8 žien

Známe herecké mená, no najviac aj tak vynikla podľa mňa herecky Emmanuelle Béart, ostatné mali buď otrasné postavy alebo to podľa mňa nezahrali dobre, proste neveril som to, najmä tým správaním. Scenár je dosť otravný, normálne som sa tešil na tie piesne. Zápletka a dej je podobný iným filmom, aj keď môže byť, že je to v niečom jedinečné, no ako film by som to už nechcel vidieť. Nepobavil som sa a za mysteriózny film by som to tiež nepovažoval. (15.09.2015)

Šíleně barevný (nebo tak skvěle stylizovaný?) a divný francouzský Gosford Park s tanci a zpěvy. Nejde tomu upřít kouzlo, ale nadšené hýkání se v mém případě konat nebude. Tak proč bych byl ochotný se na to podívat ještě jednou? The question is - who cares? 70%. PS: Emmanuelle Béart je nádherná i s blond vlasy;) (12.01.2006)

Pokud chcete pochopit, co znamená to otřepané sousloví "herecký galakoncert", mrkňete se na 8 žen. Dočkáte se totiž úchvatné přehlídky šarmu, charismatu, elegance i vzrušující krásy v laškovném koktejlu, který lehce osciluje mezi divadlem (ale v tom dobrém slova smyslu, kde můžou vyniknout jednotlivé osobnosti) a filmem ze 60.let, či z pohledu žánru mezi detektivkou, komedií a mým milovaným muzikálem - hudební čísla jsou opravdu sladká. Ozon natočil vtipný a malinko nostalgický film, který s grácií postihuje ženskou výjimečnost a krásu. Brzičko na něj kouknu znova. Třeba jen kvůli tomu, že horní ret Emanuéle Beárt a vzrušujícím způsobem zakloněné držení těla Viginie Ledoyen mi už dlouho nedá spát:-) (26.02.2004)

Tenhle film je opravdu hereckým koncertem. Nenašla jsem jediné místo filmu, kde by se mi alespoň jedna z hereček nelíbila. Děj je až do poslední chvíle napínavý, s dalšími objevy nevíte, kdo je onou vražedkyní, pořád se střídají podezřelé až vše vyvrcholí v nečekaný závěr. Jenom některá pěvecká čísla mi přišla trochu nepřirozeně vmíchaná do děje, prostě aby tam byly. Ale ani to nerozhodí dojem z velmi příjemného filmu. (20.09.2004)

Jsem naštván sám na sebe, že jsem si nedokázal Ozonův film užít tak, jak by si zřejmě zasloužil. Ale popravdě nevím, zda chyba vězí více ve mě, či ve filmu. To závěrečné uklánění mě sice trochu dojalo, ale hlavně ve mě vzbudilo představu, jak by to mohl být krásný zážitek, kdybych 8 žen mohl vidět v divadle, jenomže v Ozonově zpracování filmovými prostředky to na mě s kriminální zápletkou kombinující psychologické drama, komedii a navrch muzikál(!) ne vždy plně fungovalo. Hlavně jsem měl pocit, jakoby se Ozon občas nevěděl rozhodnout, zda chce pojmout příběh vážně nebo více jako komedii, ke které to má často svým pojetím blízko, ale z výkonů většiny hereček (ačkoliv hrají výborně... byť spíše drama) tu většinou moc komedie není cítit. Mile mě překvapila Isabelle Huppert, která tady více méně jako jediná perfektně zvládla i komediální polohu (v rámci své postavy zejména v první polovině) a svou zábavně hysterickou paničkou mi připomínala naší „Janžurku“. Potěšilo přímo symbolické setkání s Danielle Darrieux (proslavenou právě jiným konverzačním dramatem s podobným dějem odhalování viny v jedné místnosti: Marie-Octobre), svým hudebním číslem mě dost okouzlila Béartová, naopak Deneuve na mě působila i přes pořád půvabný vzhled až příliš chladně. Hudební čísla se mi líbila snad všechna, jenomže některá z nich hýřila tak veselou náladou, že mě rozptýlila a pak jsem se nedokázal naplno zpátky dostat do dramatu a to samotné drama pro mě bohužel neoplývalo tak silnou atmosférou. Sledovalo se mi to sice příjemně, rád jsem 8 žen viděl, ale když mi postupně bylo naprosto jedno, jak děj vyústí a na čí straně vzplane vina, asi bylo něco špatně... Jinak poslední dobou mám to "štěstí", že skoro v každém filmu, kde se před kamerou setkává více hereček najednou, děj jakoby nutně musel vyústit do lesbického motivu a tady mi ono lesbické vzplanutí na podlaze po ostré hádce dvou žen přišlo úplně jako fraška. Sice si tento pěkný kousek budu díky neotřelému muzikálovému prvku nejspíš ještě dlouho pamatovat, ale s ohledem na celkový dojem jsem nenašel pevný důvod k 4. hvězdičce. [70%] (11.12.2021)