Kliatba zlatého kvetu

„Čo ti dám, si neber silou.“ Pred pozretím som si myslel, že ma Kliatba zlatého kvetu unudí k smrti. A hoci mala svoje chyby, po záverečných titulkoch som o nej niekoľko hodín rozmýšľal, čo sa rozhodne nestáva pri každom filme. Napriek tomu som uvažoval, či dám 60 % alebo až 80. O vyššom čísle nakoniec rozhodla kladná odpoveď na otázku, či by som si to pozrel ešte raz. Áno, pozrel. Zostanete sklamaní, ak budete čakať historický Mamtrix. Finálna gigantická akčná scéna pripomína to najväčšie z Pána prsteňov, ale dovtedy vás čakajú „len" rozhovory a vzťahy. Musím sa priznať, že podobne ako v Gejši a Kráľovnej Alžbete (tej s Geoffreym Rushom), i tu ma bavilo všetko to nenápadné a šeptavé „zákulisné politikárčenie“ a postavy (a to, čo urobia, ako sa rozhodnú a či prežijú). Určite by to ale nešlo bez kvalitných hereckých výkonov (hromozvodom je Číňanka Li Gong z Miami Vice, ale poteší i Chow Yun-Fat) a pôsobivého scenára. Na tom sa mi najviac páčilo, že neriešil celosvetové vojny, ale sústredil sa len na jednu päťčlennú kráľovskú rodinu. (09.03.2010)

Tohle je asi nejmegalomanštější čínský film, co jsem kdy viděla, ikdyž je paradoxně přitom velmi komorní, pokud jde o zápletku a charaktery. Je to taková obří tragédie antických rozměrů v naprosto ohromné výpravě s výbornými herci, ale zároveň je to takové pomalé a možná si Zhang Yimou vzal trošku příliš velké sousto, které přežvýkal jak kráva :). V císařském paláci, což je hlavní centrum dění celého filmu, je to prolezlé intrikami a lží, i když se všichni tváří jak je všechno hrozně v pohodě. Komplikovaná vztahová a intriková propletenost nahuštěná do necelých dvou hodin je taková až příliš zamotaná, že to nakonec ve výsledku ani moc nevyzní v závěru filmu. To hlavní čeho si potom člověk všimne jsou úplně obří nádherné a načančané kulisy s tak detailním propracováním a barevností a nasvícením, že z toho jsou nádherné obrazy a chvílemi to i připomíná staré oldschool hollywoodské historické filmy, až na to že ani ty nebyly načančané až do takové míry jako Kletba zlatého květu. Úžasné kostýmy s ručním vyšíváním a hlavně detailní do takové míry, že herci na sobě mají i několik vrstev, které stejně moc ani nejsou vidět, ale patří k pravému historickému kostýmu dané doby :), prostě úplně mocně obrazově úžasné :). K tomu se ještě přidá nějaký ten pěkně udělaný souboj a jedna obzvlášť obří bitva co do počtu i vizuálu. Určitě to někoho může nudit, protože tenhle film moc soubojů není a hlavní důraz je jen na pletichaření uvnitř císařského paláce, ale kvůli té krásné výpravě to přinejmenším někoho může upoutat natolik, že dá třeba čtyřku :). A hlavně je tam Yun-Fat Chow a Li Gong :). (03.04.2011)

Tak na tomto filmu je například vidět, že F. A. Brabec se má ve věci kýče ještě hodně co učit. A Chow Yun-Fat vypadá báječně, když se naštve. Bylo to jiné a dlouho jsem si na to zvykala, ale nakonec jsem se do toho dokázala pohroužit natolik, že jestli tam nebyly žádné emoce, tak já jsem tam dodala svoje. Nejvíce mě asi zasáhla ta linie s matkou a nevlastním synem. Závěr působil trochu roztahaně, možná tam ta "finální bitva" ani nemusela být, rodinné drama kvůli ní tak přišlo o tísnivou sevřenost. (Ale zase kdyby tam nebyla, tak by kromě epizodky s asasíny a doktorovou byl film vyloženě jen statickou konverzačkou.) A ještě něco, jestli je některý Yimouův film komunistická agitka a obraz "pravé tváře Číny", tak tenhle, nikoliv Hrdina (i když ten taky). (30.08.2008)

Čínské tragické drama plus pěkné barvičky. I když se mi Kletba zlatého květu nelíbila zdaleka tolik jako jiné Zhangovy filmy, ať už Klan létajících dýk nebo Cesta domů, myslím, že Zhang Yimou opět nezklamal. Celý tragický příběh je slušně promyšlený a i když možná postrádá tu pravou hloubku, u sledování se nudit nebudete. Dokonce bych řekla, že mě celý film bavil mnohem více než tak chválený Hrdina, i když možná poutá divákovu pozornost hlavně svým podivně laděným barevným prostředím a celkovou vizuální stránkou. Ale co? Tohle filmu nijak nezazlívám, vlastně se mi to docela líbilo. ~(3,7★)~ (14.03.2010)

V přenádherném paláci, snad záměrně stylizovaném do nepozemsky barevné krásy, se odehrává to nejtragičtější rodinné (císařské) drama, jaké si snad dovedete představit. Příběh mě neuvěřitelně pohltil, herci přesvědčili a každý záběr mě svou barevností v pozitivním slova smyslu tahal za oči. Potěšilo mě i minimum "létání". Závěrečná bitva sice svou pompézností přebila i slavnou bitvu o Helmův žleb z Pána prstenů, ale vnímavému divákovi neujde, že to není jejím cílem. Kletba zlatého květu je zatím mým nejoblíbenějším filmem Zhanga Yimoua. (30.07.2007)