Čierna kniha

Protinacistický odboj v Nizozemí na způsob Hurvajze Verhoevena.. Krvavě rozstřílená těla, rozšmelcované hlavy, barvení na blond všude, prsa Carice van Houten v záběru častějc než zdvižené pravice, strohé zamyšlení se nad relativitou morálky v časech válečného běsnění a jedna černá kniha uprostřed červené knihovny. Nejdražší a komerčně nejúspěšnější snímek země tulipánů je sice vizuálně opulentní, ale po emoční stránce působí velmi často uměle a nuceně melodramaticky. Když úchylný vévoda masa a krve chce, umí brak vysvětit mnohem efektněji.. (12.01.2017)

Druhá světová válka zase trochu jinýma očima, trochu z jiného pohledu a hlavně trochu jinak natočená, než jsme tak nějak všichni zvyklí. Černá kniha je dvou a půl hodinový příběh ženy, která si za války prožila svoje a rozhodně sen a to nechá koukat. Paul Verhoeven natočil efektivní podívanou do válkou opředené Evropy a je to na ní hodně znát. Ta zaneřáděná Evropa nácky je hodně znát a k tomu dopomáhá solidní atmosféra, ale na konci filmu jsem z toho měl tak zvláštní pocit, že jsem si z toho filmu nic neodnesl. Je to vlastně příběh špionky, ale průběh filmu naznačuje právě tak nějak normálně, jak bych asi čekal a nic mě tam nedokáže překvapit. Natočené je to rozhodně pěkně, a Carice van Houten je solidní kost, která s náckem dokáže udělat divy, ale prostě mi tam chybělo něco, čím bych si tento film nadosmrti zapamatoval. To zpracování, ty kulisy, to je všecko opravdu fantastické, co do efektivnosti filmu se týče, ale nemůžu si pomoci, ten film měl rozhodně na víc. Tak nějak se snažil přijít s něčím novým, a vlastně mi ukázal to všecko, co jsem už měl možnost někde vidět, nebo ne vidět, ale ten příběh se žádnou zvláštností nezkrášluje, a to mě trošičku zamzrelo. Dvě a půl hodiny koukám na něco, přičemž vlastně v průběhu filmu tuším, že to tak dopadne a nakonec to všecko tak nějak dopadne. Na pět hvězdiček bych v tom musel vidět něco šokujícího, a to mi v tomto filmu chybělo. (18.09.2008)

Mrazivě surová výpověď o tom, že žid nemusí být vždy hodný a nacista odporaná svině. Ženy v odboji se nejednou dostaly nepříteli až na tělo, aby mohly působit tam, kam se vojsko nedostalo. Podobná témata se objevují i v dalších dílech (Smrt si říká Engelchen, Hlava v oblacích). Zde je však osud krásné židovky, která se vydala za nepřítelskou linii přebarvená za blondýnku, dotažený do konce. Je vidět, jak malo stačí, aby se ti, co měli navrch dostali úplně naspod. Nepřítel může být přítel a z těch nejbližších se mohou vyklubat zrádci. Nezapomenutelný zážitek. Zajímavé komentáře: Sarkastic (15.04.2014)

Skvely vojnovy thriller o spionoch medzi nacistami alebo hnuti odporu proti vtedajsiemu rezimu. Paul Verhoeven ma opät prekvapil. Bojovych akcii tam sice vela nebolo, ale za to ma film udrzal v neuveritelnom napäti, pretoze som nevedel, kto je macka a kto mys. Aj napriek dlhej minutazi, ktora mi v tomto pripade nevadila, ma prekvapil zaver filmu a aj po druhom pozreti zostavam pri plnom hodnoteni. (03.05.2007)

Krásne nakrútené. Kostýmy, výprava, atmosféra 40. rokov, to všetko perfektné. Ale pod touto hollywoodsky vypiplanou, dynamicky zostrihanou fasádou bije chladné, hollywoodskej forme príliš vzdialené holandské srdce. Výsledok je rozporuplný. Postavy miestami akoby ani neboli ľuďmi, nemali emócie a konali iba na základe pohnútok v akcii dosiahnuť vytýčeného cieľa. Obsahovo je Čierna kniha skôr povrchná, uponáhľaná thrillerovo-akčná fraška, než dráma, ktorá by vo vás zanechala viac než štyroch hviezdičiek hodné, štýlové pobavenie a pokochanie sa parádnym prevedením. (03.01.2010)