Iron Man

Film pro kluky, kteří si pořád ještě chtějí a umí hrát. Záporák je zavilý, kamarád oddaný, sekretářka milá, hodná a věrná a všichni víme, kam to všechno směřuje. Jenže já jsem přesně tohle chtěl a do puntíku přesně jsem to dostal naservírované tak svižně a vtipně, že při myšlenkách na pokračování tajím dech. Navíc Downey se do masivního obleku snad přímo narodil a jeho hlášky, posměšky nebo nenápadné lichotky k Pepper jsou přesně takovými glosami, které chce každý někdy vykouzlit, jenom na ně přijde trochu pozdě. Je to neskutečný boháč, který létá a může mít ty nejhezčí holky. A já mu to všechno přeju, nezávidím a jenom pevně fandím. (31.05.2008)

Mám pocit, že dnes se z motivů, jež byly dříve vedlejší, stávají motivy hlavní. Zatímco klasický Hollywood se hlásil k rodině a Nový Hollywood vydělil striktní prostor mezi rodinou a prací, tak v současnosti (Až na krev, Michael Clayton, Bourne) se už jen pracuje. Tony Stark rodinu nepotřebuje, povídá si se svými přístroji, a na sex má děvky. „Hravost" se stává hlavním poznávacím znakem filmu. ____ Kde je problém? Iron Man v poslední půlhodině touží rozvíjet a zakončit herojské drama, ale nejde mu to, protože na to nemá zkonstruované základy. Celá ta cynická a nekomiksová předchozí část sešitá z kulturních a politických odkazů nemá parametry „velkého příběhu" a svého hrdinu opouští v tom nejhorším momentě. V momentě, kdy se divák dožaduje katarze. ____ Ale na rovinu. Který úspěšný blockbuster má natolik zajímavou postavu, že si může dovolit tak „katastrofálně" starosvětský akční scény a relativně plochou story, aniž to kohokoliv popouzí? Tony Stark is a mad genius, and I want to get drunk with him! (10.09.2008)

"My letci máme ocelové ptáky..." Tenhle nr. 1 hit hitparád Československého rozhlasu z první poloviny padesátých let mi vytanul na mysli, když jsem zřel, jak zručný mistr kovářský je z miliardářského floutka jménem Stark (asi nějaký příbuzný rodu Starků z Hry o trůny). A nejen kovářský - elektrikář, programátor, svářeč, instalatér a údržbář, no a v konečné fázi i právě ten zmíněný letec s ocelovým... no, možná i ptákem, ale hlavně krunýřem. Robert Diwney se v této roli celkem našel, od dob Chaplina či Času smyslnosti zajímavě dozrál v akčního hrdinu (co na tom, že ty akční sekvence za něj nahrál počítač) a i kdy má tenhle film nějaké mouchy, svých fandů si evidentně našel docela dost. Jako odreagování to poslouží stejně dobře, jako lahvinka portského (plná, samozřejmě). ;-) (05.06.2015)

Tak jsem si řekla, že si ukrátím čekání na Age of Ultron nastudováním sólových filmů postav. Thora už mám za sebou a to hodně bolelo. Je pravda, že tady mám aspoň dojem, že si tvůrci výrobu filmu vcelku užili. Pan Downey přece jenom je okouzlující, prvně jde on a až za ním svaly, oproti velkému množství ostatních "herců" v podobném postavení. Nicméně už jsem konečně vyřešila své dilema: Starka jako postavu nemám ráda. V Avengers je ještě docela príma sledovat jeho podvratné fungování v týmu a interakci s ostatními postavami, ale tady, kde jde jenom o něj, jsem se hodně brzy přejedla. A to se mi první Iron Man líbil z celé trilogie nejvíc - protože tady je to přece jenom ještě dojemný příběh o tom, jak pyšný princ prohlédne zdi paláce a začne konat dobro. Do kolen sice chodím už z jiné ligy příběhů, ale je to takové roztomilé, že se aspoň snaží. V těch dalších filmech se už jedná o mnohem vyšší level zvrhlosti. A když tady používám slovo zvrhlost, myslím to jako špatná zvrhlost, ne jako když jsem z nějaké dekadence nadšená a chválím ji. (24.11.2014)

Tak letošní druhá pětihvězda. Áno áno, mrdej tučňáka do hlavy, ty buzno... :) Ach já malověrný. Když jsem na to šel do kina, myslel jsem, že to bude šílenej blábol, jako ostatně poslední dobou všechny akční SF filmy z Hollywoodu. Ale šel jsem tam. Nakonec jsem se celý dvě hodiny královsky bavil. Neříkám, některý momenty jsou tu mírně řečeno mimo (pád první verze Ironmana po výpadku paliva, zásah nové verze Ironmana střelou z tanku a následný pád atp.), ale o tom to ani vlastně není. Samotná postava Tony Starka je tak neuvěřitelně krásně rozporuplná, tak dokonale šíleně géniovsky zahraná, že na takovéto nedokonalosti dává zapomenout. A svým způsobem se režisér i docela dobře pokusil zabudovat jeho příběh do naší doby a povedlo se mu to přinejmenším zezačátku dost realisticky. (06.06.2008)