Parfum: Príbeh vraha

Tykwer mě dosud nechával v bohorovném klidu, takže jsem v rámci zabití načatého večera zvolila Příběh vraha s tím, že půjde o něco mezi Nebem a Lolou, možná víc hardcore. Překvapení je velmi ležérní pojmenování pro to, co mě čekalo. Od začátku jak v "Břiše Paříže" - na tržišti špína, smrad, čvachtání v odpadu všeho druhu po kotníky i ty ryby tam byly, chudoba, nemoce, zlost a do toho se narodí člověk a dere se o život vybaven extrémním smyslem - přesným a lačným čichem. Někdy je sluhou, jindy pánem, jednoznačně však supluje, co človíčkovi chybí. Často si stěžujeme na klišé, tak zde je velmi originální a sugestivně podaná, trochu drsná pohádka, jejíž uhrančivé výtvarno - ať jsou to kostýmy či dekorace - je nepopsatelné. Já, starý hnidopich, jsem u vytržení - na čem má sedět prach, na tom sedí, co se má lesknout, leskne se a z čeho se má zvedat žaludek, z toho se zvedá (jen tu vrcholnou vůni jsem si nedovedla navodit). Působivý příběh silně ovoněný vizuálnem .... a to už jedu znovu dokola ...... (27.03.2007)

Tento tajuplný a důmyslný příběh vraha je podle knihy, která se stala světovým bestsellerem a vynesla německému spisovateli bezmeznou slávu. Prostor filmu samotný se zaobírá chlapcem, později mužem, který měl nadměrný čich oproti jiným lidem a jak nebyl pochopen okolím ani on nedokázal pochopit okolí a žil jen pro jedno, vytvořit nejdokonalejší vůni na světě. Je pravda, že po celé dvě a půl hodiny se stále něco děje a herecký arsenál je nabytý až k prasknutí, ale samotný děj se plácá stále na jednom a tom samém místě a nedává samotné atmosféře té doby prostor. Podle mě se příliš upíná jen na samotnou postavu, a i když je to chvílemi příliš abstraktní a fantastické dokáže zaujmout a vtáhnout do děje fantastickým způsobem. O to víc bude šokovat závěr, který je všechno jen ne čekaný a zdá se, že sází na labužnické oko diváka. Přesto jsem nebyl natolik potěšen nakolik jsem čekal. Je to znát hlavně na tom, že mě film samotný nedokázal donutit opatřit si patřičný bestseller, který se za tak krátkou dobu dokázal stát tak oblíbeným. --- Mám nejlepší nos v Paříži. Zná všechny pachy světa. (21.07.2007)

Od začátku má parfém něco, co mi už dlouho u většiny filmů chybělo. Strhující příběh, napětí a charismatického představitele hlavní role, který je sice každým coulem "zlý", na druhou stranu víte, že za jeho vášní v zabíjení stojí něco, co nedokáže sám zastavit. Alan Rickman navíc ztvárnil další ze svých maximálně charismatických rolí; tentokrát otce, který se rozhodne svojí dceru ochránit před vrahem za každou cenu. Parfém má prostě skoro vše: skvělou atmosféru, napětí, herecké výkony, hudbu... jen jedna věc mi vadila a to konec. Jako kdyby horor končil happyendem, kdy se ukáže, že zombie, která tam pobíhala celou dobu je vlastně váš soused, který neublíží ani mouše, a že to na vás všichni vaši přátelé jenom hráli. Přitom Tykwer by podle mě mohl ukázat, že láska k člověku je mnohem víc než vůně nějakého parfému, stačilo by jen změnit poslední scénu s Rickmanem a neudělat z něj na konci poblouzněného starce, když předtím vystupoval jako jeho pravý opak. (10.12.2006)

Pokud měl někdo natočit Parfém, pak zřejmě jen Tykwer, protože kniha s takovou pověstí snese jen režiséra takového jména. Místy je to lehký mindfuck, ale myslím, že dostatečně rehabilituje to dobré z moderní německé kultury. Ben Whishaw je řádně nechutný, Dustin Hoffman a Alan Rickman zajistili pozornost široké veřejnosti a Corinna Harfouch a Karoline Herfurth dodaly své neopakovatelné tváře. (05.06.2017)

"Mhmm, nozdry" zaslintal. Proč otvírám Lízinou větou ze Simpsonových? Protože stejně jako Simpsonovy, ani tenhle film nedokážu brát vážně. No a samozřejmě pro to věčné čichání. Musím předeslat, že je mi jasné, že pro některé budu za ignoranta, který není schopný docenit umění, ale je mi to celkem jedno. Parfém je velice působivý film. Je nádherně natočený, má zvrácený smysl pro humor, je naturalistický a konečně má i zajímavý příběh. Dobré tři čtvrtiny filmu buduje úchvatně atmosféru a vše je provedené tak zručně, že s naprosto zavrženíhodným hlavním hrdinou dokážeme i chvílemi sympatizovat. Žel bohu pro mou maličkost konec filmu podkopává nohy tak zásadně, že se přes to nepřenesu a z takřka dokonalého filmu se rázem stává jenom nezapomenutelná kuriozita. Význam závěru chápu, předpokládám, že je přesně takový i v knížce, jeho filmové zpracování je ale doopravdy něco, co mi po dvou hodinách napětí a úzkosti akorát obrátí oči v sloup. (08.08.2012)