Deň víťazstva

Politicky korektní a z historického hlediska vcelku vyvážený film. Původní obyvatelé severoafrických kolonií se vydají s francouzskou armádou osvobozovat "svoji" vlast, kterou většina z nich ani nikdy nenavštívila - tvůrci filmu, i když se zjevně v rámci (dějinně opožděného) poděkování zaměřili hlavně na popis odvahy a vlasteneckého uvědomění muslimů, nezapomněli ani alespoň okrajově naťuknout i odvrácenou stranu účasti "Marokánců" apod. na evropských frontách - krádeže, znásilňování. Také bojové scény v žádném případě neurazí. Je ironií osudu, že ti, jež vkládali naději na získání svobody a rovnosti ve spolupráci s Francouzi při světové válce, si museli svou definitivní svobodu v 50. a 60. letech vydobýt sami ve střetech válkách právě proti nim. (07.06.2012)

Poctivě natočený válečný film o arabech, bojujících za "svou vlast" Francii, která je velmi ráda nechá za sebe umírat, ale přitom s nimi nezachází jako se svými vlastními vojáky. Zajímavá je postava důstojníka, jenž se velmi často za svoje afričany postaví, ale pak zjistíme, že jeho jednání není zase tak šlechetné. Herci jsou výborní a velmi pěkná je závěrečná přestřelka. (26.03.2007)

Na tomhle filmu mě nezaujalo vůbec nic. Od začátku až do konce o ničem. Přiznávám, že jsem po první zhruba půlhodině od toho utekl a dál film běžel jen jako zvuková kulisa v pokoji. A to ta první půlhodina byla asi z celého filmu nejlepší :-( Slabý děj, jediné zajímavé: pohled za WWII zase z jiné strany. Ale zpracování bídné.. (28.12.2007)

už samotný záchvěv nejistoty způsobený podezřením, že se jedná o film vyrobený na společenskou zakázku, mající za účel pomoci s kompenzací určitého společenského/národního tabu, může pohřbít celý divácký zážitek. ale i onu hypotézu lze s trochou snahy podrobit zkoumání a zamyslet se, třeba s pomocí srovnání. snímek z francouzsko-africké koprodukce se možná nevyznačuje prostou cílevědomou režií, oskarovými hereckými výkony a slzopudným, epickým hudebním doprovodem jako kdejaký americký válečný film, spolu s tím se ovšem vyvaroval rovněž násilím vnucovanému citovému apelu, samoúčelnému vršení jedné akční scény na druhou, uměle namíchanému sentimentu a co je v žánru válečných filmů velkou vzácností - ideologické konformity. režisér Indigènes raději zariskuje, že znudí své diváky přemýšlivým dialogem na zajímavé etické téma, že je znejistí a podnítí uvažovat nad různými hledisky, než aby se je na druhé straně pokoušel otupit nekonečným přívalem střílení a explozí. přitom mu nemohu s čistým svědomím upřít um při režírování akčních scén, který předvedl zejména v působivém závěru. buď je Indigènes "nesrovnatelně" lepším filmem, než všechny ty pérl hárbry a zelené barety vojína Ryana, nebo se musím přiznat, že tentokrát jsem se i já nechal zmanipulovat a následně uchlácholit případnou politickou korektností. ale pravděpodobnější je možnost, že to je zkrátka dobrý, ač poněkud plochý a v některých okamžicích přeci jen tezovitý film. (07.06.2012)

V poslednej dobe vznikajú podobné vojnové filmy ako na bežiacom páse, tento je po technickej stránke zvládnutý nadpriemerne či už výbuchy a prestrelky ale hlavne výborná kamera, nuž čo je škoda že sa viac nepopracovalo na scenári ten je doslova len úsekový a nekompaktný, jednak dosť rozpačito pôsobí začiatok, keď sú postupné časové skoky bez nejakého vysvetlenia či posolstva. Ústredné postavy na slušnej dĺžke filmu spoznávame len sporadicky, citová väzba sa za ten čas nevybuduje takmer žiadna, horšie že ich správanie je od začiatku po koniec šablónovo rovnaké, bez náznaku zmeny či už citového alebo vnútorného. O Vnútornej charizme už nehovoriac, postavy sú statické a chladno zahrané. Režisér Rachid Bouchard sa jednoznačne v určitých pasážach filmu nechal inšpirovať Spielbergom a jeho filmom Zachráňte vojaka Ryana, v čom sa aj tento snímok nakoniec pre nedôslednosť využitia načrtnutých scén aj stráca. ║Rozpočet €14,5milióna║Tržby USA $320,700║Tržby Celosvetovo $22,963,701║ trošku prekvapenie bola nominácia na Oscara za cudzojazyčný film /40%/ (13.12.2007)