Pravidla lži

Můj nejoblíběnější český režisér Robert Sedláček nejen že nezklamal, ale dokázal ještě předčit mé očekávání. Tohle byl ten nejlepší thriller, jaký jsem kdy viděl. A řekl bych, že to platí nejen pro českou kinematografii. S takto propracovaným příběhem plným perfektně vykreslených postav se stěží mohou poměřovat i ty nejlepší světové thrillery... je vidět, že Robert Sedláček má rád Dostojevského, jak jsem četl v jakémsi rozhovoru. Celý film jsem shlédl se zadrženým dechem, atmosféra dokonalá od samého začátku až do vypjatého konce (kde se režisérovi povedlo vyhnout častým kýčovitým závěrům podobných filmů)... no, musím se vydýchat, pak možná ještě něco do komentáře doplním. (12.12.2011)

Inteligentně napsané dialogy a uvěřitelné a skvěle zahrané postavy - tím se Pravidla hry vyznačují nejvíce. Postava Zdeňka mi nicméně (jako jediná) přišla lehce afektovaná, neboť jako by neustále svou slovní agresivitou částečně popírala vlastní pravidla komunity. Své dokumentaristické vzdělání Robert Sedláček nezapře nebo je jeho hra ještě dokonalejší a jak naznačovaly titulky, vše mohla být promyšlená snaha navodit dojem hraného dokumentu. (21.07.2013)

Psychológia (bývalých) drogovo závislých bola pre mňa vo veľmi nezáživnom balení. Jediné, čo ma pri tom udržalo, boli flashbacky, ale tie neboli pre pylnutie filmu príliš podstatné. –––– Pravidla znáte. Prst nahoru ano, prst dolu ne. (25.11.2015)

Hahaha,to se snad může stát jen mně.Třikrát jsem u filmi usnula po prvních pěti minutách.Teď když jsem se přinutila vydržet jsem si ke konci rozpomněla,že jsem ten film,už viděla a teď jsem se podívala sem a já ho mám i ohodnocenej.To mi musela tehdy hodně ujet ruka,že jsem tomu dala čtyři šterne.Ještě vtipnější by bylo zjistit, že k tomu mám už i komentář. (22.10.2023)

Český thriller se prozatím nekoná, tohle je čistokrevné drama. Rozhodně ne bez chyb, ale spoustu jich přebíjí výborné herecké výkony a nesmírně působivě podané flashbacky. V rámci českého filmu vážně chválihodný experiment, ať už námětem samotným, scénářem nešustícím papírem, nebo i odvahou hodit na plakát naprosto retardovaně vypadajícího Langmajera, na příští projekt páně Sedláčka budu hodně zvědavá :) (05.12.2006)

po nedavnom zhliadnuti na stv 2 musim zmenit hodnotenie. ono tento film je psychologicka drama hrajuca sa na thriller, pricom ako psychologicka drama exceluje na plnej ciare (budar, novotny, svehlik, fakt excelentne vykony), ale ked sa zacne hrat na thriller, zacne zakopavat o naozaj zle repliky, prilis stylizovane vykony (ten skok z totalne civilnych scen zo skupinovej terapie do ksichtu tazkych drsnakov je skor smiesny ako mrazivy). ale inac je to fajn film. (08.09.2007)

V záplavě debilních komedií jsou Pravidla lži tím nejlepším, co se u nás v poslední době natočilo. Celému filmu pak vévodí skvělý Jiří Langmajer. (17.05.2008)

Hláška: Filip: - "Ty vole Rudo bacha! Máš na noze botu!" (21.09.2008)

Po dlouhe dobe me nejaky cesky film takto nadchnul.. Vyborne herecke vykony, nikdo neprehraval, vynikajici !! hudba.. Kez by takhle nejak vypadal kazdy maly cesky film.. Bravo (05.10.2008)

Dobré psychologické drama, ve kterém zaujmou hlavně výborné herecké výkony všech zůčastněných. Film mě opravdu v táhl do děje až sem se někdy cítil jako bych tam seděl s nima. Jako třešnička na dortu je bezpochyby hudba. (10.05.2009)

Na náš malej českej rybníček je to nevídanej film. Léčebna feťáků v území nikoho kde se nehraje tak úplně na pravdu. Musim přiznat, že filmy od odvykačkách mě bavěj (teda ne, že bych někdy nějakou potřeboval) a ani jsem nečekal, že i v Čechách se natočilo něco podobnýho. Má to spád, nemá to hluchý místa, je tam hodně neznámejch herců nebo herců malejch rolí a do toho podle mě výbornej Langmajer. (04.08.2012)

Trochu jiný český film. Atraktivní prostředí, zajímaví herci a žádný příběh. Prostě neucelený chaos bez konce, bez hlavní postavy, předkládající problémy k řešení, jež se nikdy nevyřeší. Při koukání na tenhle film vás bude stále napadat otázka:"Proč tam ksakru pořád řeší neřešitelné?". A přijdete i na odpověď "Jen se potřebují vypovídat a já na to musím koukat". Každá amaterská kamera z protidrogové léčebny by dosahovala stejných kvalit. Navíc tento film se jen seriozně tváří, nejde totiž až k cíli a předkládá problémy.Něco jako otázka bez odpovědi. Navíc ta uměle napasovaná detektivní zápletka, no fuj! (11.12.2006)

