Réžia:
Tom TykwerKamera:
Frank GriebeHrajú:
Ben Whishaw, Alan Rickman, Rachel Hurd-Wood, Dustin Hoffman, Karoline Herfurth, David Calder, Simon Chandler, Sian Thomas, Jessica Schwarz, Corinna Harfouch (viac)Obsahy(1)
Jean-Baptiste Grenouille má vlastnost génia – svým nosem dokáže zachytit, detailně popsat a charakterizovat všechny vůně, které se kolem něj mihnou. Okamžitě rozpozná jejich složení, míru použitých komponentů, čehož využívá pro výrobu těch nejúžasnějších parfémů na světě. Zoufale však touží po vytvoření dokonalé vůně. Naprosto zbavený citu se rozhodne vytvořit démonickou vůni, jejíž základní esencí bude vůně mladé dívky, nevinné a čisté. A učiní pro to vše... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 254)
Velmi originální, přitažlivé, vizuálně, obsahově i celkovým zpracováním vysoce podmanivé dílo. Herecká garda v podání Dustina Hoffmana a Alana Rickmana, zajímavý Ben Whishaw, někdejší "holka, co to chce taky", Karoline Herfurth a neskonale nádherná, čistá a panenská Rachel Hurd-Wood. Již syrově realistická a "brutální" úvodní sekvence s porodem na odpudivém rybím tržišti mě ohromila a úžas a obdiv mě neopustil do konce snímku. Při závěrečných masových sexuálních orgií občanů zdrogovaných "vůní ženy" jsem si říkala, že je to příliš neuskutečnitelné na to, aby se to skutečně dělo. Nabyla jsem dojmu, že se jedná o známý fígl alias "jenom si to představuju." Mýlila jsem se. Nejmocnější parfém světa skutečně fungoval a dokázal okolí okouzlit a omámit silou nevídanou a téměř nadpozemskou. Konec filmu je velkolepým činem skutečného génia a zároveň mistrovskou "kapkou" za celým jeho dílem:) Přemýšlela jsem: "Šlo by skutečně? Vyrobit dokonalý parfém s onou třináctou esencí?" Pokud ano, jednalo by se možná o tu nejdokonalejší biologickou zbraň s devastujícími účinky na obyvatelstvo:) "Ty si myslíš, že tě nechám ve své dílně bryndat mé esence, které stály doslova celé jmění?" ()
Čichám, čichám člověčinu aneb Parfém: Příběh smrada jest roztomilou ukázkou toho, co se stane, když superčmuchalovi ukázkově jebe. Náš antihrdina Žán-Baptista má nos, kterej mu může závidět kdejakej čokl a já osobně vlastnit podobně citlivej frňák, tak v lese hledám lanýže, který následně výhodně prodám a peníze rozumně utratím (drogy, chlast) . Jenže Žánovi jsou lanýže u prdele a mnohem radši čuchá ke kundě a jak je navíc zrzavá a slibuje tak vlhkej slep, jede po ní až je po ní. A jelikož se té vůně nemůže nabažit a mrtvá zrzka začne zákonitě dřív, nebo později smrdět a aroma souznění je v prdeli, tak se rozhodne stvořit 100% bio voňavku. Navíc, kdo by se nechtěl navonět místo Old Špajze nebo Blejboje výtažkem z jedenácti panen a jedný kurvy. Ingredience se sice shání o něco hůř než pomerančová kůže a hřebíček, na druhou stranu rozdíl vůně je nepopsatelnej. Pár kapek toho sqostu a hned chtěj všichni mrdat (což je divný, když kurva byla jedna a dalších jedenáct mělo nějakou blánu v piči - chápeme? ) a pokud na sebe lahvičku nacákáte celou, máte tu vůni alá Miluji Tě k sežrání. Co teda dodat, někomu tohle dílo vonět nemusí, každopádně takovej jedinec ať si přivoní k nějaký sračce jako třeba Babovřesky a budeme šťastně čuchat všichni. ()
Film s dobrou atmosférou. Jediné, ale podstatné, co mi vadí je, že hrdina by mi asi měl být sympatický a měl bych mu přát, aby přežil, což se vůbec nepodařilo (ovšem ne takovým tím sympatickým Barry Lyndon stylem). Vlastně jsem si celý film říkal "Ať už ho pověšej!". Jinak se dá vytknout opravdu jen máloco. Zajímavý příběh, dobří herci a skvělá atmosféra. To vše nesympatického hrdinu bohatě vyvažuje. ()
V prvom rade musím povedať, že ma Parfém zabil tým ako, temným vizuálom a kamerovými hrátkami pripomína Fincherove filmy. Tykwer sa nepára s tým aby prvá polovica 18. storočia vyzerala nablýskano a vznešene, naopak vrhne diváka do tej pravej dobovej špiny, z ktorej len kde tu vykukne ženská krása, ryšavo kontrastujúca s o všetkými možnými odtieňmi špiny svojho okolia. Kompozične a obrazovo je Parfém na európsky film vskutku unikátnou a dovolím si tvrdiť a dúfať,že i prelomovou záležitosťou, ktorá vyprovokuje i ostatných európskych tvorcov k natáčaniu iných než „vedeckých“ záležitostí. Príbeh je vystavaný pomerne dynamicky, takže ani 2,5 hodinová stopáž nie je problémom. Takisto šťastný bol výber hercov. Problém parfému vidím v tom, že niektoré knihy sú asi nesfilmovateľné a i keď som Suskinda nečítal, v Tykwerovom filme vám to priam udrie do očí v scéne naprosto zásadnej pre celý film. Ak totiž pominiem