Babel

Pěkně natočené a pěkně zahrané příběhy, jenž se ve větší či menší míře propujují. Psychologie postav je perfektní v japonském příběhu, který ale zase až tak úplně do celého kontextu nezapadá a film je jím možná zbytečně natahován. Příběhy mezilidských vztahů, emočního vypětí a nejrůznějších životních rozhodnutí mají vždy svoje kouzlo a Ińárritu je podal opět způsobem zapamatování si hodným. Všichni herci(opravdu snad) do jednoho jsou skvělí. Škoda, že příběhy nejsou nějak rezolutněji nebo alespoň náznakově dokončeny(mexický a část marockého příběhu se nakonec úplně vytratily). Skvělá atmosférická hudba, melancholické vydrnkávání kytarových strun opravdu působí.114 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (11.03.2007)

4 jazyky, 3 země, 2 světy, 1 velké humanistické poselství a příliš mnoho náhod, které fungují jako stopy scénaristy a ne jako neviditelná, ale pádná ruka osudu. AGI sestavil mozaiku o překonávání hranic, předsudků a (nejen jazykových) bariér oscarových parametrů. ALE...Právě ta akurátní oscarová architektura-velká témata, malé příběhy, globálně srozumitelné hodnoty- na vizuálně, hudebně i střihově dokonalém prostoru je bludným kořenem na cestě do hlubin divákovy duše. Babel (=zmatení) chtěl zřejmě evokovat biblický příběh z Genesis pro dobu mrakodrapů ve stylu „Lidé budují věže až do nebe, ale mosty k sobě postavit neumí.“ Ten film to řekl. Ale s výjimkou japonské hluchoněmé dívky s podivnou nenaléhavostí a místy klopýtal po uhlazeném povrchu. Podmanivě syrová japonská část(90%), přespříliš modelová marocká část (70%) s omšelým Bradem a bělostnou Cate, kterým scénář mnoho nedovolí, rozkolísaná mexická část. (60%) Název města Babylon znamená v původní jazykové verzi brána Boží. Alejandro ji jemně pootevřel, ale nevkročil dovnitř. (28.04.2007)

Hmatatelnou příběhová symbióza, vyšponovaná nad rámec šustivé scenáristické kostry, která je vysoustružena velké Akademii na zakázku - tedy kromě japonského příběhu, jehož provázanost s celkem (předmět, jehož původní a nový majitel se kdysi sešli) je poněkud vrtkavější a nedokáže to do vás takříkajíc tolik emocionálně napálit. Iñárritův vyprávěcí standard ale jinak funguje se svou obvyklou razancí a stylem. Až se chce říci, že velké hvězdy v upoceném a syrovém Babelu vyčnívají a ruší než že by sloužily vyššímu cíli (jinému než propagačnímu). (10.02.2007)

Iňáritu je vyjímečný tím, že dokáže nechat dokonale vyznít dramatičnost situací. Onu dramatičnost, která spočívá v reálnosti. Dostává lidi do krajních mezí, do situací, ze kterých není jednoduchá cesta úniku. Je obtížné a nelehké tyto osudy sledovat a nikdy bych nechtěl v podobných ,,krajních mezích" figurovat. Děti, radosti a starosti. To je to oč tu kráčí. Hlavně ,,Marocký " příběh ve mne vyvolává otázky,,kde je vina, kdo je odpovědný za skutky druhého ?" Je to jiný film než 21 gramů. Takový...jednodušší na koukání. Ovšem uvnitř je stále ten pocit tísně. (19.10.2007)

Babel je originální. Babel je jakási bomba, která vám vybuchne u hlavy během jeho sledování a nenechá vás chladnými. Má co říct, říká to zajímavě, trochu kontroverzně, několika jazyky... Pan režisér opět dokázal přijít s něčím novým, dokázal mě zaujmout a oslovit. Přes to všechno, co je navíc podpořeno famózními hereckými výkony (Brad Pitt se opravdu nezdá) a výbornou vizuální, hudební i technickou stránkou nemůžu dát hodnocení nejvyšší. Proč? Protože mi do celku moc nezapadala a moc mě nezaujala část příběhu z Japonska. Působila na mě nepatřičně, rušivě, dojmem, že jí tam režisér prostě chtěl mít, protože se mu líbila, ale jako by náležela do úplně jiného snímku. Její provázanost se zbylými příběhy je dost vykonstruovaná, nezapadá mezi ně, třeba by si zasloužila vlastní film, ale sem se mi jednoduše nehodí. (22.02.2007)