Hory majú oči

Konečně horor, na který se dá koukat se ctí. Alexander Aja setsakra umí a je to fakt vidět, akční scény se povedly, atmosféra se povedla a nejvíc mě potěšily výborné exteriéry. Zmutovaný dělnící jsou fakt nechutný a herci si role asi užili. Z normální crew mi utkvěl Aaron Stanford, který film začal v roli takové slečinky, aby se ke konci změnil ve zkrvavenýho badasse se sekerou, brokovnicí, baseballkou, no vyberte si. Jde hlavně o to že jsem mu obě polohy jeho role naprosto věřil (uznávám když byl celej od krve tak byl mnohem víc cool). Supr film a stopro by se dostal do top 5 mejch nej hororů. (25.07.2006)

Mám velmi rád náměty zabývající se izolovanou partou lidí řešící problémy (například rodinné). Seznámení s postavami bylo docela zdařilé a ačkoliv mě osobně žádná z nich nestihla přesvědčit natolik, abych si její smrt přestal přát, orientoval jsem se bez problému. Snímek navíc musím pochválit za to, že ve dvou případech mi, bez předem schváleného svolení, leknutím poskočila noha. Mé sympatie si získalo zvíře; tedy pes Zvíře a dívka v červeném, jejíž poslední scéna je patrně nejpůsobivější na celém filmu. Naopak se mi nelíbila hudba, v daném žánru zaběhnutá schémata (namátkou - v první lekačce se ještě nic nestane, popřípadě - když už si postava myslí, že má vyhráno, něco se stane, nebo ještě - někdo něco ví, ale ze záhadných důvodů to radši neřekne, i když je to zásadní a spousta dalších), dále tu jsou pro mě poměrně nezajímaví "protivníci" a hlavně nesmím zapomenout zmínit tragický ( a tím nemyslím smutný) konec, respektive poslední záběr, který mi vyřešil můj hlavolam, jestli dát teda tři nebo čtyři... (04.11.2006)

Necenzurovaná verze je brutál jako prase. Hory mají oči jsou mým prvním setkáním s opěvovaným francouzem Alexandrem Ajou a to setkáním velice příjemným. Tedy příjemným v jistém smyslu slova. Násilí je na každém kroku a krví se rozhodně nešetří, dokonce by se dalo říci, že se s krví plýtvá. Aja se s ničím nepáral a natočil jeden z nejnásilnějších a nejkrvavějších hororů poslední doby. Prostředí pouště překvapivě není až tak pusté, jak by většina očekávala. Ne, za každým rohem, za každým kamenem či keříkem číhá nebezpečí a divákovi tuhne krev v žilách se stejnou grácií, s jakou tuhnou postavy na obrazovce. Samozřejmě nechybějí odlehčující, někdy až parodující scény (americká vlajka, americká hymna...). Na Emilii /Claire/ de Ravin se kouká nádherně, hlavně když si odloží a vystavuje se slunečním paprskům. Těším se na další Alexandrův film, neboť mě jeho počin opravdu potěšil. (24.10.2006)

Režisér Aja opět dokazuje, že o něm v budoucnu asi hodně uslyšíme. Jeho manipulace s divákem je skutečně obdivuhodná. Od začátku buduje tísnivou atmosféru strachu a nechává diváka v napětí, co bude dál. Při o nom nechvalně proslulém útoku na karavan jsem se chvíli rozmýšlel zda kinosál radši neopustím. Přiznám se, že u žádného (a bylo jich dost) hororu jsem se tolik nebál. Aja měl i šťastnou ruku při výběru herců. Obzvlášť výkony Emilie de Ravin a Aarona Stanforda jsou velmi dobré. Při cestě z kina si člověk uvědomí, jak neoriginální, klišovité a zároveň chytré, to ale vlastně bylo. 70% (13.07.2006)

S krvavými horrory narvanými rodinnými hodnotami se svého času roztrhl pytel a právě o Horách se namluvilo tolik, že i přes nechuť k tomuto subžánru jsem se do nich vydal. Jenže cesta s rodinou Carterových nefunguje a nic s tím nenadělá ani krvežíznivý Aja a bohužel ani krásná Emilie. Vychvalovaný útok na karavan se ukázal být jen krvavou lázní a zbytek jen zručně natočenou rutinou. Hloupá a triviální podívaná, která jen chytře trefila, kdy zasytit hlad svojí divácké cílovky. (16.07.2006)