Můj strýček Antonín

Uvedeno ve Filmovém klubu Alfa Sokolov s sezoně 1975/76 (31.05.2014)

Krásný a dojemný pozdrav z těžkých starých časů. (26.05.2023)

Ivrogne! Křičí na strýčka Antonína v krizové situaci jeho odchovanec Benoit (hlavní role). Ale je to spíš tak, jak zpívá Jacques Brel v písni "L'éclusier": Moitié sorcier / moitié ivrogne (napůl čaroděj / napůl opilec). Přestože je hranice života a smrti, touhy a spokojenosti, práce a lajdáctví (kdo odnese ten sud s hřebíkama) na quebecké vysočině stejně úzká a nízká jako na české, a ctnosti a nectnosti se tu střídají s téměř matematickou pravidelností, vypadá to, že každý zde ná svoje (předurčené) místo a snaží se mu spíš přizpůsobit než ho přizpůsobovat sobě. Atmosféra v a kolem obchodu se smíšeným zbožím a pohřební zároveň službou strýčka Antonína je milá a sympatická, jako by všichni věděli, jak se věci doopravdy mají a byli nad to povzneseni (zvláště Benoit, který ví o všem, a který jako adolescent, má ještě co ztratit, respektivě nenalést). Vypadá to, že na quebeckém Vystrkově je pospolitost, v níž se dá ještě žít a leccos přežít. Claude Jutra v roli rovněž sympatického Fernanda, veselá a nešťastná Carmen, velmi nešťastná Madame Poulin, představují vedle Antonína a Benoita (bene+dictus = chvályhodný) její základní vrstvy. (15.02.2023)

ocenenia : MFF Moskva 1971 - Nominácia na 1. cenu (07.01.2012)