Havana blues

Krásny film. Za zvuku posledných dvoch piesní píšem so slzami v očiach komentár k filmu, ktorý sa mi prenikol hlboko pod kožu. K filmu, po ktorom len ťažko opíšem negatívne pocity, ktoré som z neho zo začiatku mal. Zo začiatku to totiž vyzeralo len na cca tri hviezdičky. Film sa rozbiehal pomaly, príbeh nemal spád a zdalo sa, že dramatická línia popri skvelej hudobnej vložke nebude stíhať sa naplno prejaviť. To sa však lusknutím prsta zmenilo. Príbeh sa ani nie po polhodinke divákovi otvoril tak rýchlo ako natlakovaná fľaša šampanského, a aj vzťahy priateľské a partnerské dostali adekvátny priestor. Neviem nakoľko boli herci viac od fachu hudobného, či filmového, obe úlohy však zahrali s vierohodnosťou a citom, akoby im priestor pred kamerou a mikrofónom patril už dlhé roky. Takže ja som maximálne spokojný, skvelý príbeh, jednoduchý, citlivý, citlivo natočený, hudba mala skvelý rytmus aj hĺbku a režisér to namixoval do jedného celku tak, že takmer žiadna časť nebola navyše a ani nič nechýbalo. 85%. (11.08.2009)

Já prostě nemám slov! Úžasný film, který je naprosto ideální na horký letní večer a který mi udělal nesmírnou radost a pohladil mě na duši. Jižní Ameriku mám rád, a počítám do toho samozřejmě i Kubu, která patří spíše do Karibiku. A tento film mě jen utvrdil v tom, že Kuba a kubánská kultura je prostě úžasná. A samozřejmě kromě zajímavého prostředí velice oceňuji i příběh, který byl neméně zajímavý a který dokázal udržet mou pozornost po celou dobu filmu. Tohle je zkrátka takový milý letní příběh, který sice nekončí možná úplně nejlépe pro hlavního hrdinu, ale vybízí k zamyšlení, jestli je lepší obětovat svou kariéru a budoucnost nebo svou lásku k vlasti, což je docela zajímavý problém, protože v případě hlavního hrdiny ať by se rozhodnul pro jedno nebo pro druhé, tak v obou případech by ztratil některé lidi, které má rád. A hlavní hrdina to tedy vyřešil po svém. Kromě příběhu zde samozřejmě nemalou roli hraje muzika, která je jednoduše úžasná a která celému tomu filmu dodává na zajímavosti a na kvalitě, navíc texty mají přímou souvislost s dějem, takže zde ta muzika působí nenásilně. Co se týče hereckých výkonů, tak jsem velice rád viděl Roberta Sanmartína v jiné roli, nežli jako kubánského nelegálního imigranta a zapáleného ekologického aktivistu ve španělském seriálu Tady se nedá žít. A role Tita se zhostil skutečně úžasně. Ale samozřejmě všechny herecké výkony byly úžasné, a to v kombinaci s kvalitním dějem a báječnou hudbou nemůže dát jiný výsledek, nežli pět hvězdiček. (25.07.2009)

Těšila jsem se na maximální zážitek na minimálním prostoru, něco jako "Buena Vista Social Club", ale tak nějak se přihodilo, že mně v příběhu kubánských Milli Vanilli nebyla sympatická ani noha... ani hudba... a vlastně ani celá Kuba. Jen mně tak přišlo zkraje do hlavy, jak jsou Kubánci pěkně rozjetí, až se bojím domyslet, co by se stalo, vtrhnout k nim demokracie... Pozornost si zasloužila jen poslední třetina, včetně rozhodnutí hlavního hrdiny, okružka noční Havanou a dvě fajn skladby, zbytkem jsem zůstala hrubě nevtažená. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (12.04.2015)

Na Havaně blues je nejzajímavější to, na kolik je kubánská cenzura benevolentní (pokud tedy film prošel nějakým schvalováním). Ti, což mají za sebou například Jahody a čokoládu, to však zase tolik nepřekvapí. Kritický akcent je v obou filmech zřejmý na první pohled, přestože tvůrci zároveň nezapomínají na jistou společenskou konformitu. Ta se ve filmu projeví zejména smířlivým koncem a stereotypním démonizováním kapitalismu. Kritika režimu se ve filmu objeví jen co v nejobecnějších prohlášeních, a tak se tvůrci zabývají spíše životem v neustálém nedostatku, aniž by však vznesly nějaké konkrétnější protesty vůči komukoliv nedejbože Fidelovi. Havana blues tak přináší hlavně zprostředkovanou realitu všedních dnů na Kubě. Život v chudobě, bez svobod a či nadějí na splněné sny. Tvůrci se však pořádně nedokázali vypořádat s hlavním tématem, které řeší zda odejít nebo zůstat na Kubě, a toto dilema se nakonec rozplizlo v nejasnou kličkovanou. Navíc na tvůrcích je vidět, že víc než scénáristy, herci, režiséry či kameramany jsou zdatnými hudebníky. To, že Havana blues přináší poměrně nepřikrášlenou pohlednici z "ostrova svobody", převažuje většinu vyjmenovaných nedostatků, i kdybych si z toho měl odnést jen to, že v té době se v kubánských kinech promítala Tajemná řeka od Clinta Eastwooda. (24.07.2009)

U tohohle filmu se stalo něco, co se mě ještě nikdy v životě u filmu nestalo. Po dvou minutách jsem věděl že filmu dám pět hvězd. Nechápu to, ale prostě mezi mnou a tím filmem přeskočila jiskra, po prvních tónech hudby, po prvním záběru na Ruye a Tita a ta vzájmená chemie už tam opravdu zůstala až do konce. Já si tam totiž ty lidi naprosto zamiloval, všechny do jednoho. Působili upřimně a jejich otevřené srdce a svobodomyslné duše to bylo něco, z čeho jsem byl každou minutou víc a víc na měkko. Způsob jakým se k sobě chovali, jak dokázali dát najevo jeden druhýmu svoje city i když to nebylo vždycky příjemný, bylo to upřimný a šlo to od srdce a ať už to bylo sebe víc nepříjemný, po chvíli si zase dokázali podat ruce, dát pusu a usmát se na sebe, to ano, prostě mě tohle bere se vším všudy. No a pak je tu ještě jedna věc.....hudba, ta působí skvěle jak v kontextu s příběhem, tak reáliema Kuby, tak sama o sobě. Záverečný dvě skladby jsem do sebe nabral se szlním doprovodem v očích. Filmu vyčítám jedinou věc, že skončil. Viděno v rámci Challenge tour 2015 jako film číslo 3. (04.04.2015)