Štyri slnká

A zase tu máme lidi v depresi. Zase krize manželská. Zase problémy alkoholismem. To, že jeden z těchto lidí, který ještě hulí, má depresi velikou, vidíme už na začátku. Nemá proto cenu dívat se, jak se deprese stupňuje a jak se z vztahů stávají oddělení jedinci, kteří nemají šanci na přežití. Bohdan Sláma tyto všechny krize a problémy s nimi následující už použil. Otázkou tedy zůstavá, zda-li pak má cenu opakovat se. Jenže opakovaný vtip už není vtipem. Když ho slyšíme podruhé, říkáme si, že už jsme ho slyšeli, ale že byl vlastně dobrý. Odměníme zářivým úsměvem člověka, který nás ním chtěl rozveselit. Konec konců nemohl přeci vědět, že vtip známe. Pokud ho slyšíme potřetí (pomiňme fakt, že by nám ho říkala ta samá bláznivá osoba) už se neusmíváme. Mračíme se sice až počtvrté (např. Pepíček nechce zvednout babičku ze země, jelikož věci ležící na zemi se přeci nesbírají….), ale je stále možné , že ho úředáme dál. A já vám říkám, nepředávejte tento film. Odpustí se, pokud se vám líbil výkon Geislerky. Ta je ale výborná vždy, takže to stejně nemá cenu. A jestli jste se těšili na Rodena, vězte, že stačí navšívit Bohnice a můžete ho vidět několikrát. Krom toho ho nepochopíte. Když ve vás dříme nejistota s návštěvou kina či se zabrousením na jisté nelegální stránky, pak vás ujišťuji, že dívat se dvě hodiny na rozklepanou kameru, která zabírá strašně zblízka, tudíž nikdy nevíte, co se děje za rohem (což já strašně nerada), nedělejte to. Tato zpráva je adresována lidem, kteří to čtvrté slunce našli a chtějí si pojistit, že je to to správné a proto ho chtějí vidět. Ale vždyť ono stačí jen zůstat na zahradě u nerudného dědka a babči, dát si dort s malinami, zapít sklenkou domácího džusu a hned uvidíte všechny! Vážně chcete podstoupit nášup dusivého dortíku? (14.04.2012)

Bohdan Sláma je jeden z mála současných českých režisérů, který má podle mě svým divákům co sdělit. Potíž je v tom, že ne vždy volí adekvátní prostředky a docela často mu vychází spíš neživotné konstrukty než skutečné palčivé příběhy ze života. V případě Čtyř sluncí jsem už po pár minutách měl pocit, že Sláma hovoří jiným jazykem, než jakým vládnu já. Míjení je v tomto případě absolutní. Po 33 minutách trápení jsem to vzdal a v tom případě se pochopitelně vzdávám i hodnocení pomocí hvězdiček. Kdybych ale dokázal dokoukat do konce, bylo by skutečně hvězdičkové nadělení skromné. Patrně extrémně skromné. Karel Roden se v jedné scéně ptá přítomných, proč tu jste, co tady děláte, a já jsem se celou dobu ptal, proč na to koukám, když existují tisíce rozumnějších způsobů trávení volného času... (13.01.2014)

Asi je zbytečné rozepisovat se, jelikož tu bylo napsáno již dost. Snad jen podotknu, že tu sedím a ač byl film velmi smutný je mi tak nějak dnes večer po návratu z kina dobře....možná mi něco došlo, možná to, že každý se za něčím žene a možná to všechno dávno má, možná je třeba jen podívat se opravdově na skutečné hodnoty a možná že všechno přejde........U mně to Pan režisér Sláma vyhrál! (10.04.2012)

Hm, umění. Barvy, rozkomíhaná kamera, osudové téma, lidé na kraji společnosti, existenciální témata na půdorysu těchto "malých" životů. Prostě umění. Pro festivaly jak stvořené. Jistě to dostalo mnoho cen. Pravda, s realitou to má společného asi jako televizní zprávy na Nově, a psychologicky je to vedené jen temnými linkami, jako by v životě ty světlé nebyly (tedy možná až na ten konec), ale to je prostě umění. Nedivím se nyní tak často používanému termínu kavárenský intelektuál. To někdo, kdo je docela za vodou, někde sedí, pozoruje cvrkot kolem sebe, a přebírá si to po svém a přebere si to po svém a pak to ze sebe dostane ven formou knihy nebo filmu. Nic proti, každý má nárok na svou interpretaci. Pokud neignoruje očividná fakta a danosti, protože se mu do jeho pohledu nehodí. Nemám nic proti zobrazení lidí na okraji společnosti, ale ono to jde udělat třeba i poeticky, nejen depresivně. Nebo klidně tragikomicky. Ale neměl by tam chybět vyvažující prvek, protože jít jen jednou cestou je zrádné - vlastně z toho nakonec vyleze agitka v takové či onaké podobě. Btw, ta závěrečná píseň kopíruje Mňágu a Žďorp vědomě? (05.07.2014)

Filmu buď člověk přijde na chuť a soucítí s hlavními hrdiny, anebo ho bez váhání pošle do kytek s komentářem: "To byla ale blbost". Já osobně se řadím spíše do té první skupiny. Už kvůli celkovému pojetí. Ostatně Slámovy filmy mám rád (právem ho mám v TOP režisérech). Osudy všech protagonistů byly opravdu zvláštní a nejednou jsem si říkal: "Ty vole, to je teda život". Jako komedii bych to vůbec nepovažoval, i takoví jedinci zkrátka žijí. Co se musí vytknout, je plytkost, absence většího vzrušení a málo propracovaný děj. Za což srážím významná procenta dolů. Nicméně Čtyři Slunce nezatracuji, film měl při nejmenším kvalitní a atraktivní obsazení. Ovšem ani to nestačilo k tomu, aby se člověku vryl film výrazněji do paměti. Ale věřím, že až to budou za cca 2 roky dávat v TV, tak zasednu. 66% (07.10.2012)