Agent WC-40

„Niekedy stretnete ženu a viete, že ju musíte mať.“ Čím viac divák vidí paródií, tým je viac schopný rozpoznať, čo je výborné (AUSTIN POWERS 2), čo slabšie (UTOPENEC NA ÚTEKU) a čo mimo (BLÁZNIVÝ PRÍBEH ROBINA HOODA). AGENT WC-40 sa zmieta medzi dvoma poslednými kategóriami. Škoda, že scenáristi nie sú príliš pôvodní (skvelé fóry typu "extrémne nervózny cestujúci v lietadle", "taxikár ktorého porekadlám nikto nerozumie" alebo "masové odpočúvanie"). Oveľa radšej siahajú po jednej nudnej paródii za druhou. Zrazu si uprostred toho otrasne nízkorozpočtového (trápne počítačové efekty - vyvalené oči, natiahnuté prsty) chaosu uvedomíte, že počítate, koľko paródií ste už odhalili (SPEED, SESTRA V AKCII, SÁM DOMA, BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, bondovky...) namiesto toho, aby ste sa zabávali. A to je zle. Ďalším mínusom je trápny titulný zlosyn (Matlock!), nepochopiteľne nechutná rolička hrdinovho šéfa a ak si k tomu prirátame neoslnivú réžiu (Friedberg odvtedy ani dovtedy nič zaujímavé nenakrútil), o podpriemer máme postarané. Poznávacím znamením zlej paródie je dialógová variácia na stokrát počuté („Cestujete do Las Vegas.“ – „Ako to viete?“ – „Máte to napísané na letenke.“). A prítomnosť Hulka Hogana. (16.10.2005)

Leslie Nielsen byl svého času hvězdou filmových parodií a ve všech těchto snímcích hrál vlastně stále stejnou postavu stále stejným způsobem. Možná to vyznívá jako kritika, ale ve skutečnosti to vidím spíše jako klad. Mě vlastně všichni ti jeho agenti a detektivové hodně bavili a stále ještě baví, protože jim dokázal dát svůj svérázný výraz, kterým mi často evokoval animované postavičky z Looney Tunes. Ano, hlavně Wileho E. Coyotea. Spy Hard určitě nebyl kvalitní záležitostí, protože na mě vůbec nepůsobil jako film. Byla to spíše dlouhá série scének, jež parodovaly mnohé (a tím myslím opravdu mnohé) známé snímky. Kdyby tvůrci přišli s tím, že natočili jakési pásmo parodických skečů, byl bych při hodnocení asi štědřejší, oni ale trvali na filmu a v takovém případě musí dvě hvězdičky stačit. / Poučení: Bez rukou se dá sice žít, ale člověk se dostane do mnoha prekérních situací. (16.09.2022)

Ne, nemůžu dát méně než ***, protože tenhle film mě mockrát rozesmál. A za řidiče autobusu Raye Charlese musím přidat ještě jednu hvězdičku navíc. Dílo je to vskutku nefilosofické, žádné poselství vás po něm nebudí ze sna. Ale obyčejná a vesměs vkusná legrace má přece taky svou cenu, sakra. Škoda že se ke konci děj trochu drolí, ale čert to vem. Tady Leslie Nielsen ještě září, na rozdíl od Vesmírné prdy a podobných nesmyslů. (21.02.2010)

Parodie je odjakživa bruslení na tenkém ledě, kdy aktéři jsou v neustálém nebezpečí, že se prolomí vstříc hlubinám trapnosti. Ovšem Leslie Nielsen, ten se vždycky uměl vznášet jako motýl.. Bez jeho přítomnosti by Spy Hard ještě kleslo o stupeň níž a je veliká škoda, že už odešel cukat koutky publika tam nahoru. Jen si představte, jak by nahradil D.Craiga a ve dvojici s Rogerem Moorem natočil novou Bondovku. Název už mám - Povolení senilnět.. (27.02.2012)

Proradný generál Rancor (Andy Griffith) chystá odpálení své smrtonosné rakety a tento zlověstný plán může překazit jen jediný člověk, a to penzionovaný agent Dick Steele (Leslie Nielsen)… V dnešní době jsou čistokrevné filmové parodie spíše na okraji diváckého zájmu, ale na přelomu 80. a 90. let bodovaly v kinech jak Bláznivé střely, tak Žhavé výstřely a jedním z jejich následovníků je také Agent WC 40. Tento snímek má na svědomí debutující dvojka scénáristů Jason Friedberg a Aaron Seltzer (jo to jsou ti, co stojí za většinou „movie“ filmů) a protože hoši byli tehdy mladí a draví (nebo měli hodně rádi filmy tria ZAZ a Pata Profta), tak jejich první spolupráce je možná až překvapivě povedená. Film si bere na paškál především bondovské fimy (což hned jasné při úvodních titulcích v podání geniálního Ala Yankovice), takže zde není nouze o neohrožené agenty, krásné ženy či megalomanského záporáka, iluzi světa agenta 007 navíc dotváří také hudba Billa Contiho (komponoval pro snímek Jen pro tvé oči) a v malé roli se objeví i jedna z bondgirls, a to Talisa Soto (Lupe Lamora z Povolení zabíjet). Tvůrci si zde pochopitelně utahují také z celé řady dalších filmů (např. Pravdivé lži, Pulp Ficition, Sám doma, Sestra v akci, S nasazením života nebo Butch Cassidy a Sundance Kid). Všechny ty fórky a narážky by se daly rozdělit do tří kategorií, u prvních se člověk upřímně zasměje, u dalších se spíš jen pousměje a najdou se i takové, kdy si člověk říká, že to si mohli scénáristé odpustit, ale celkově vzato film umí pobavit (nebo mě aspoň bavil). Velký podíl na tom také herecké obsazení v čele s Lesliem Nielsenem, který sice pořád hraje víceméně stejně, ale i zde dokazuje, že je prostě Král parodií. Zajímavé bylo obsazení „Matlocka“ Andyho Griffitha do role hlavního padoucha, nutno dodat, že ji zvládl se ctí a Nicollette Sheridan umí rovněž zaujmout, a když ne herectvím, tak aspoň proklatě krátkými šaty. Také mě velmi pobavila všemožná camea (namátkou třeba Hulk Hogan, Mr. T., Ray Charles nebo Fabio), která stylově doplnila děj. Agent WC 40 tak sice nedosahuje kvalit těch nejlepších kousků ve svém žánru, ale já mně osobně se libí, protože nabízí regulérní příběh (a ne jen slepenec scének parodující jiné filmy), sympatické obsazení a slušnou porci humoru, hlášek a odkazů na slavné snímky, což je přesně to, co od správné filmové parodie očekávám. (08.05.2017)