Sakra co to je? Nezajímá mě, jak ten příběh skončil, protože tam žádný nebyl. 53 minut téhle frašky mi bohatě stačilo. Že dokázal režisér zachytit atmosféru terapeutické komory, no to je senzační, super, ale kvůli tomu jsem si v neděli večer k televizi nesedl... (21.09.2008)

Velmi slušný český film. Dobré vidět a uvědomit si, že do takové grupy bych se nechtěla nikdy dostat. Psychologické filmy mám dost ráda, a proto mě těší, že jim tento počin nedělá ostudu. (22.09.2008)

Nedávno jsem viděl žánrově a v podstatě i tématicky podobný jiný český film, s názvem Úsměvy smutných mužů, a přesně takhle nějak měl vypadat. Pravidla lží jsou tak výrazně působivějším a celkově lepším snímkem, než zmiňované Úsměvy, neboť jde o film, který skutečně poutavě, syrově a daleko přesvědčivěji poukazuje a pracuje s tématem závislosti, a je jedno, jestli se jedná o závislost na alkoholu, či drogách, tento snímek prostě bez příkras a otevřeně nahlíží do uzavřené komunity feťáků na odvykačce, vesměs totálních trosek, pohybujících se těsně nad hranicí sebedestrukce, ale především, onen pohled je klasickou filmařinou, bez přiblblých kudrlinek, o které se právě snažili tvůrci Úsměvů, které tím tak znehodnotili. Zápletka tu jinak ale též podobně nefunguje, tvůrci totiž jako by nevěděli, čemu se zde věnovat primárně, čímž došlo k takovému menšímu dějovému paskvilu, z čehož pak jasně vyplývá, že zde forma zcela jasně dominuje nad obsahem, což jen navíc potvrzuje i vážně působivá atmosféra a několik opravdu emočně silných scén, které jistě nenechají většinu publika zcela chladným. Herecky jinak Pravidla lží disponují skutečně silnou sestavou, film několikrát dokázal ale i pobavit opravdu skvělými hláškami, zkrátka jakožto ne zcela úplný příznivec české kinematografie musím Pravidla lží označit za ojedinělou výjimku v tuzemské tvorbě, která mě bavila a oslovila. (21.07.2019)

Dobre to cele popsal kolega EdaS. K tomu bych jen dodal, ze ja se desim techto komunit, neznam to, nechci to znat. Nicmene pres celou moji nechut k tematu to neni uplne marne. Udrzel jsem pozornost po celou dobu. Zaujala Eva Vrbkova. (12.06.2023)

Příjemná změna ve směru, jakým dosud kráčela česká kinematografie. Pryč od Hřebejka! Ale došli jsme jenom na půl cesty. Alespoň co se týká představitelů "týmu" (ano i Klára Issová!). Z jejich strany mě příběh zrovna moc neoslovil, ale vynahradil to výborně hrající Jiří Langmajer a roztomilý Jan Budař. O největší zklamání se ale postarala, alespoň v příápadě kopie, kterou jsem viděl já v malém vesnickém kině zvuková kvalita. V místech, kde se natáčela většina filmu - společenská místnost - se dají jednotlivé postavy slyšet celkme obstojně, kdežto v místech - kůlna - kde se natáčela pouze jedna scéna většinou nebylo hercům rozumět. (11.02.2007)

Příjemné české překvapení loňského roku kiny většinou bez povšimnutí diváků proletělo. Zmiňováno až ve spojení s adepty na mrazivě křišťálové lvy. Řemeslně kvalitní vhled pod pokličku damaged people, kteří vzájemně protřepáni bojují s vlastními běsy. Pominul bych trochu fádní "hlavní" (nejzásadnější flashbacky procházející celým snímkem) zápletku mezi Langmajerem a Švehlíkem... a ukázal bych raději na tu více tu méně scénáristou Sedláčkem obdarované chovance jako jedince s nerůžovou minulostí - Dulava, Chmela, Novotný, Plesl. Langmajer je hnusák, ale to víme :) Polopatický titulkoidní závěr "a copak se nám přihodilo dále..." šlo s klidem vypustit. Solidní debut. (12.03.2007)

Tento snimek jsem videl 2x.Uplne mne pritahovalo pustit si to jeste jednou.Pri druhem shlednuti jsem si v zaveru vsimnul kousku ,ktery zacal delat kameraman.Nevim zdali to byl umysl ,ale kamera se zacala kyvat a posunovat, nedrzela v konstantni pozici jako by ji neslo ustalit.Skveli vyber hercu, vyborny pribeh.Pro mne jasnych 5 hvezd. (12.06.2007)

Cožpak jsem slepý?! To nikdo nevidí ubohost a bídu rovnou všem českým reality-show.. Rádoby hustá retrospektiva, která už na začátku prozradí "šokující" zvrat na konci, který mi byl ale spolu s osudy hrdinů, hrdiny a vším ostatním tak lhostejný, že jsem byl napjat jako při bankomatu v AZ-kvízu, a to jsem hodně přehnal..Dzzeri řekl, že Češi neumějí natočit film o drogách.. A musím mu dát za pravdu, že zrovna tihle Češi určitě ne.. Konvence zabalená v průsvitném hávu modernosti.. (30.07.2007)