jen neměnil, opět v komára, protože ta směšná animace po sto prvé byla úděsná. Jinak ta 3D animace z toho všude čouhá jak sláma z bot a některé scény jsou hodně nepovedené. (07.12.2014)

Teda debilnější pohádku svět aby pohledal. Hned od prvních scén by se malá děcka podělala strachy, Suchařípa je fakt hrozivý a jeho přeměna v komára se asi inspirovala Cronenbergovou Mouchou. Imbecilní scénář, tragické herecké projevy, příšerná stopáž. Ale zvládl jsem to až do konce, který ve své debilitě vše korunoval, uf. Hudba: Pavel Hrubeš (09.11.2013)

Náhodou, tohle mi v rámci výplně na "pohádkové nedělní odpoledne" v mezích současného "průměru" přišlo docela snesitelné, snad až samotné konečné triumfální vítězství dobra zavánělo trapností. Jinak to šlo. Anebo jsem měl dneska nějakou zvláště tolerantní náladu. A i když vím, že riskuji nařčení ze sexismu a udržování genderových stereotypů (pročež si chystám správnou košili), tak princezna Žalmila byla se svým nešťastným kukučem docela roztomilá. (07.12.2014)