Indočína

Skvěle fungující vizuální stránka (malebné exteriéry i interiéry), krásná hudba Patricka Doyla, výborní herečtí představitelé, pár geniálních scén, punc velkého a silného příběhu (za to snímek vděčí především celkové výpravnosti a retrospektivnímu stylu vyprávění), Oscar za nejlepší neanglicky mluvený film - to vše Indočína - bezpochyby jeden z nejzásadnějších francouzských filmů 90. let - má. Ale k čemu mi to je, když mě samotný děj skoro vůbec nezaujal... Neobyčejné romantické drama oscilující mezi nadčasovým mistrovským dílem a ušlechtilou nudou. Čím je více, to si skutečně netroufám tvrdit. 60 - 70 % (26.02.2005)

Tento krásný film o Indočíně, jedné plantáži patříci ženě, která se stará o dceru zemřelích manželů. Plantáž na kaučuk vydělává a na vše s ní dohlíží její otec, který hledá zalíbení v otrokyních. Ona prožila mnoho zamilování, hodně lásky a mnoho mužů. Ale osud ji přivedl dalšího...To vše během Francouzského kolonizování Indoríny. Film je vyprávěn retrospektivně majitelkou plantáží. Jde o krásný mix osudové lásky, citů, svobody, cti a Indočíny. Krásná hudba, která perfektně podbarvuje obrazy, jenž s nádherou snímá úžasná kamera. Hudba vyvolá mrazení v zádech. Krásně napsaný příběh s výbornými hereckými výkony hlavně Catherine Deneuve a Vincenta Pereze. Režiséra moc neznám, ale tímto filmem si udělal slušné jméno. Jde o krásný a pomalý příběh, který stojí za to vidět. Film mi hodně připoměl Posledního Císaře od Bertulocciho. Možná jednou nevýhodou filmu je jeho délka a pomalost, proto jen 4 a 1/2 *. (26.03.2005)

Po letech jsem si zopákla výpravnou Indočínu a pět červených hvězd září neohroženě dál. Členství v mé smetánce filmů, které rozvíří city i mysl, lahodí oku a v originálním znění i uchu je zpečetěné. Nemám co zdrbnout a trochu toho patosu směle přehlédnu. Historická fakta o Frantících balících kufry ve Vietnamu rozšíří obzory a romantická parketa nepřekročí meze nenásilného srdcebolu. Zážitek navíc stupňuje exotická krása scénografií, jakož i půvab osazenstva. Madame Deneuve je sama o sobě zárukou cinefilovy debužírky a Vincent Perez v sněhobílé uniformě stojí za hřích i zatvrzelým jeptiškám. Nádherný film o tom, po čem lidé touží nejvíc – lásce a svobodě. (20.10.2012)

Catherine Deneuve v romantickém filmu odehrávajícím se v exotickém prostředí, který získal za rok 1991 Oscara za cizojazyčný film. S oscarovými filmy je to v poslední době jako se střelnicemi na poutích. Ryčná hudba, spousta barev a světel, až oči přecházejí, ale pušky mají křivou mušku a když už se trefíte, tak je ta růže z papíru, nikoliv pravá. Opět se setkáváme se zneužitím nějaké historické, nejlépe válečné události k romantickým a dojímavým scénám. A také dojímacím. Vše je pečlivě stavěno zak, aby se ženy v sále kapesníčků v rukou jen tak nezbavily. Jinak to však celé má půdorys a zápletku jak od Rosamundy Pilcherové nebo podobné spisovatelky z leknutí. Dokonce se dá předvídat, co a kdo jak skončí. Nechybějí ani pateticé fráze a vzletná gesta, i hlavní postava v neustále nové garderóbě, i když maká v lese nebo u stroje. Příběh vypráví o majitelce kaučuových plantáží, které jí spadly do klína společně s dcerou místního prince (ten a jeho žena tragicky zahynuli v letadle¨). Také se na scéně objeví mladý voják, plný vášně a energie, ale i přihlouplého chování, neb neví, co si počít sám se sebou. Časem to neví ani dcera, ale osvobozenecký boj proti nadvládě Francie zní dobře. Jen kdyby herdek nečekala syna... Tohle je prostě příběh z červené knihovny o naprosto nezajímavých lidech horní smetánky, cílený na hospodyňky, které se do Asie v životě nedostanou, a tak se nechají okouzlit exotickou romancí. Pro to, aby šlo skutečně o růži, a ne papírovou nápodobu, by musely fungovat i další složky - psychologie postav, scénář, ale i ty filmařské věci - zde naprosto nevzrušivá kamera bez špetky invence, nasvícení, kompozice scény, aranže, nijak nepřidává nic víc než kterákoliv televizní adaptace Pilcherové ze skotské vrchoviny, výprava je navíc až příliš nacíděná - lidé se zde nepotí, nesmrdí, a hadry mají vždy úhledně čisté a vyžehlené. Na disku jsou zpočátku pouze znělky a varování a pak hned menu. Bonusy žádné. (18.10.2011)

Pomalu plynoucí románová sága se odehrává v první polovině minulého stoleti ve francouzské Indočíně, dnešním Vietnamu. Film barvitě líčí příběh osudové lásky dvou žen, francouzky Eliane a její adoptivní domorodé dcery k jednomu muži, francouzskému důstojníkovi, na pozadí nepokoji zmítané země. Krásná Catherine Deneuve tady dává do svého hraní duši, stejně tak Vincent Perez v roli oficíra. Přemýšlím nad tím, jak těžkým údělem a jakými útrapami si museli Vietnamci procházet po celé minulé století. To je zrejmě tak zocelilo, že jsou schopni odejít do cizí země, prokousat se jazykovou bariérou, vypořádat s odlišnou kulturou, tvrdě pracovat a v další generaci už mít děti studující v nové domovině na vysokých školách. (12.11.2013)