logiku, ktorú by som v tomto diele radšej nehľadal ako podaktorí ostatní užívatelia (napr. keď nájdu mŕtvoly (vačšinou cudne uložené :-) ), nikomu necvakne, že je na nich tuk a jediní ktorí v meste takto pracujú s tukom sú parfuméri), pôsobí scéna Jean-Baptistovej „popravy“, akoby Tykwer zašiel do naturistického kempu a ukecal jeho návštevníkov či si nechcú zahrať v komparze jeho filmu. Nepresvedčivosť stvárnenia tohoto grupáku potom vyzerá ako scéna vystrihnutá z nemeckých erotických filmov rokov sedemdesiatych (a to nemám na mysli zarastené klíny :-) ), pôsobí oproti genialite zvyšku filmu ako keby ste do Forresta Gumpa strihli scénu z Robot Monster a zráža môj celkový dojem na 8/10 ()
Parfém: příběh vraha je velmi zvláštní film. Nejdříve vás znechutí ukázkami hnusného a páchnoucího rybího trhu v Paříži (poprvé v tomto filmu, kdy z obrazu “ucítíte“ vůni ...), aby vám pak ukázal nádherný a barvitý svět vůní. První setkání s hlavním hrdinou a pak už jen kouzelná cesta za splněním jeho snu. Toma Tykwera znám, ale dosud jsem jeho tvorbě nevěnoval žádnou důležitost. Po parfému se situace mění. Tom dokázal neuvěřitelně lehce a jednoduše vykreslit svět malého milovníka vůní. Pár scén mě naprosto uzemnilo, ať je to podmanivý let kolem těla hlavního hrdiny a vidění věcí, které cítí nebo na konci filmu brutální let kamery, která hledá vrahovu oběť. Ben Whishaw, který hraje hlavní postavu je pro mě castingová trefa do černého. Do postavy se skvěle vžije a působí dokonale. Ať už jako pracant zamazaný od bláta nebo jako muž s modrou krví, který vládne lidem... tak jako tak jde o skvělý herecký výkon. Jeho velkým štěstím je i přítomnost dvou herců, které svými kvalitami na sebe strhnou stejnou pozornost jako hlavní postava a to Dustin Hoffman v roli světoznámého parfuméra a Alan Rickman coby milující otec. Dokonce nám dovolí režisér chápat i touhu po Rachel Hurd - Wood a Karoline Herfurth, které jsou opravdu krásné. Jeho posedlost vůněmi celý film zabaluje do vůně trávy, kamene, smrti a posedlosti. Tenhle veliký uchyl mi však byl velmi sympatický a nedokázal jsem ho ani sekundu filmu nenávidět. Snad nejde o pracovní deformaci…Největší problém filmu je však rozhodně délka a konec. Stopáž 147 minut je poměrně hodně a pravděpodobně by se film dal zarovnat na 130 minut bez problémů a filmu by to pravděpodobně pomohlo, protože v pár místech je slabý. Určitě se najde mnoho lidí, které vrchol(posledních 10-15 minut) filmu znechutí a kvůli němu film odsoudí, ale on si to vůbec nezaslouží. Tom Tykwer na konci snímku ukazuje co by se mohlo dít, ale vše je podle mě jen metaforou v které si každý najde kus své pravdy. Parfém vás pohltí svou audio vizuální krásou, propracovaností a určitě budete stejně jako já litoval, že experiment s vůněmi v kině před mnoha lety nevyšel a nemůžeme si Parfém vychutnat včetně všech vůní vraha... Šlo by jistě o podmanivý zážitek. Vnitřní kouzlo filmu je tak silné, že je jen na vás jestli jeho vůně pro vás bude vůní ráje nebo ... 11/2012: 5*:) ()
Galéria (109)
Zaujímavosti (49)
- Kostýmový výtvarník Pierre-Yves Gayraud strávil 15 týždňov študovaním dobovej módy. Výsledkom bolo 1 400 kostýmov zhromaždených do 3 mesiacov. (Greenpeacak)
- O zfilmování stejnojmenné knižní předlohy Patricka Süskinda se zajímali také Martin Scorsese, Miloš Forman nebo Tim Burton. Ridley Scott odstoupil od projektu těsně před jeho zahájením. (don corleone)
- Postava Jean-Baptiste Grenouille (Ben Whishaw) nebola až tak vymyslená postava. Autor románu sa inšpiroval od skutočného slávneho francúzskeho parfuméra, ktorý sa volal Paul Grenouille, ktorý žil v Paríži a v roku 1879 otvoril luxusný parfumérsky a kozmetický dom. Druhou jeho inšpiráciou bol Manuel Blanco Romasanta. Prvý zaznamenaný sériový vrah v Španielsku. V roku 1853 sa priznal k trinástim vraždám. Bol nakoniec súdený za 9 potvrdených obetí, celkovo podozrivý zo zabitia viac ako 20 ľudí. Mal prezývky "Vlkolak z Allarizu" alebo "Lojový muž". Zabíjal svoje obete metódami, ktoré sú veľmi podobné Jean Baptiste Grenouillea, a to tak, že premieňal tuk svojich obetí na výrobu vysokokvalitného mydla. Vraždil v rokoch 1844 až 1852. Na svoju obranu Blanco tvrdil, že bol postihnutý lykantropiou. Bol odsúdený na trest smrti, ktorý sa v Španielsku v tej dobe vykonával spôsobom nazvaným "poprava garrotte". Vtedajšia španielska kráľovná Isabella II. kráľovským príkazom osobne zmenila rozsudok smrti na doživotie vo väznici Celanova, kde Blanco zomiera v roku 1863 na rakovinu žalúdka. (Raccoon.city)
Reklama