Čierny škorpión

Komorná palácová dráma na pozadí mocenských bojov okorenená nejakým tým plagiátom. No pri hlbšom rozobratí zisťujeme, že celý snímok stojí a padá na kostýmoch a kde tu nejakej šermovačke. Čo v Kliatbe zlatého kvetu chýbalo, a to povestné šermovačky a ukážky bojového umenia, tak tu je to len na okraji záujmu celého filmu. A toto bol dôvod prečo som do filmu vôbec šiel. Lietanie je už tak trochu neodmysliteľnou a patetickou súčasťou čínskych legiend alebo historických filmov. Herectvo sa hodnotí dosť tažko, pretože dve hodiny kukať na palácové intrigy mi dalo samo o sebe kus zabrať a záver filmu som už prepočúval s filmom v lište. Podotýkam, že o zvrat ani vyvrcholenie som neprišiel. Z čínskej bohatej histórie sa natočilo aj omnoho kvalitnejších a pre bojového nadšenca kvalitnejších filmov. Fanúškovia telenovelovských zvratov a intríg pôjdu s hodnotením určite o kus vyššie. (28.09.2011)

Hamlet coby silně teatrální wuxia vůbec není špatný nápad. Uznávám, že Banquet možná mírně nadhodnocuji, nicméně vzdor pomalému tempu a jisté roztahanosti mne nenudil ani neštval a některé ňuňu scény vyloženě nadchly - například poprava jako balet je veliké JAWOHL. Visuální orgie nejsou natolik spektakulární jako např. v Kletbě zlatého květu, leč i tak film oko těší téměř v každé scéně - nazvala bych jeho styl "uměřená přepíčenost" a docela mi sedla. Děj je klasická tragedie ústící v závěrečné vymření všech hlavních postav a díky silně divadelní stylisaci mne ani občasné podivnosti nepřinutily rozčileně kousat monitor. A Zhang Ziyi tu opravdu září. [3,5* - za pár rozkošných vychytávek zaokrouhleno nahoru] (21.08.2013)

Ano, více shakespearovská tragédie, než wuxia. To by ani tak nevadilo, pokud by se The Banquet v druhé polovině nepřetavil v uzívanou vznešenou podívanou, která téměř nevytáhne paty z císařského paláce. Pletichařit se v něm může o stošest, leč ten patřičně dramatický a tragický náboj z toho není vykřesán. Wuxia souboje skutečně potěší oko estéta, ale vzhledem k více než dvouhodinové stopáži je jich žalostně málo. Zajímavých okamžiků automaticky očekávaných od historického snímku (třeba poprava ubitím holemi) bohužel také. Někdo může namítnout, že má The Banquet smůlu na brilantní čínské předchůdce od Leeho a Yimoua, jež determinují míru diváckých očekávání od dalších čínských výpravných podívaných, leč to není pro roztahaný kostýmní film, jenž byl nepochopitelně nominován za Hong Kong do boje o Oscara, dostatečnou omluvou. (28.01.2007)

Ne že bych nebyl uchvácen akční stránkou, hudbou, nebo výkonem Zhang Ziyi v roli rafinované císařovny, jenže něco mi tam chybělo čím by mě to strhlo jako Prokletí zlatého květu. Bylo to občas moc rozvláčné a nepochopitlené jednání postav, nešlo o to, že to bylo předvídatelné, spíše, že mě to někdy vyloženě nebavilo sledovat. Přesto je to zajímavý film a hlavně skvělý výko Zhang Ziyi, která má neobvyklou roli, už jen kvůli ní to stojí za to vidět. (05.03.2009)

Shakespeare si s Dálným východem rozumí (heslo 'everybody dies') a Ye yan to ilustruje celkem příkladně. Mám cukání jít s hodnocením výš, protože tempo, (audio)vizuál a občasná divadelní stylizace mi velice sedly a (buďme ještě chvíli povrchní) Wu a Huang jsou prostě liang wei shuaige a je radost se na ně dívat. Jenže film, který je natolik o postavách a motivacích a natolik konverzační, by si zasloužil poněkud výraznější herecké výkony (nikdo tu nehraje špatně, ale nikdo taky nepředvedl nic, z čeho bych byla nějak extra paf). Ye yan je navíc zbytečně krotký, kompromisní film, který všechno dělá tak nějak akurátně a v žádném ohledu nejede na "plný koule". Takový hezčí Hollywood - nic míň, ale taky nic víc. Škoda. (Nejlepším čínským Hamletem pro mě i nadále zůstává ten divadelní, v podání shnaghaiského operního ansámblu.) (18.01.2015)