Havana blues

Tenhle film by měli pouštět lidem v letadle cestou na Kubu. Člověka zde úplně podmaní ta pohodová atmosféra, výborné písničky a krásné lokace. Na druhou stranu ale člověk vidí, jak téžké je pro Kubánce v tomto režimu žít a ještě horší se z něj vymanit. Příběhově výborné, herci jsou výborní a natočeno je to parádně. A ty písničky jsem si pobrukoval ještě pár dní po shlédnutí. (10.08.2009)

Netradiční kubánský film o kubánské hudbě poněkud jinak, navíc ovlivněné osudy lidí, kteří na tomto ostrově, kde vládne komunismus, musejí žít. Hodně mladých už netuší, co znamenal komunimus před rokem 1989 v Československu. Při sledování filmu Havana blues možná mohou trochu z té absurdity pochopit - proklamovaná svoboda je jen ideologickou zástěrkou, vše je pod dohledem, a to dokonce hudba. Přesto na Kubu přicházejí nové módní vlivy, pop rock například, a ty vlivňují tradiční hudbu, jak ji máme spojenou třeba s filmem Buena Vista Social Club. Zde sledujeme osudy dvou skoro třicetiletých chlápků, přátel od dětství, kteří skládají podobnou muziku a snaží se prorazit. Jeden z nich řeší odcizení s manželkou, ale mají děti a neradi by se proto rozcházeli, druhý žije s excentrickou a soběstačnou babičkou, která umí říct pár jadrných vět v pravou chvíli. Když se v Havaně objeví skupina španělských producentů, vedená Martou, pokusí se Ruy a Tito dostat na seznam zpěváků a kapel, kteří mohou posléze odletět hrát do Španělska. V určité chvíli, kdy je jim předložena poměrně vyděřačská smlouva, však jejich přátelství utrpí - jeden z nich je ohocten se všeho vzdát díky vidině svobody v jiné zemi, druhý tak miluje Havanu a určitou omezenou nezávislost v ní, že raději zůstane. Jejich roztržka ohrozí i chystaný "velekoncert" u příležitosti vydání jejich jediného a posledního společného alba. Citlivý film se spoustou současné kubánské muziky, s uměřenými hereckými výkony a skoro dokumentárním snímáním sice pracuje s jednoduchou historkou, díky ní nám však dává možnost hlouběji nahlédnout do nitra postav i údajně moderní Havany. DVD neotravuje se žádným protipirátským trailerem, zamrzí však, že snímek je na disku pouze ve formátu 4:3, přičemž jak z bonusů, tak "povytaženého" obrazu u titulků je zřejmé, že původním formátem bylo 1,85:1. Zvuk v DD 5.1 však zní solidně. Najdeme zde i dva bonusy - fotogalerii z filmu i natáčení (1:00) a vcelku netradiční film o filmu (24:03) s CZ titulky natvrdo v obraze, v němž tvůrci poměrně otevřeně a s vnitřním nadšením mluví o důvodech vzniku filmu, či vlastním dětství a dospívání v Havaně, uvidíme také hodně záběrů z natáčení i třeba z castingu. (10.08.2019)

Havana blues je v první řadě hudební film plný písniček a melodií hudby, která mě zas tak dalece neoslovuje a která má podstatně modernější nebo odlišnější zvuk od toho, co považuju za klasickou kubánskou hudbu ve stylu Buena Vista Social Club. Jaký máte vztah k dané hudbě je přitom při posuzování hudebního filmu klíčové. Navíc mě ani nestrhnul příběh, i když mi ani nijak zvlášť nepřekážel. Jestli má u mě Havana blues poctivé 3*, je to kvůli celkem velmi hodnověrnému zachycení atmosféry drolící se staré Havany, kam se do údržby kdysi luxusních čtvrtí už půl století neinvestovalo ani peso, a autentickému přenesení chudoby a deziluze mladé kubánské generace do filmu. Ten film sice bezpochyby vznikal se svolením a s účastí kubánských úřadů, ale jde nepoměrně dál než šly perestrojkové filmy v Sovětském svazu pozdní éry nebo naše filmy 2. poloviny 80. let. Dohled nad kubánskou kulturou nikdy nebyl tak přísný jako v zemích východní a střední Evropy, ale i tak mě míra otevřenosti příjemně překvapila. Celkový dojem: 60 %. Hlavnímu hrdinovi jsem jeho gesto, kdy odmítl emigraci a zvolil příštipkaření na Kubě, tak úplně nevěřil, ale každý má na svou volbu právo... (03.01.2011)

Samotný příběh o rozpadu jednoho dlouholetého přátelství, i jedné rodiny, mě moc nezaujal. Největším pozitivem je, že se tu nijak nehrotí politika, ale ukazuje se z té „obyčejné“ stránky, jak ovlivňuje životy normálních lidí. Naštěstí tu je ale hudba, spousta hudby. A je to hudba, kterou dělají mladí Kubánci, takže je o dost modernější než Buena Vista Social Club. A scény, ve kterých je, jsou daleko živější a opravdovější, než těžkotonážní filmová klišé. (02.11.2006)

Těšila jsem se na maximální zážitek na minimálním prostoru, něco jako "Buena Vista Social Club", ale tak nějak se přihodilo, že mně v příběhu kubánských Milli Vanilli nebyla sympatická ani noha... ani hudba... a vlastně ani celá Kuba. Jen mně tak přišlo zkraje do hlavy, jak jsou Kubánci pěkně rozjetí, až se bojím domyslet, co by se stalo, vtrhnout k nim demokracie... Pozornost si zasloužila jen poslední třetina, včetně rozhodnutí hlavního hrdiny, okružka noční Havanou a dvě fajn skladby, zbytkem jsem zůstala hrubě nevtažená. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (12.04.2015)