Najkrajšia hádanka

Už jsem na to přišla, proč jsou současné pohádky tak debilní (kromě toho, že třeba v těch Troškových lidé místo mluvení vřeští, až by z toho jednomu pukla hlava/nervy). Protože v nich hlavní postavy hrají většinou modelové, přinejmenším hlavní role. Obsazovat herce už není v módě. Není to sice přímo příklad tohoto filmu, ale jen mě to tak napadlo. (06.01.2010)

Pohádka o Matějovi a Majdalence byla ve stejné knížce, jako jedna z mých nejmilovanějších pohádek Zapomenutý čert. Naprostá klasika mého dětství, no tak to natočil Troška, tak to hoďme do toho pekelného kotle a naplivejme na to. Paráda. A teď k pohádce - proč měla princezna na hlavě tu chcíplou černou ovci? Proč tam vůbec bylo tolik divných paruk? To sklepení dobrý, ale neumím si představit, proč tam ten holub lítal, leda by chtěl naplnit to "vyletěla holubička ze skály". Ve snaze natáhnout to na hodinu a půl to bylo už trochu překombinovaný, trochu moc se tam pištělo a princezna (jako by mi ležela v žaludku, že jo? No Majdalenka se mi líbila víc) šilhala po někom, kudy chodila. Nejvíc tomu škodí jméno režiséra, být to podepsaný někdo jiný, věřím tomu, že spousta lidí ukáže ryzí charakter a ohodnotí film lépe. (29.03.2013)

Velmi milé překvapení! Zdeněk Troška překvapil a po otřesných pohádkových (a nejen pohádkových) slátaninách typu Z pekla štěstí nám připravil pohodovou pohádku s tradičním námětem od J. Drdy, v níž není nouze o zábavu, napětí, krásné záběry na naši vlast, dobře zvolené exteriéry a výborné herecké obsazení. Jan Dolanský zde má svůj velký koncert a kladu si otázku, proč není více obsazován v pohádkách? Hraje opravdu skvěle, uvěřitelně a navíc je i sympaťák. Veronika Kubářová se role princezny zhostila také velmi dobře a je nutné podotknout, že jí to opravdu moc slušelo. Nemám problém s čtyřhvězdičkovým hodnocením, protože dobrých, ale opravdu dobrých pohádek po roce 1989 nevzniklo mnoho. Nejkrásnější hádanka je jednou z toho mála, které stojí za vidění. Klasický pohádkový nedostatek: Tak jako ve většině pohádek, tak i tu můžeme vidět královské písemnosti ve formě svitku, což je nemožné. V těchto dobách se již neužíval papyrus (krom papežské kanceláře), nýbrž pergamen, který se nestáčí, ale skládá. To je ovšem nepodstatný detail :) (28.05.2011)

Nesnesitelně barevné, nesnesitelně kostýmní, nesnesitelně přeplácané...nesnesitelná Troškova pohádka, nebyl jsem schopen ji dokoukat. Filmovou pohádku chápu jako něco co je cíleno pro celou rodinu, infantilnost Troškových pohádek mi přijde prostě přepálená. Počkám si až mi dorostou děti do věku, kdy je bude oslovovat hraná pohádka a pak možná svůj názor přehodnotím, do té doby však odpad. (07.11.2011)

Matěj kromě hádanek miluje i Majdalenku, pohlednou dceru sedláka, u kterého pracuje. Jenže otec už pro ni vybral rychtářova syna Jakuba. Nic však není ztraceno, protože Matěj zachránil bílého holoubka, a ten na oplátku přinesl kouzelnou jahodu, díky níž chasník i jeho milá rozumějí řeči zvířat a tak než si získá srdce Majdalenky čeká ho cesta na zámek za princeznou a pohádka tak nějak doklopýtá do štastného konce. Kostrbatý scénář má i logické lapsusy u kterých se divák musí ptát, proč chce Matěj po úspěšném rozřešení hádanek od princezny hubičku, když tolik miluje Majdalenku a i některé jednání postav postrádá logické odůvodnění. Pohádkové kouzlo tu není přítomno v tak silné konzistenci a někteří herci ve svých rolích působí divně, jako třeba Jan Dolanský, a někteří to zase podrželi, jako třeba Miroslav Táborský. Hudba byla asi tím nejlepším a Troškův režijní rukopis není na pohádce příliš znát. 60% (09.01.2009)