Biela masajka

Průměrný film se zajímavým příběhem. Láska na první pohled, která za sebou pálí mosty, nechává civilizaci a vrhá se vstříc životu, který si ve svém křesle představit nedokážu. Nenechte se ale zmýlit. Tohle není červená knihovna. Tohle je realita. A hodně těžká realita. Knížku jsem nečetla, ale film i když nejde o žádné veledílo jsem určitě neviděla naposled. (25.10.2011)

Skloubit dvě rozdílné kultury není legrace. A v knižní předloze byl (prý) průběh daleko drsnější a tak škoda, že i ve filmovém zpracování zatlačili tvůrci víc na pilu. Tady tak na úplné dno psychických sil Masajka nedopadne, nejde o nic tak dramatického, co by v divácích zanechalo hlubší citový otisk nebo je nenechalo spát. Je to skoro škoda, že se filmaři vydali více dokumentární cestou, protože na hutné napětí tam prostor rozhodně byl. Nicméně mezi jinými německými „skvosty“ jde ještě o celkem slušný počin, který si lehký nadprůměr zaslouží a to převážně díky příběhu. Příběhem setkání dvou kultur je i drama Bez dcerky neodejdu. Alternativa: Not Without My Daughter. (11.04.2010)

No, chtěl jsem se rozepsat, ale de facto Jossiin komentář to řekl za mě.. A já zbytek komentáře v rámci svého pudu sebezáchovy zapudím a nenapíšu... :-( Bílá masajka a Bez dcerky neodejdu je typický příklad... ne jednou řež, ale x-krát měř.. ale obrácený postup... Jo, chemie je chemie :-) v tom dobrém i odvráceném slova smyslu... (09.01.2007)

I když tam bylo pár pěkných záběrů a trochu pěkné hudby, nemůžu dát víc než dvě hvězdičky. Ještě nikdy mě neštvala hlavní postava filmu jako Carola tady. Měšťačka si zajede do Keni, kde se zamiluje do svalnatého domorodce a rozhodne se s ním zůstat. Následuje to, o čem ve filmu asi šlo nejvíc a sice ukázání odlišnosti kultur. To se ale děje neuvěřitelně trapným způsobem - Carola se není schopná smířit s faktem, že je v Africe, kde kmen jejího vyvoleného jí syrové maso a žije v chýších z klacků. Při tom je protivná, nechápavá a neuvěřitelně zabedněná. Třeba to byl záměr a film měl taky ukázat, že to byla jenom naivní husička, které muselo dojít, že takhle to prostě nepůjde, ale ty 2 hodiny byly utrpení, které bych po druhé rozhodně nepodstoupil. (22.10.2007)

Presne ako píše Enšpígl. Keď sa nejaká masajka pri mne zavlní, hneď je hrča v trenírkach a mám sto chutí odsťahovať sa za ňou kdesi do slnkom rozpálenej Afriky a nechať si nabehnúť po tele spáleniny od slnka. Dostať z čistej lásky maláriu, žltú zimnicu, alebo čojaviem aké svinstvo je vlastne tiež OK. Odmenou za to mi bude pohľad na obnažené kozičky mojej milej niekde tesne pod pásom a disk v spodnej pere mojej krásky a vo voľných chvíľach môžeme kdesi v Nigeri navrtávať ropovod "za jazdy" a večer sa muchlovať v 45 stupňovom chládku svokrovej hlinenej chatrče. Paráda, už sa teším :) Kedysi som tvrdil, že najlepšie scenáre píše život - tak sa trošku poopravím - platí to aj naopak. (30.12.2010)