Parfum: Príbeh vraha

Tykwer jakoby se snažil místy posunout film do atmosféry Burtonovského "nereálna", ale zůstane někde napůl cesty (absence této stylizace je nejvíce cítit právě v onom konci). Nahrubo otesaný scénář odvádí příliš pozornosti různými směry a kamera se spíš než v krásných záběrech vyžívá v laciných (a někdy samoúčelně nechutných) efektech. I když onen pokus zachytit nezachytilné se místy opravdu daří navodit. Režie je pro mě zajímavá v určitých momentech (první vražda a její reminiscence, učení u Baldiniho), ale v celku se Tykwerovi film trochu rozpadá pod rukama. Stejně jako jeho "myšlenka". (12.12.2006)

Film, kde i závěrečné titulky mají svou specifickou vůni. Vůni jak omamně sladkou, tak i zoufale trpkou. Parfém je mistrovským a hlavně komplexním dílem, ve kterém mě Tykwer šokoval svou precizností a hlavně syrovostí. Málokdy se poštěstí, že by se mi trefil do vkusu tak drsně podaný film, ale tady se povedla o to příjemnější výjimka. Není těžké kouzlu filmu propadnout, s tak fascinujícím střihem a dokonalým hudebním doprovodem odolá málokdo. Klíčovým plusem je také hlavní postava, která je i přes svou zvrácenost zvláštním způsobem uvěřitelná a vzbuzující až provinilé sympatie. (24.06.2007)

"Mhmm, nozdry" zaslintal. Proč otvírám Lízinou větou ze Simpsonových? Protože stejně jako Simpsonovy, ani tenhle film nedokážu brát vážně. No a samozřejmě pro to věčné čichání. Musím předeslat, že je mi jasné, že pro některé budu za ignoranta, který není schopný docenit umění, ale je mi to celkem jedno. Parfém je velice působivý film. Je nádherně natočený, má zvrácený smysl pro humor, je naturalistický a konečně má i zajímavý příběh. Dobré tři čtvrtiny filmu buduje úchvatně atmosféru a vše je provedené tak zručně, že s naprosto zavrženíhodným hlavním hrdinou dokážeme i chvílemi sympatizovat. Žel bohu pro mou maličkost konec filmu podkopává nohy tak zásadně, že se přes to nepřenesu a z takřka dokonalého filmu se rázem stává jenom nezapomenutelná kuriozita. Význam závěru chápu, předpokládám, že je přesně takový i v knížce, jeho filmové zpracování je ale doopravdy něco, co mi po dvou hodinách napětí a úzkosti akorát obrátí oči v sloup. (08.08.2012)

"Jean-Baptiste prokázal odolnost rezistentní bakterie." A moje reproduktory zase prokázaly, že zvuk s drobnými zaváháními přehrají, ale vůni prostě nepropustí. Zkrátka jsem nic úžasného necítil, takže jsem nedokázal vcítit se do geniálního nosu malého chemika. Spíše jsem mu chtěl kvalitně naprdět do cely a pak ho nechat pořádně protáhnout na mučidlech, aby i parfumerský průmysl pochopil, že musí k vývoji svých produktů hledat jinou cestu než je zabíjení panen. (05.04.2016)

nu, zrovna jsem to viděl znovu po velmi dlouhé době, tak se právě dokopávám aspoň ke krátké písemné reakci.. Tykwer přichází z dalším velmi neobvyklým snímkem, tentokrát ale zcela s jiného soudku, kde by nějaké Bushido nevydrželo ani vteřinu a spáchalo seppuku, ač je to věc neživá.. Zmapování života jednoho velmi talentovaného Francouze zapracované do jakési alternativní historie a využívající hojně všechny prostředky pro tu správnou auru (vypravěč) a atmosféru, je opravdu mrazivé, ale přitom čarokrásné a kouzelné. Další ze snímků, kde je naplno využíváno všech es, které si kinematografie schovává v rukávech svého velmi pestrého pláště, a podává divákovi všechny trumfy přímo k nosu - těžko byste asi našli více procítěný a pročuchaný film, neboť v mnoha estetiku ždímajících scénách se snažíte spolu s hrdinou cítit, vnímat tu obrovskou různorodost pachů a vůní. Ano film je 4D bez 3D, a musím říct, že tohle působilo mnohem inovativněji a vonavěji :) Kromě nepřéhlednutelných řemeslných kvalit, jak po stránce vizuální - práce s kamerou je právě to, co dělá film tím, čím je, či hudební - a to je zase faktor, který přináší osudovost a podtrhuje poetiku, ale není všechno tak dokonalé - obsazení nicméně žádný kaz ještě netvoří - hlavní hrdina je zahraný výborně, první pocity diváka, kdy ho vnímá jako smutnou oběť špinavých stok Francie, jsou rychle vystřídany zhnusením a naprostou nemožností mu jakkoliv fandit po jeho definitivním rozkladu v temné monstrum vysávající nevinnost.. Jak tu někdo v komentářích už zmínil, ty slzy tam dát nemuseli, stejně jsem mu to nevěřil. Další postavy jako Rickman či Hoffman podávají to, co se od nich očekává, no éteričnost Rachel Hurd-Wood je popsatelná jenom těžko. Nádherná pohádková bytost a rudé vlasy jsou prostě nádherné.. Ale k těm chybám - děj není tak konzistentní jak by měl být, často se zdá, jako by přeskakoval, ne vždy popíše situaci tak jak by měl, no a ten rychlý závěr, který se ale nakonec promění v naprosto WTF a k tomu celé v slow-mo, mně moc nepotěšil. Úplný závěr už zase ano, to jo, a chápu, co tím asi chtěl autor říct, celým filmem se vine silná morbidita a taky černý humor, o zesměšnování různých institucí nemluvě (jeptiška a mnich vládnou :)). Ale takhle stylizované mi to prostě vůbec nesedlo a tu hranici vkusu, na které se film celou dobu držel tak tak, tohle překonalo směrem dolů.. No, možná to vypadalo, že chci ještě vytahovat něco víc, ale to by bylo k chybám asi tak všechno :)) SUMA: Art ve velkofilmovém provedení, plný nádherných audiovizuálních perel, řemeslně naprosto vyhovující snaze předvést divákovi tajemný svět pachů, ale trošku selhávající v samotném finále. Poetika a umění tolik nebavila už dlouho. (20.06.2012)