Candy

'' When you can stop, you don't want to. When you want to stop, you can't. '' Mám ráda filmy o drogách, ale Candy mi ze všech filmů co jsem na toto téma viděla, připadal nejslabší. Je to sice smutný a tragický příběh, ale po zhlédnutí ve mně nezanechal žádné silné pocity a nepřesvědčil mě, i přes vynikající výkon Ledgera a Cornish. Jedinou výjimkou je scéna s dítětem, která je opravdu silná, ale z jedné silné scény se dobrý film neudělá, bohužel.. (27.06.2012)

Ona tak trochu malovala, on psal básně a oba docela dost holdovali heráku. A světe div se, nějak to těm třem nešlo dohromady. Láska k tomu druhému, k sobě, k droze... některé věci prostě nemůžou fungovat, i když vám chvíli kryje záda sympatický "strejda-chemik" (opět skvělý Geoffrey Rush). Jenže ti dva lidé zkrátka nedokázali být spolu a nebrat. Candy je hodně pomalý a smutný pohled na dokonale sebezničující vztah feťáckýho párečku, který dá divákovi velmi účinně pocítit bolest z nenaplněné touhy skoncovat s tím sajrajtem a marných pokusů o společný normální život. Občas se ale stane zázrak a to světýlko na konci tunelu přecijen slabě zabliká... Možná proto tvoří tahle beznadějná tíha sociálně patologického partnerského bahna spolu s Requiem za sen a Trainspottingem třetí filmový vrchol mé velmi volné soukromé odvykací trilogie. (19.10.2011)

Asi nejnudnější film o drogách, který jsem zatím viděl. Jednou "šmrnclý" dětma ze stanice ZOO, podruhé Requiemem za sen. Ledger a Cornish možná podali dobrý výkon, ale v příběhu rozděleném na nebe, zem a peklo, totálně nevynikl. Příběh je zdlouhavý a přebíhá z jednoho tématu k druhému bez toho, aby alespoň jedno dokázal dobře a chytlavě popsat. Výrazné a důležité situace tak ve výsledku absolutně nic nepřinesou. Tento film mě žánrově nedostal (romantické drama), místo toho mě dokázal párkrát rozesmát. Schýza a detox vyzněl do prázdna, další situace představující život feťáků rovněž. Film nedokázal diváka přesvědčit o tom, že drogy jsou špatné, nebo dobré. Pouze odvyprávěl nudné drama, kterému sekundovaly drogy. 55% 08.02. 2010 (08.02.2010)

Co může být zajímavého na životě smažek? Že se jejich život plácá od ničeho k ničemu, že statisticky z 10-ti let zbytečného trápení na cestě do pekel 10 let nic nedělají, 7 let stráví čekáním, 2 roky propichováním žil, rok kecáním o slibech, a pak za minutu zhebnou. Příběh mi nic nového nedal, ale ani nevzal, bylo hezké koukat se na nevyzrálého Heatha, Abbiin roztomilý pršáček a dojemnou chápavost papá. Nakonec sledovat pád do záhuby se vždycky hodí, pokaždé je to velké poučení. Přes pocit marnosti boje s démony jsem cítila jeden podstatný rozdíl. I v těch nejhorších momentech bylo vidět jasné světlo - nekonečnou oddanost a víru v jedinečnou neopakovatelnou vzájemnou lásku obou hrdinů. (jak sladce může chutnat i obyčejná voda, když má jeden to štěstí a procitne!) (26.07.2011)

Láska ve třech – Candy, Dan a heroin!! Drsná (a nutno podotknout nevyvážená) romance od protinožců o destruktivním vztahu dvou mladých, rozhodně nadějných duší. Básník a malířka tak musí chtě nechtě projít typickými atributy jako jsou krádeže nebo podvody, detox nebo ponižující prostituce. Právě pokusy o abstinenci, snahu o normální život nebo kterákoliv hádka s hrdinčinými rodiči nebo mezi sebou jsou díky ústřední dvojici neuvěřitelně důvěryhodné, bez brilantních Heathe Ledgera a Abbie Cornish by tohle zřejmě autobiografické povídání skončilo někde v koutě bez povšimnutí. K tomu noblesní homosexuál Geoffrey Rush, úsporné zachycení (režisér je divadelník) všedních starostí beznadějných feťáků a skvěle padnoucí hudba – to jsou další plusové body poctivě a upřímně natočeného debutu. Škoda jen, že emocionálně působí trochu zmateně a cestu k divákovi si musí prosekávat zbytečně obtížněji než by se na první pohled mohlo zdát!! Za ústřední duo přesto ****. (10.01.2008)