Paprika

Šílená fantasmagorie, nebo téměř dokonalá imaginace a hrátky s divákovou myslí, za pomoci snového anime, slušné atmosféry a pořádné dávky chaosu? Chvílemi jsem měl chuť to vypnout, chvílemi jsem se naprosto zažral do děje. Satoshi Kon prostě dokázal vytvořit něco, co ani teď po skončení nedokážu přesně popsat a vyjádřit své pocity. Hudební doprovod byl vážně dobrý. Takže se uvolněte a nenechte si tuhle snovou divočinu ujít. (15.01.2014)

Scénář: Seishi Minakami, Satoshi Kon .. Tak takhle vypadá, když se někdo ztratí ve snech. Imaginace na nejvyšším stupni, kterou propojuje trochu popletený příběh a až přílišné ponoření se do kombinování snových rovin s realitou a filmem. Slušel by se kapku větší důraz i na jiné aspekty, ale myšlenkově to má předci jen hloubku, takže určité vady na povrchu jdou překousnout. Vždyť v tak živém snu je těžké odhadnout tu zlomovou hranici... There are no boundaries to dreams. The spirit will be freed from the constraints of the body and gain limitless freedom. 70%. (19.09.2007)

V mnohom odchod od povodnej tvorby, v mnohom rozvijanie hlavneho motivu celej Satoshi Konovej tvorby. Tentoraz uz nejde o na anime nepatricny zaner, sci fi s fantastickymi prvkami je anime vlastne, na rozdiel od psychothrilleru v Perfect Blue, dokumentu v Millennium Actress ci dickinsonovskeho romanu v Tokyo Godfathers. Napriek tomu ide o vrchol tvorby. Miesanie reality a fantazie bolo vo filmoch Sathosi Kona vzdy dolezite, ale skor plnilo funkciu metafory, pomocky, barlicky, zaujimaveho obzvlastnenia. Lenze prave neurcitost reality a fantazie, tej fantazie, ktorej prave animovany svet najviac sluzi, je to, co tohto tvorcu zaujima a tak v Paprike si Dickovesko budhistickej snovej neurcitosti uzil plnymi duskami. A tak Satoshi Kon natocil najlepsie dielo kariery. Zostal verny komiksovej gycovistosti anime zanru, zaroven vsak kazdym zaberom prekracuje hranice zanru anime. Na rozdiel od Myazakiho pomijajuceho sa fantarizovania v smutku, na rozdiel od experimentov Studia 4C, na rozdiel od anime velikanstva Katsusira Otoma, Satoshi Kon vyuzil vsetko co anime ponuka a predsa natocil viac. (23.04.2007)

