5 centimetrů za sekundu

Po vizuální stránce naprosto dechberoucí, to množství detailů, hrátky se světlem, barvy či záběrování jsou neuvěřitelné. Děj pak hraje vyloženě druhé housle, tady jde spíše o lyrické zamyšlení nad silou a komplikovaností nenaplněných citů (konkrétně školních lásek), takovou melancholickou báseň v monolozích. První dvě kapitoly hodinového snímku jsou okouzlující, ta kratičká třetí už jenom spěšně konstatuje něco ve smyslu "život jde dál", aby byl nastolen alespoň pocit nějaké pointy. (02.03.2012)

Sladkobolné otálení nad mladickými láskami, sice pěkné, ale ničím nenakrmilo žádný z mých hladů. Sled nostalgicky laděných obrazů podbarvený hudbou a pomalým vyprávěním. Za zmínku však rozhodně stojí výtvarná stránka — krásná a neuvěřitelně realistická grafika, která se nedotkne jenom srdce z kamene. To ale stejně na čtvrtou hvězdičku nestačilo. (15.08.2011)

Úžasné pokoukání (zejména v dámské společnosti) na téma "life's a bitch...in a way", po kterém vám zůstane pocit "ale tak je to v pořádku a život jde dál". Ano, je to romanťárna až za roh, a ano, Shinkai si opět ulítává na vizuální stránce svého díla. Byosoku je po stránce animace luxusní záležitost, byť hvězdná obloha v prostřední epizodě je na WTF a výbuch smíchu...tedy byla by, kdyby to tak prostě nemělo být. Oč ale jde konkrétně - máme tu anime pokrývající milostná soužení dvou - i když hlavně jedné - sympatických mladičkých duší během řádky let (kdy už tedy nejsou tak mladičké, ale staré jako vy...pokud vy jste já, ehm...), a vracíme se zpátky na začátek komentáře. Shinkaiovi se nějak daří vylíčit ty pravé hluboké emoce bez červenoknihovnového patosu a melodramatických přehnaných gest. Aby toho nebylo málo, přidává - byť hlavně skrz symbolické momentky - i běžný život a určitou všednost, díky které vidíte, že stejně jako ve skutečnosti nejenom srdečními záležitostmi živ je člověk, a i "to ostatní" dokáže samo o sobě dost komplikovat život. Ze všeho dohromady si tu ale nikdo nepodřezává žíly, a když k oné celkové sympatičnosti připočtete i zručné "mrk na diváka" hrátky s dějem, a vydařenou hudbu korunovanou bezkonkurenční závěrečnou písní, tvořící díky svému perfektně nastříhanému "klipu" soběstačnou profi AMV záležitost, zastavíte se na 90%. Pokud vy jste já;) PS: To vítězství v AMV soutěži na Animefestu 2010 pořád nechápu... (08.05.2011)

Na první pohled film, který je vyprávěný obrazem i přesto, že stále někdo mluví. Na druhý dílo, které své jednotlivé složky provazuje přesně tak, jak bych to chtěl jednou mít v nějakém vlastním filmu. Útržky vět, zpřeházené myšlenky, asociativní plynutí obrazů, zpochybnění trojí jednoty, obrovská výmluvnost záběrů na tvář, či na obyčejné krabičky od mléka. Každý jeden prvek získává nevídanou svobodu a samostatnost, díky čemuž funguje v celku zvláštním a originálním způsobem. I kdyby nic jiného, tak velmi poučná podívaná. (Čímž nechci nijak zastírat skutečnost, že mnohé, spíše většina použitých prostředků se datuje až do dob němého avantgardního filmu.) (08.07.2010)

5 wallpapers per second. Takovou přezdívku filmu udělil nějaký internetový uživatel a s každou další vteřinou mě film utvrzoval o její pravdivosti. Taky mě utvrzoval o pravdivosti přísloví "quit while you're ahead" což v mém případě bylo již na konci první epizody, zhruba v polovině filmu. 1. epizoda: Skvost. Možná jsem poznamenán, že mám tímto způsobem svoje "odježděno" a "odepsáno" v rámci LDR, takže spíš než jako příběh jsem to vnímal jako ztvárnění pocitů v podobných situacích, což bylo zvládnuto na jedničku (určitě neuškodilo, že jsem to sledoval při jízdě vlakem). S koncem bych byl spokojen ať už by spolu skončili nebo ne. 2. epizoda: Taky povedené, ale už trochu slabší, opět jsem to vnímal jako ztvárnění pocitů, ovšem už to zdaleka nebylo tak univerzální, abych se mohl bez problému vcítit do života hrdinů. 3. epizoda a potažmo i zbytek filmu: Zbytečná nastavovaná kaše, i přes kterou film stěží překonává jednu hodinu. (05.10.2019)