Kto je tu riaditeľ?

Dánsky Office. Lars von Trier sa predstavil svojim fanúšikom v celkom netradičnej polohe. V komédií. Ako rozprávač sa k nám prihovorí počas filmu celkovo tri krát - na začiatku, v strede a na konci a prezentuje seba a celý príbeh s patričnou dávkou nadsázky. Čo je mimochodom skvelý nápad a funguje mu to dokonale. Či už ako predstavenie akým smerom sa bude film uberať, alebo akou formou budú v ňom prezentované humorné situácie a vtipy. Uťahovanie si z divadla a divadelného herectva doplnená o bezútešné, neatraktívne prostredie jednej firmy s postavičkami, ktoré sú výrazné, divné a prezentujú seba samých veľmi špecifickým spôsobom sú v jeho réžií nezabudnuteľné. Vďaka nim a tiež faktu, že Trier vedel vždy vo svojom filme navodiť situáciu aj pospájať nespojiteľné prvky aby pôsobili prirodzene, obsahuje film niekoľko naozaj podarených scén, vtipov a pasáži, ktoré vedú k úsmevu, uchechtnutiu, alebo hlučnému smiechu. Scéna v kine, alebo posledná scéna v zasadačke, alebo dokazovanie si homosexuality v kancelárií sú tak dobre spravené a zahrané, že bolo na ne radosť pozerať. Je to rozhodne dôkazom všestrannosti tohto režiséra, ktorému nerobí problém spraviť inú, ale vtipnú komédiu. (11.10.2011)

Hodně zajímavá myšlenka, ovšem pro mě trochu méně zajímavě podaná, takže jsem se místy vysloveně trápil, než se snímek dostal k nějaké další replice či posunu v ději. Příjemné bylo, že nejde přímo o komedii, ale takové lechtání a zkoušení divákova důvtipu. Samozřejmě nejzábavnější byla účast ředitele, který o firmě a lidech nevěděl zhola nic, ale ani to vše nestačilo než na průměr. A je to škoda. (24.03.2013)

"Šoustání přichází na řadu po pořádným hulení." Tak falešný ředitel Kristoffer mě hodně bavil, zejména když se do své role vžil a začal svou postavu herecky rozvíjet. Já jsem si tedy to hledání odpovědné osoby a prodávání firmy dost užil a to přesto, že nedisponuju perfektní znalostí dánštiny ani islandštiny, což by v tomto případě rozhodně nezaškodilo. Nicméně jsem rád, že ve Skandinávii kvalitní zábava dosud neumrzla a ani ji nezardousila syrová severská dramata. (25.11.2016)

Podivínská podívaná. Svět, který se řídí pravidly, ze kterých je mi na zvracení - přetvářka a lži. Proti tomu - struktura narušovaná postavou svébytného komika, žijícího pod vlivem italského absurdního dramatika... Trier mne zase dostal, zase jsem naletěl jeho režijním fíglům... Chvíli jsem křenil, popadal za břicho a hned na to se mi otáčel žaludek do všech stran... (29.11.2007)

Trier ať se radši drží té svojí dogmy. Tady se pokusil natočit film normálně a po filmařské stránce to dopadlo katastrofálně. Záběry kamery jsou opravdu špatné a ještě horší jsou ty příšerné střihy hodné Zlaté maliny. A ne, tohle není žádné experimentování, tohle je prostě neumětelství, co se za experiment vydává a zdá se, že to většina lidí žere i s navijákem. Nemůžu si pomoct, takhle mi to prostě připadá. Jako komedie to sice není úplně nejhorší, párkrát jsem se tu zasmál, jenže je tu problém v tom, že to po čase začne nudit a díky kameře a střihu i otravné. A někdy ten humor založený spíš na trapných situacích hlavního hrdiny nevyzní vtipně, ale prostě trapně. Samotný příběh není špatný, líbily se mi i některé herecké výkony a má to i pár zajímavých postav (věčně depresivní Islanďan, ženská, co se bojí kopírky), ale ani to můj finální dojem z toho filmu nezachrání. Ještě jsem teda z toho filmu měl pocit, že se Trier trochu inspiroval schématem Bergmanových komedií (máme tu vypravěče vstupujícího do děje, který film uvádí i uzavírá, dokonce zde je i intermezzo - akorát teda vypravěče neuvidíme), konkrétně mi to připomnělo Ďáblovo oko, ale to je jen takový můj pocit z toho, navíc si nemyslím, že se mu to zrovna povedlo. Tak jako tak, Trier mě opět neoslovil a i když od něj ještě pár filmů vidět chci, nejsem si jistý, jak dlouho mu budu ještě chtít dávat šanci. 2* (29.12.2019)