Bathory

Nejlepší práce byla odvedená na mediální kampani, která mohutně podporovala film, kterej už vůbec kvůli tak vysokýmu očekávání nemohl tak docela uspět. Následuje seznam věcí, co mi vadily: dvojka Mádl-Polívka jako pitomoučkej "comic relief", chudě vypadající akční historický scény, Franco Nero, trapný halušky, vynález lyží, Jiří Korn, hodně kýčovitých "snových" sekvencí, Václav Upír Krejčí (WHAT?!!!), vynález bruslí a vyjící Mádl. Takže se jako většina přikláním k tomu, že nejlepší na filmu je výkon Anny Friel a Roden. (20.02.2011)

Nehorázná haluz! Jako kdybych při sledování historických VKV hulil jednoho špeka za druhým a do toho se mi ještě nějakej blázen za kamerou snažil vecpat do hlavy, že to co se mi zdá se fakt stalo a ty bitevní scény mají připomínat Pána prstenů. Hodně dlouho jsem neměl tak silný pocit, že ta šílenost běžící v televizi trvá celý den. Ještě že ten soundtrack se dá poslouchat. Za tenhle film by ale měl Jakubisko skončit v pekle. (09.01.2010)

I napriek (očakávanému) sklamaniu má Jakubisko môj obdiv. S rozpočtom, ktorý spravil z tejto sfilmovanej legendy najdrahší film tuzemskej kinematografie, naložil podľa svojho a občas je to na výsledku aj cítiť. Konečne správne epická výprava, ktorej som veril každý artefakt vtedajšej doby (okrem bláznivých a komických da-vinciovských mníšskych konštruktérov), krásna príroda, kamera, filtre a farebná takmer-rozprávkovosť. A aj známe Jakubiskove fantasy vizuálne orgie mali svoje čaro a svoje miesto. V každej scéne, keď zastavíte film, máte pocit, že máte na obrazovke namaľovaný obrázok. To všetko ale robí z filmu skôr umelecký výtvor, než masový trhák, ktorý by dokázal vrátiť všetky kozmické výdaje. S medzikontinentálnym hereckým obsadením si Jakubisko poradil tiež zaujímavo a slušne zahrali takmer všetci, no nik nevynikol natoľko, aby stál za zmienku. Ale počuť film v angličtine by bola asi sranda. Dej však nemal celistvosť a náznak krimi zápletky vypršal ešte skôr ako začal, rodinná dráma o zachovanie rodu sa nevydarila a záverečné vyúčtovanie ma nechalo chladným. Jakubiska však neodpisujem, avšak mám obavy aby ho neodpísali sponzori, či nakoniec aj on sám. 60%. (15.02.2009)

Laskavý kolemjdoucí nezainteresovaný divák promine, ale když jsem dávno před rokem 2000 poprvé četla několik velice odlišných knih na téma Bathory, došla jsem k podobnému stanovisku, jaké dnes prezentuje Jakubisko ve svém nejnovějším blockbusteru. Takže jsem logicky nadšená. Celou tu negativní mediální aureolu kolem filmu vnímám jako čistou reakci na to nekonečné oddalování termínů uvedení a celkově rozjitření té kauzy kolem nákladů, do kterých je divákům stejně putna. 9. 11. 2009 jsem se konečně dočkala DVD a mohu tak lépe bilancovat starší kino zážitek. Základní poznání se skutečně nezmění, největší strašáci celého projektu (Mádl a spol.) byli stejně obsazeni jen do vedlejších rolí a celá dynamika příběhu, která je mimochodem vizuálně báječně vytříbená, stojí na Jakubiskově režii a výpravě, kameře Ďuriše, Brabce a Kendeho, hudbě Jiráska a kostýmech Pecharové. Samozřejmě si vážím práce Jakubiskové za vytrvalost a do výkonu Anny Friel jsem se zamilovala. Tak silně na mě zapůsobila, že už dál nijak zvlášť nemusím řešit, že trio Roden-Regan-Matheson mi už tolik nesedí. Naopak vynikající byla ještě Monika Hilmerová a Jakubiskovy "objevy" z Post Coita Pogodová, Greneche a Elsnerová byly naprosto v pořádku. Měla jsem možnost shlédnout všechny tři verze - českou, slovenskou i anglickou, všechny vynechané scény a mé nadšení jen sílí. Nemohu se dočkat plánovaného seriálového sestřihu, kterému jak doufám, bude kralovat Erzsébet Czborová. Navíc s vědomím toho, že od konce 50. let vznikaly na téma čachtické legendy jen samá béčka, nebo maximálně jeden slušný hammerovský horor, mohu s klidem srovnat Jakubiskovu verzi se skvostnou animovanou Krvavou pani Viktora Kubala a být spokojená. (17.02.2009)

Na plátně může být navždy zachycena krása. BATHORY je historická freska, která stihne za více jak dvouhodinovou metráž vystřídat tři žánry (romanci o nenapalněné lásce, euro-horror a politické drama), důsledně a přitom nekřečovitě očistit jméno titulní hraběnky a zároveň na pozadí historických událostí vypovědět o současném světě._____ Je nesmyslné jí vyčítat přemíru postav či nepřeberné množství odboček, protože se na ni nevztahují klasické dramaturgické nároky a film neobsahuje dramatický oblouk. Vše se ve vyprávění podřizuje důmyslné a důsledné šachové partii mezi Bathoryovou a Thurzem, přičemž díky vyvedenému castingu i ostatní figurky na šachovnici jsou dostatečně výrazné a zapamatovatelné. Film ale stojí na famózním výkonu Frielové, která sice nemá potřebné charisma, ale inteligentní a silnou ženu ji uvěříme bez problému, a na subitlním Karlu Rodenovi. Oceňuji, že co se zprvu jeví jako okázalé boření mýtů prostřednictvím vypravěče mnicha Petra (Bolek Polívka), se v závěrečné "politické" části ukáže být podrazem na diváka v nespolehlivém vyprávění, jež chce mnich přepsat - a tím pádem i historii - a uvést na "pravou" míru._____ Přestože BATHORY stojí "někde mezi" (mezi historickým filmem hollywoodského střihu, v němž ale nejsou zvládnuty nepodstatné bitevní scény a ani nepadnoucí postsynchrony, a mezi jakubiskovskými trademarky, jež zde - v podobě nenaplněné lásky, snových vizí, silné ženské hrdinky, komických vsuvek a jídla, sexu a filozofování - působí jako manýra), je nakonec i díky dovednosti vyprávět obrazem víc než uspokojující a rozhodně nikoliv televizní. V typicky jakubiskovském magickém realismu, v němž je obtížné rozeznat sen od skutečnosti či intrik jiných osob, shledávám něco freudovského a prolínající se motiv (ne)zachytitelnosti krásy na plátně za psychoterapii tvůrce, která může vnímavého diváka přivést až do orgiastických stavů, když je hrdinka - a s ní i plátno - sežehnuto. Šach mat. (12.07.2008)