Suzumija Haruhi no júucu

Snad nejpřeceňovanější anime vůbec, které skomírá nejen na ději, ale hlavně a především na postavách. Respektive jediné dvě použitelné, rozumné a sympatické postavy jsou Kyon a Yuki. Samotná otravná Haruhi je na zabití, vyvinutá Mikuru je pouhý fanservice a nevýrazný Itsuki je do počtu, aby nikdo nemohl říct, že je to harémovka. Jinak je to taková průměrná školní komedie, která neurazí, ale ani nezanechá hlubší dojem. 4,5/10 (13.11.2014)

To bylo někdy koncem roku 2008, možná začátkem roku 2009, kdy jsem na tuhle Haruhi poprvé narazil. S anime jsem v podstatě znovu začínal, měl za sebou několik z těch nejznámějších šónenů, občas se podíval na něco z tehdy vycházející sezóny (nečekaně jsem vyhledával další šóneny) a začal jsem se aktivně zapojovat do komunity na stránkách Anime Crazy. A tehdy se objevila zpráva o nové Haruhi, která má začít brzy vycházet a já si musel přiznat, že neznám ani tu původní a proto nechápu, co je to za událost. A tak jsem se logicky rozhodl, před tím, než začne nová verze, se do té původní obout. Tahle Haruhi byla prvním anime, co jsem viděl, které vyprávělo příběh nelineárně a já se poprvé musel snažit pobrat co se děje a skládat si obrázek celého příběhu tak, jak jde vlastně za sebou, a i když mi to přišlo strašně originální a zábavné (opět připomínám, že v té době jsem znal akorát ty velké shóneny, do kterých jsem byl zažraný), tak mi to z části nebylo zase až tak při chuti, přeci jen chtít nějaké velké přemýšlení a představivost po dvaadvacetiletém mladíkovi, který si chce život jen pořádně užívat, bylo v té době asi trochu moc. Naštěstí jsem se na seriál díval v rámci pár dní, a tak jsem nezapomínal, co se kde událo, všímal a pamatoval si většinu detailů, a tedy si dokázal v podstatě celý příběh dobře a uspokojivě složit. Bylo to také první anime, kde jsem se setkal s hrdinou s takhle intenzivními vnitřními monology a zjistil, že mi to hodně vyhovuje, protože pak dokážu postavu a vše co kolem děje snadno a dobře pochopit a víc si užívám její pohled na věc. Také jsem se u Haruhi utvrdil, že mám rád bláznivé a podivné ženské charaktery, které některým přijdou třeba jako otravné, ale já se s takovými dívkami vlastně nenudím, naopak obdivuji a užívám si jejich energii. Mělo to i zajímavou atmosféru, kterou podtrhoval již zmíněný styl vyprávění a hlavně fakt, že vše bylo sympaticky pomíchané. Zkrátka Haruhi se mi tehdy líbila, bylo to něco nového, otevřelo mi to obzory, ale nebyla to úplná láska. Každopádně můj tehdejší dojem, a i ten dnešní po lehkém připomenutí celého Haruhi světa je silných 8/10, i když dnes je to především proto, že jsem našel obdobné seriály, které jsem si dokázal užít víc, jako třeba první Monogatari. Ale i tak byla Haruhi 2006 silný zážitek a samotného mě překvapilo, jak dobře mi dojem z něj utkvěl v paměti i po těch letech, stejně jako to, co bylo potom s Haruhi 2009... (11.12.2021)

Osvěžující seriál, o kterém už ostatní napsali tolik, že já se zmůžu jen na: Jednou z prvních věcí, které si na Haruhi všimnete, je nechronologické řazení dílů. Já osobně ho vnímám jako příjemné, protože umožňuje diváka držet v napětí nad několika rozehranými situacemi, může přirozeně střídat nálady díl od dílu a konečně rozumně dávkovat jednotlivé ingredience (emoce, humor, napětí), aby byl divák stále v pozoru, s tím, že myšlenku odhalí až v závěru. Haruhina "vysněná" dobrodružství nápadně připomínají mnohá anime. Bitva kosmických lodí připomíná Seikai no Senki případně Legend of Galactic Heroes, v detektivním díle si člověk vzpomnene na Tantei Gakuen Q či Mentantei Conan. Že seriál má i nějaké hlubší sdělení, je samozřejmě také plus, ačkoliv onu hloubku nevnímám ani zdaleka tak nezměrnou, jak to činí Ajantis. Přes všechna tato pozitiva dám jen ****, protože se vyskytlo i několik dílů, při kterých jsem se nudil. (27.06.2008)

Člověk si tak pustí první díl a je vhozen do víru dění, kde ze začátku jen těžko něco pobere...to se ovšem postupem času ukáže jako velmi funkční a originální způsob, jak divákovi reprodukovat jeden velmi neobvyklý a multižánrový příběh. Mi teda ono "nechronologické" řazení epizod nijak zvlášť nevadilo, naopak... ty neustále narážky na jednu "událost", která se odehraje až v posledním díle mě držely neustále v napjetí a díly, které sloužily k pobavení mne zase velmi bavily. Co se animace a kresby týče, tak tady musí každý zaručeně vykřiknout "WOWOWIWA", jelikož se jedná snad o jeden z nejlépe rozpohybovaných seriálů. Ten hype, který okolo toho panoval (ať už formou avatarů nebo cosplayů na loňském Animefestu) byl v tomto případě asi dost oprávněný...jen tak dál! (24.07.2008)

Naprosto skvělé po všech stránkách. Znamenitá kominace snad všech žánrů, na které si vzpomenete, podpořená chytlavou hudbou, vynikající animací a výbornými postavami. Ztřeštěná Haruhi, glosující Kjon, zamlklá knihomolka Juki (nenechte se tím zmást), super roztomilá Mikuru, "tajemný student" Icuki, každý si určitě najde svého oblíbence. Nechronologické řazení epizod překvapivě dobře funguje, a navíc dává člověku o důvod víc, proč vidět seriál více než jednou, spoustu narážek napoprvé prostě nejde bez znalosti dalšího (tedy předchozího) děje pochopit. Taneční číslo v závěrečných titulcích je zcela bezkonkurenční. (02.04.2007)