Podivný prípad Benjamina Buttona

,,JMENUJI SE BENJAMIN, BENJAMIN BUTTON A NARODIL JSEM SE ZA NEOBVYKLÝCH OKOLNOSTÍ….“ Někteří lidé se narodí aby seděli u řeky. Některé zasáhne blesk. Někteří jsou umělci. Někteří plavou. Někteří toho ví hodně o knoflících. Někteří jsou matkami. A NĚKTEŘÍ LIDÉ TANČÍ. Mám rád tyto filmy, kdy příběh je zahalen závojem nepravděpodobnosti a tvůrci tak můžou popustit uzdu vynalézavosti. A když se jim podaří navodit atmosféru, jste připraveni být zticha a naslouchat ten podmanivý hlas, který zakryje i mírné nedostatky příběhu. To protože jste rádi, že jste spolu. Vyplatí se to! Někteří lidé žijí život obráceně a někteří o něm dokáží natočit krásný film. DOBROU NOC, BENJAMINE! (05.05.2009)

Fincher zase raz inak... a opäť úchvatne. Epické a zároveň veľmi, veľmi osobné. V správnych momentoch výpravné, väčšinou však prekvapivo (a príjemne) komorné. S drahými digitálnymi efektami, ale v každej chvíli absolútne sústredené na postavy. Nijako sa to nevyjadruje k politike a vlastne by sa to mohlo odohrávať v akejkoľvek historickej dobe, pretože je to... proste o ľuďoch a nadčasových témach. Plynutie času, životné premeny človeka, smrť. V celom filme sú len dve hlučné scény (Benov prvý príchod do mesta - a bordelu - a prestrelka s nemeckou ponorkou), zvyšok je citlivým a sústredeným rozjímaním nad témami jasne vytýčenými ústredným nápadom. Je fascinujúce, že si film s tou jednoduchou premisou vystačí na 2,5 hodiny, ale darí sa mu to a určite v ňom niet štipky nudy. Prečo? Pretože David Fincher. Pre niekoho možno len výstava chladnej remeselnej precíznosti, pre mňa rozhodne hrejivý a dojímavý film, ktorému (hoci tu niektorí tvrdia opak) nechýba láskavosť a humor (tešil som sa na každý ďalší zásah bleskom). Keď zo seba strasiete davovú psychózu s "odporom k filmu len preto, že má príliš zjavný oscarový ťah", rozprestrie sa pred vami atmosférické veľdielo zrelého filmára, ktorý už nepotrebuje ohurovať samoúčelnými vizuálnymi prostocvikmi (vlastne jedinou scénou, ktorá svižnejším strihom naruší jednoliate "plynutie" deja, je zrážka s taxíkom). Takéto niečo raz natočí J. P. Jeunet, keď mu doktor zakáže kofeín. (11.02.2009)

David Fincher už sice natočil lepší věci, ale i tak je Benjamin Button dílo hodné zapamatování. Sentimentální dílo o životě a smrti, které na ploše 160 minut rozehrává veskrze obyčejný příběh ovlivňovaný nevšedními podmínkami. V jednoduchosti je ale síla - plno symbolů počas celého snímku má možnost plně odkrýt svůj význam, díky čemuž je v závěru pro diváka připravena pocitová nálož, míchající v sobě smutek, melancholii a osudovost v přesně vypočítaném poměru. A citlivějším jedincům i slza ukápne... :´-) Precizní režie a atmosféra jako z nějakého snu jsou potom už jen podružnými důvody pro udělení 5 hvězdiček. Nádhera. (31.01.2009)

Robi mi radost vidiet dozrievat (starnut) vynikajuceho rezisera, ktory stale dokaze tocit dobre filmy. Ten film pritom vobec nemusi byt epicky, aby bol velky, nemusi byt fontanou srdceryvnych emocii, aby bol dojemny a nemusi byt dokonaly, aby bol krasny a vedel si ziskat moje sympatie (i ked je dokonale natoceny). PS: Spomedzi mnozstava odkazov a prepojeni (v pribehu i style, v praci s hercami, konkretne B. Pittom), ktore film obsahuje, mi najvacsi usmev vykuzlil moment, kedy si postava Julie Ormond prezera fotky z dalekych miest, ktore Benjamin - Brad navstivil. V hlave mi ihned vystali spomienky na istu legendu o vasni... . PS: Na druhe pozretie este chutnejsie. Vsetko ma svoj cas... . (02.02.2009)

Nejcitlivější a mnou nejprožívanější byl z celého filmu závěr. Těch několik posledních minut, ze skoro tříhodinové životní zpovědi, mi naplnilo slzné kanálky, protože něco takového já opravdu těžko rozdýchávám. V průběhu filmu jsem byla zvědavá, jaký tomu autor dal konec a taky mi to hodně připomnělo film Velká ryba. Moje "elfka" v tomhle filmu zářila nádherným a jasným světlem romantického opojení tance a hudby. Skláním se před maskérkami a maskéry, jejichž velká představivost a um dokonale stylizovali oba herce do jejich postav stárnoucí ženy a mládnoucího muže. Bylo mi líto pak těch hodin :-) taky se hned jen tak nevidí, že by některé vyměřovaly čas pozpátku. (13.11.2013)