Griffin a Phoenixová

Vždycky jsou potřeba dva.. a právě tihle dva se potkali na přednášce o smrti. Z následné nezávazné schůzky už ale vykouklo něco, co jim možná doposud scházelo. Debutující Ed Stone dokázal uhlídat emoce na uzdě v, přiznejme si, "nepravděpodobné" situaci, dramatické momenty střídá s těmi veselými nenásilně a jeho melodrama (i když zápletku známe prakticky okamžitě) nesklouzává ke kýči. Amanda Peet a Dermot Mulroney, kteří prakticky neslezou z plátna, pak dokazují, že i v takovéhle látce příjemná překvapení ještě existují!! (26.01.2009)

Trefa do černého a přiznávám se, hned několikrát jsem se u filmu rozbrečel (což se mi normálně nestává). Ani nevím co vychválit, když jsem plný emocí, takže výtečný scénář, chytlavá hudba a úchvatné herecké výkony (od obou), ale přeci jen Amanda Peet se mi vryla do srdce hlouběji. Nečekaný a enormě silný filmový zážitek. 95% EDIT: Napodruhé poněkud slabší, bez sebemenšího náznaku plnohodnotného zážitku, ale nevadí. Hodnocení už měnit nebudu a vkus se zkrátka mění. (28.01.2010)

Někdo má rád pravé kakao a jinému stačí Granko. Někdo se rozplývá u instantních citů made in USA a jiný zase ne. Opravdu bych chtěla vidět někoho s rakovinou, kterak je tak svěží a plný sil.Skoro jsem Sarah a Henrimu ten příval energie záviděla, co všechno se svou nemocí zvládali a jak pěkně u toho vypadali. Jinak námět dobrý. Ale uhlazený, načesaný, nagelovaný, americky korektní. Nojo, on je to remake. Tak to jo. Pro amerického diváka, aby se náhodou nelekl skutečného života. (18.03.2015)

Tváří v tvář smrti člověk dělá věci, které by za normálních okolností nedělal nebo spíše je neumí nebo není schopen dělat. Například, a to především, žije naplno a užívá si ze všech sil poslední měsíce, dny, hodiny i minuty. Nevím proč, ale miluju takové příběhy jako je Klepání na nebeskou bránu nebo právě zmíněný Griffin a Phoenixová. Těm kdo prvně jmenovaný neviděli, vřele doporučuji. (03.01.2013)

Už dlouho se mi nestalo, aby mě nějaký film takto dojal, naposledy snad Umírající zvíře. Už po pěti minutách jsem věděl, že koukám na něco výjimečného. Celou dobu jsem si užíval ústřední dvojici. Bylo krásné sledovat, jak se oba zamilují a chovají se dětinsky. Nehledají na vztahu, ani na tom druhém, chyby, protože vědí, že nemají dlouhou budoucnost, řeší jen to co je teď a tady. Hltal jsem každou scénu, těch opravdu silných je tu hned několik. Moc krásný, milý a dojemný film. (17.11.2009)