Suzumija Haruhi no júucu

To bylo někdy koncem roku 2008, možná začátkem roku 2009, kdy jsem na tuhle Haruhi poprvé narazil. S anime jsem v podstatě znovu začínal, měl za sebou několik z těch nejznámějších šónenů, občas se podíval na něco z tehdy vycházející sezóny (nečekaně jsem vyhledával další šóneny) a začal jsem se aktivně zapojovat do komunity na stránkách Anime Crazy. A tehdy se objevila zpráva o nové Haruhi, která má začít brzy vycházet a já si musel přiznat, že neznám ani tu původní a proto nechápu, co je to za událost. A tak jsem se logicky rozhodl, před tím, než začne nová verze, se do té původní obout. Tahle Haruhi byla prvním anime, co jsem viděl, které vyprávělo příběh nelineárně a já se poprvé musel snažit pobrat co se děje a skládat si obrázek celého příběhu tak, jak jde vlastně za sebou, a i když mi to přišlo strašně originální a zábavné (opět připomínám, že v té době jsem znal akorát ty velké shóneny, do kterých jsem byl zažraný), tak mi to z části nebylo zase až tak při chuti, přeci jen chtít nějaké velké přemýšlení a představivost po dvaadvacetiletém mladíkovi, který si chce život jen pořádně užívat, bylo v té době asi trochu moc. Naštěstí jsem se na seriál díval v rámci pár dní, a tak jsem nezapomínal, co se kde událo, všímal a pamatoval si většinu detailů, a tedy si dokázal v podstatě celý příběh dobře a uspokojivě složit. Bylo to také první anime, kde jsem se setkal s hrdinou s takhle intenzivními vnitřními monology a zjistil, že mi to hodně vyhovuje, protože pak dokážu postavu a vše co kolem děje snadno a dobře pochopit a víc si užívám její pohled na věc. Také jsem se u Haruhi utvrdil, že mám rád bláznivé a podivné ženské charaktery, které některým přijdou třeba jako otravné, ale já se s takovými dívkami vlastně nenudím, naopak obdivuji a užívám si jejich energii. Mělo to i zajímavou atmosféru, kterou podtrhoval již zmíněný styl vyprávění a hlavně fakt, že vše bylo sympaticky pomíchané. Zkrátka Haruhi se mi tehdy líbila, bylo to něco nového, otevřelo mi to obzory, ale nebyla to úplná láska. Každopádně můj tehdejší dojem, a i ten dnešní po lehkém připomenutí celého Haruhi světa je silných 8/10, i když dnes je to především proto, že jsem našel obdobné seriály, které jsem si dokázal užít víc, jako třeba první Monogatari. Ale i tak byla Haruhi 2006 silný zážitek a samotného mě překvapilo, jak dobře mi dojem z něj utkvěl v paměti i po těch letech, stejně jako to, co bylo potom s Haruhi 2009... (11.12.2021)

Iné než na čo som bežne zvyknutý, ale tým nemyslím, že je to zlé. Byť členom SOS klubu je totiž rozhodne zaujímavá mimoškolská činnosť. Stačí veriť v cestovateľov v čase, mimozemšťanov a iné dimenzie a mať slabosť pre divné dievčatá:) Sú celkom tri. Flegmatickosť hlavného hrdinu je to, čo ma počas sledovania bavilo, hoci som častokrát rovnako ako on, nerozumel motiváciam takmer v žiadnom z dielov. Divné, iné ale dobré. Japonské školské prostredie mám veľmi rád či už v anime, alebo vo filmoch ( aj v tých pre dospelých :) (01.09.2016)

Snad nejpřeceňovanější anime vůbec, které skomírá nejen na ději, ale hlavně a především na postavách. Respektive jediné dvě použitelné, rozumné a sympatické postavy jsou Kyon a Yuki. Samotná otravná Haruhi je na zabití, vyvinutá Mikuru je pouhý fanservice a nevýrazný Itsuki je do počtu, aby nikdo nemohl říct, že je to harémovka. Jinak je to taková průměrná školní komedie, která neurazí, ale ani nezanechá hlubší dojem. 4,5/10 (13.11.2014)

Suzumija Haruhi no júucu je jako Beyond Good & Evil mezi anime. Většina přísad není bůhvíjak originální, ovšem to vůbec nevadí, anžto jsou spolu s kořením několika výborných nápadů namíchány ve velice chutný a osvěžující koktejl vtipu (místy i napětí), všedních i méně všedních starostí, zajímavého příběhu a především skvělých postav (z nichž Juki Nagato řadím mezi své nejoblíbenější charaktery vůbec a vysloveně jsem si vychutnával takřka všechny scény, v nichž byla přítomna) a výborných dialogů (ačkoli s nadsázkou lze říci, že jde spíše o jeden mluvený a jeden myšlenkový monolog) - seriál je to vskutku ukecaný. Pochválit musím rovněž vynikající „kameru“, vizuální stránku celkově a hudební doprovod. Vše dohromady pak dává jedno z nejlepších filmových děl, jaké jsem dosud viděl. 9+/10 (10.10.2006)

Už mnoho let odkládám komentář k Haruhi, protože cítím, že nedovedu slovy vyjádřit, co pro mě tento seriál znamená a jak je dokonalý. Nyní jsem se k tomu odhodlal a rovnou to vzdávám. Stále bez šance. Nejde popsat pocity, které mám, jen na něj vzpomenu. Pnutí v hrudi, lehké záchvěvy smíchu, roztáhlý úsměv se vzpomínkou na Nagato, lehký pocit zvlhčení očí vpomínaje na naprosto dokonalý film... Vytvořenou zálibu na baseball právě díky tomuto anime... Ach Haruhi :-) 98% (08.01.2016)