Suzumija Haruhi no júucu

Zase jeden z těch případů, se kterými se buď úplně minete nebo si je zkrátka beznadějně zamilujete. Nevím, jestli mám takovou úchylku na holky typu "sassy girl", ale Suzumiju jsem si už po prvním díle (dobře, ten nultý nepočítám) fakt děsivě oblíbil. A u ostatních členů SOS brigády to samý – Asahininu roztomilou nesmělost, Kjónovu nezúčastněnost a pesimismus, pro změnu zase i Koizumiho optimismus a nejvíce Jukiny lakonické, v jedné a té stejné tónině přednášené, přesto tak zamotané odpovědi. Nechronologicky uspořádané epizody jsou podle mě zajímavým tahem, který dodává seriálu ještě takový těžce specifikovatelný šmrnc a naprosto vynikající ending, který jsem si musel vždycky po skončení přehrát, je jen takovou malou, sladkou třešničkou na jinak skvěle upečeném dortu, po němž budete mít sto chutí se Haruhin tanec taky naučit. :) Itadakimasu, dámy a pánové, tohle je fakt vydatnej chod. (06.11.2011)

Vše, co by se o tomto seriálu dalo napsat již napsáno ať už výše nebo níže. Já jen přidám, že ono zvláštní řazení epizod mě mátlo, a já se neustále přesvědčoval, že se ve skutečně dívám na tu správnou. Potíž je v tom, že to řazení začíná už v prvním díle, takže jste hozeni v podstatě do seriálu s vytřeštěným obličejem a pokleslou čelistí. Dále bych rád napsal, že takto vyvážené hlavní postavy, potřeštěné Haruhi a vážného a realistického Kyona, jsou v anime ze školního prostředí viděny zřídka. Zatímco Haruhi vás upoutá svým excentrickým chováním, Kyon si od ní nenechá jen tak vše líbit a skvěle vše glosuje. Tady mě napadá srovnání s Love Hina, kde ten nepoměr doslova bije do očí. Vzhledem k tomu, že se na podzim chystá nová řada, neřeknu tedy Sbohem, ale Na viděnou, Sněhurko, spící krásko. Copy mě vzrušují. Pokaždé, když jsi měla cop, seknul ti tak, až to byl zločin. 100 % (03.01.2007)

To byla jízda. Bláznivě zamíchané díly se k hyperaktivní Haruhi výborně hodí. Každá z pětice hlavních postav je tak dobrá, že si jen ztěží vyberete oblíbence. K dokonalosti chybí jen kousek. Občas jsou Kjonovi komentáře jen rádoby vtipně cynické, jindy se Koizumi až moc usmívá nebo Mikuri moc často brečí. Ale to jsou jen drobné vady na kráse. Škoda, že Haruhi po prvním resp. druhém dílu přestala střídat účesy a barevné stuhy do vlasů. (03.05.2011)

Ve svém unikátním žánru jde o jasnou špičku. První díl je parodií na bojové anime a pokud se na to budete dívat z tohoto pohledu, určitě si díl užijete. Pro anime nováčky je lepší první díl přeskočit a přejít k "normálnímu" příběhu. Ten je nepopsatelný, protože je směsí snad všech filmových žánrů a v žádném nezachází nijak do hloubky. Výsledkem je celkem zábavný, psychologický, filozofický, akční, romantické, hudební.... scifi, kde některé díly mohou lidem výborně sednout a některé vůbec. Humor občas dost naráží na japonskou kulturu, což může u nás způsobovat až nudné pasáže. Nicméně jde o skvěle animované anime s fantastickou hlavní představitelkou a místy dobrými nápady. (27.01.2008)

Hahahaha, takovou srandu jsem ještě nezažil…dobrý, už dost ironie, teď vážně. Tak špatný anime jsem ještě neviděl. Ten, kdo to zařadil do žánru komedie měl asi v hlavě velký prázdno nebo v krvi pár promile. Buď jsem suchar, co nemá vůbec smysl pro humor, nebo je humor v Haruhi tak inteligentní, že jsem ho ani nedokázal postřehnout. Za celý seriál jsem se totiž usmál jen párkrát. Situace, které měly být nejspíš komické, mi koické rozhodně nepřišly. Vpodstatě nic mi tam komické nepřišlo. Jediné co se mi z toho líbilo byl opening, písničky z festivalu a ta rádoby vážná část posledního dílu, všechno nekomediální věci a mám takový pocit, že tohle by se u komedie asi stávat nemělo. Například Kyonovy komentáře, které měly velký potenciál mě z 99% nechaly naprosto chladným. Od Haruhi jsem sice žádnou vyjímečnou kvalitu nečekal, ale že to bude takový propadák jsem si skutečně nemyslel. Zatím nejhorší anime, jaké jsem zatím viděl…no dobře, ten Pokemon byl horší. (08.09.2007)