Je to veľmi dobrý animovaný psychologicky ladený kriminálny sci-fi film. Má výborný príbeh o skupine vedcov, ktorá vyrobila unikátne zariadenie umožňujúce vstupovať do ľudských snov, pričom vedkyňa má aj svoju snovú verziu, Papriku, ktorá sa v snoch dokáže skvelo orientovať, no keď sa zariadenie dostane do nesprávnych rúk, môže to spôsobiť katastrofu a tak ho musia aj s pomocou detektíva nájsť skôr, než bude neskoro. So spracovaním som nadmieru spokojný, ale stále sa z toho dalo získať aj o trochu viac. Úvod pôsobí perfektne, podobne aj skvelé úvodné titulky navnadia k nezabudnuteľnému zážitku, čo sa ale podarí len z časti. Celkovo tu nemám s ničím veľký problém, skôr je tu viacero menších slabín, ktoré by sa dali vylepšiť. Hlavne v strednej časti prevláda kriminálny žáner až príliš moc, chcelo by to väčšie zapojenie aj tých ostatných, podobne sa tu nájde aj pár nie až tak vhodných prvkov, bez ktorých by som sa kľudne obišiel, ale celkovo rozhodne prevláda výrazná spokojnosť. Dej je skvelo prepracovaný, takže je potrebné dávať pozor, aby sa v tom divák nestratil, ale nemyslím, že by to bolo zase až tak zložité, nájde sa tu plno zaujímavých scén, ale najviac chválim hlavne to množstvo vynikajúcich a skvelo podaných nápadov, vnuknutie myšlienky, spájanie snov, prelínanie snov s realitou a podobne, je tu toho plno. Veľkým plusom sú aj všetky tie fantasy, prípadne psychologicky ladené scény, zaujímavý cirkusový sprievod, hľadanie vraha za dverami, celé finále, je tu toho dosť. Bavili ma aj jednotlivé postavy, vedkyňa, detektív, samozrejme Paprika, len ten tučný vedec mi tu vôbec nesedel, pripadá mi rušivý. Réžia a technická stránka sú perfektné, Satoshi Kon tu svoj štýl dotiahol prakticky až k dokonalosti po všetkých stránkach, páči sa mi aj ten nesmierne hravý a nápaditý vizuál, som veľmi spokojný. A k tomu ešte tá skvelá hudba. Tých pár menších nedostatkov tomu ubralo plné hodnotenie, ale aj tak je pre mňa Paprika kultový film plný originálnych nápadov a navyše som si po ňom prestal vážiť Nolana, pretože vidím, že aj ten jeho údajne originálny film len všetky hlavné nápady prevzal z tohto filmu. 80% (09.12.2012)

Fanoušci anime a zároveň fandové Počátku Christophera Nolana mají jeden potencionální výrazný filmový rest- Papriku. Poslední animák režiséra Satoši Kona je naprosto šíleně překombinovaná vizuální pastva pro oči, který je plný naprosto bravurních nápadů, které díkybohu zároveň drží při sobě a přinášejí jednoho z nejvýraznějších zástupců anime posledních let. Ne nadarmo se Paprika nazývá předobrazem Počátku, už jen kvůli zápletce spočívající ve světě ve snech. Podobně jako Počátek je Paprika mind-fucková šílenost k jejíž pochycení veškerých prvků je zapotřebí velká dávka soustředěnosti. Satoši Kon dle předlohy spisovatele Jasutaky Cucuia vytvořil do detailu propracovaný film, který plně využívá svého potenciálu a zároveň je velmi chytrý a sedne spíše starším divákům. V první půlce možná Paprice přece jen chybí ten pořádný rozjezd, jakmile na něj ale dojde tak dojde na totální vizuální šílenosti, které jsou ale šílené v tom nejlepším slova smyslu. Paprika má vizuální dravost, bravurní atmosféru a především skutečně drží dohromady. Jedná se o typ filmu, který sice není dokonalý, přesto ale obsahuje spoustu důvodu kvůli kterým by si ho měl divák pamatovat. Po stránce animace je naprosto dokonalý, zároveň má v sobě ale mnohem více než vrcholné animované kvality. I hudba Susuma Hirasawi ve finále dodává závěrečnému zážitku hodně a především je Paprika ten typ filmu, který je postupně dokonalejší a dokonalejší. Čert tam skutečně vem první tempově slabší půlku, protože druhá půlka je výrazně lepší a především vše dospěje k bravurnímu finále, která oficiálně z Papriky dělá bravurně napsaný animák, který je strhující v mnoha ohledech. Paprika není dokonalá, nicméně je ale nejen zajímavá ale i velmi povedená a naláká k tomu dohnat si zbytek tvorby Satošiho Kona, protože se proslýchá, že Paprika je vlastně myšlenkovým a animační kombinací všech tří předchozích Konových filmů- Perfect Blue, Herečka tisíciletí a Tokijští kmotři. Krom tempa bych ve finále snad vyčetl i jisté pochybně přehnané nápady a možná občasné opakování již dosud viděného, přesto jde ale o strhující zážitek, který stojí za to vidět..... (18.08.2020)