O rodičoch a deťoch

Možná za to může vyjma čecháčkovského apriorního komplexu ze všeho českého také zvuk a poslech vlastního jazyka, co nám znemožňuje plný ponor do českých filmů, co zviditelňuje utajovanou reprezentaci a zostřuje naši kritičnost. Dialogy, které psal nějaký stand-up komik, zřejmě zneuznaný eskamotér, utečenec z cirkusu, tomu zde ještě přidávají. (14.10.2008)

V poslední době se zaměřuji na české filmy a tento je dalším z nich. Procházka syna se svým otcem je velmi věrohodná a možná některé diváky donutí se také na nějakou vycházku se se svými rodiči vydat a svěřit se jim co je trápí. Přece se říká: Svěřená starost, je poloviční starost. A zpět k filmu. Pan Somr, kterého jsem nikdy moc neobdivoval (výjimkou byli Tři veterání) zde hraje dobře. Novotný v roli syna, kterému je 40 let mě překvapil. Rozhodně jsem čekal od této, ne moc známé tváře, podstatně horší herecký výkon. Po shlédnutí si myslím, že autoři filmu nemohli vybrat do role syna někoho lepšího. Dále se mi líbil slovenský herec Kostelný, který byl vtipný. Zajímalo by mě jak dlouho hledal pan režisér herce, aby byl podobný svému otci (Novotnému). S Kostelným se mu to povedlo na jedničku. Příjemně jsem se celý snímek bavil, ale s bolestí u srdce nemohu dát více než tři hvězdy. Tento film doporučuji hlavně starší generaci. (01.11.2008)

Uchu lahodící odpočinkový film. Otec se synem se spolu procházejí po Praze, vyměňují si veselé historky, moudra i peprné vtípky, a divák s nadšením hltá každý další záběr, každý výborně napsaný dialog. Výsledný dojem možná trochu pokazí nemastný neslaný konec nebo "překvapivé" odhalení v půlce, ale pod čtyři hvězdičky se v žádném případě jít stejně nedá. Pro mě osobně je nejdůležitější, že jsem Somrovi a Novotnému jejich vztah uvěřil, a povídání si užil. Moc pěkné. (24.01.2011)

První hodina je vynikající, ale po zlomové polovině to začne jít do kopru až příliš rychle a absence jakékoliv gradace zamrzí čím víc má člověk Michálka zafixovaného jako precizního tvůrce. Ne že bych od Rodičů a dětí očekával mnoho, ale po tom úvodním šoku z uvěřitelného českého filmu jsem měl během čím dál nudnějšího konce chuť mlátit hlavou do zdi takovou silou, že by mi ji záviděla i armáda zbrojnošů s beranidlem. (06.03.2008)

Měl mě varovat už oficiální text distributora: "Komedie O rodičích a dětech chce navázat na nejlepší tradice české filmové komedie. Vtipné dialogy, výjimečné herecké výkony a humor spojující diváky napříč generacemi." Pokud mě Michálek v "Babím létě" nudil až otravoval, pak v "O rodičích a dětech" mě vyloženě sral. Chápu, asi nejsem cílová skupina tohoto filmu, který považuji za jistou generační výpověď současných padesátníků. Michálek si podle všeho s Haklem - autorem knižní předlohy a spoluautorem scénáře - dobře rozuměl, oba jsou od sebe věkově vzdáleni jen dva roky. Mě na rozdíl od nich ale všechno to vrstvení banalit, "životních mouder" a "pábitelských historek" ze života strašně unavovalo. Spolu s hereckým obsazením (nevermore za Marianu Kroftovou - OMG, kde ji jenom vyhrabali?! to už dneska stačí jen ukázat na kameru kozy a odříkávat repliky s unylým výrazem ve tváři?) a celkovou nezajímavostí zvolených lokací je tento snímek jeden velký omyl, který připomíná spíš televizní inscenaci než celovečerní film (a celková stopáž by klidně snesla o 20-30 minut prostříhat). To by se ale do filmu nevešly všechny ty rozmluvy mezi otcem a synem, které jsou z Haklovy knižní předlohy (první vydání 2002, Magnesia Litera 2003 za prózu) převzaté v podstatě doslova, a podle toho taky vypadají. Ne, skutečně nemůžete jen tak vzít literární dialogy a nechat je přežvejkat známými herci. To, co v Haklově próze ještě jakžtakž funguje, již působí na filmovém plátně vykonstruovaně a nevěrohodně. O rodičích a dětech je asi tak příběhem ze života, jako Vejdělkovy "Ženy v pokušení", akorát že s opačným znamínkem - Vejdělek je uhranut krásnými lidmi z časopisů, Michálek naproti tomu obdivuje lůzry a staré dědky. Toto je přesně ten typ českých filmů, u kterých mi je trapně a s kterými se zásadně míjím. Osobně mi tahle blbost místy připomínala až Kameňák. Celkově je to výrazně nepovedená - a hlavně strašně zbytečná - literární adaptace Haklovy asi zatím nejlepší knihy, za kterou nemohu dát více než 2*. (23.04.2011)