데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(viac)Recenzie (131)
Woo-sung Jung se pro mě stal v kategorii herců z Jižní Korei absolutní jedničkou. Miluju jeho herectví. Miluju jeho výraz ve tváři, a to jak se vždycky tak trochu hrbí. Jinak Sedmikráska je další výbornej jihokoreják, kterýmu ale to zasazení do Holandska podle mě trochu uškodilo. Ztratil pro mě tim totiž jednu ze svejch ingrediencí, a to je asijský prostředí, architektura domů, příroda a tak dál. Jako dodatek bych ještě řekl, že jestli je nějakej film, kterej jsem někdy viděl, podobnej snímku V Bruggách, tak je to právě Sedmikráska. A pořádně ani nevim proč. ()
Trošku jsem čekal tradiční uplakanou romantiku. Naštěstí za Deiji stojí Andrew Lau. Tvůrce legendární krimi Volavka a to je tu setsakramentsky znát. Tedy především v prvním polovině, než se všechno rozehraje. Do té doby nejde vůbec o nic žánrově tradičního. Hodně pomáhají také evropské kulisy, které tento asijský film hodně ozvláštňují. V druhé polovině bohužel klesáme k sentimentálnímu romantickému trojúhelníku a slibný začátek tak není uspokojivě zakončen. Pomoci může to, že to není vůbec tolik asijské, takže jako lehký úvod do asijské kinematografie by se Deiji brát dalo. ()
Krásná malířka, nájemný vrah, policista a sedmikrásky, a je z toho působivé (ač smutné) romantické drama s krimi podtextem, které málokoho nechá chladným. Jeong Woo-seong je opět úžasný a překrásná Jeon Ji-hyeon zde vysloveně exceluje, v žádném filmu mne tak neohromila jako zde. Napětí, drama, romantika, akce, nic tu nechybí ani nepřekáží v ději, výtečná hudba to celé jen podporuje a člověk jen se zatajeným dechem čeká, jak to celé vlastně dopadne. I po opakovaném shlédnutí platí, že základní verze filmu mi pro sled událostí sedla víc jak prodloužená. P.S. Omluvná scéna u dveří by člověku vážně vyrvala srdce z těla... ()
Aktualizace 3. 3. 2010: Upravuji hodnocení na plný počet. Další film v rubrice "nejoblíbenější". Krásná úvodní hudba. Už vím, jaký je rozdíl mezi zelenou s červenou, žlutou a modrou a zelenou s bílou. Bez ohledu na cokoliv, budoucnost lze změnit :). ★ Původní komentář (nechávám pro porovnání): Nedokážu se 100% ztotožnit s názory jako "krásné", "nezapomenutelné". Až tak dobré to nebylo. Mám takový nekonzistentní, zmatený pocit. Pozitiva: Krásné "míjení se" postav a zpětné dovysvětlovávání už viděných scén. Velmi se mi líbila kamera, poetika. Výborná kombinace holandských reálií, korejských herců a hongkongského režiséra. To vše sedí. Co mi nesedí, je logika jednání Park Yi-ových šéfů, co mě nedovolilo se do filmu "ponořit", byla závěrečná hudba, která je podle mého názoru okopírovaný motiv filmu The Classic (jako by si řekli: "chceme to samé, ale trochu jinak"). Jednání policistů mi připadne být trochu šílené, přestřelka z první části filmu zústane nevysvětlena. Konec jsem úplně nepochopil (dodatek: už chápu). Kdyby nebyl film natočený tak kvalitně a kdyby v něm nehráli moji oblíbení herci (Ji-hyeon Jeon, Woo-sung Jung), kdyby režisér nebyl tak dobrý, mohly to být klidně jen dvě *. Takto mám po prvním shlédnutí (directors cut) pocit, že mě to sice úplně neuspokojilo, ale pocit z toho jen tak nezmizí a film si (zatím) 4* zaslouží. ★ Dopsáno s odstupem: Je lepší očekávat styl jako je v hongkongském filmu Volavka, než mít očekávání podle korejských romantických filmů. ★ Dopsáno s dalším odstupem: Manželce se líbilo. Kamarádům také, jedna žena reagovala: "Musím to rozdýchať." ()
Kórejci umí. Neverím, že by sa v súčasnosti niekomu iného podarilo tak dokonale a s takou ľahkosťou skĺbiť romantickú linka s linkou akčnou (miestami som mal pocit, že sa pozerám na dva filmy). Príbeh assassina so srdcom, ktorý sa zaľúbi do dievčiny a sleduje ju z diaľky bez toho aby sa vymačkol až do chvíle keď ho najviac potrebuje, by s veľkou pravdepodobnosťou skončil v americkej i európskej produkcii ako nechutný zliepanec, ktorý by buď prehnane tlačil na pílu, alebo by naopak nedokázal vôbec diváka citovo angažovať. To sa Daisy darí hneď od začiatku najmä vďaka výborne napísaným, uveriteľným a skvelo zahraným postavám (Ji-hyun Jun je k nakusnutiu o to viac, že tentoraz nikoho vo filme neogrcia:-)). Propočítajte k tomu geniálny vizuál a skvostný hudobný podmaz a dostanete pre všetkých milovníkov Ázie povinnú jazdu. ()
Reklama