Rím

Vynikající historický seriál, u kterého sice chvilku trvá než se rozjede, ale potom už vás to nepustí. Hlavním kladem jsou zde postavy, které se chovají jinak, než jak je známe (Kleopatra je strašně nesympatická, Brutovi jsem docela fandil). Herecké výkony jsou také vynikající.V těch posledních pár epizodách se to neskutečně rozjelo a jsem zvědavej s čím přijde druhá řada.Docela se na ní těšim (18.02.2007)

22/22 Kde jsou ty časy, kdy HBO nebylo synonymem pro Hry o trůny? Ve srovnání s jinými antickými seriály jiných kabelovek je sice Řím nuda, ale ne každý projekt může být tak dokonalý jako Spartacus: Gods of Arena. Herecky mi nikdo neutkvěl v paměti, ohranější drama starověku, než je ten Caesarův příběh ani být nemůže. Proklamovaná práce s autenticitou se produkci nakonec nevyplatila, protože více než 2 série už nikdo platit nechtěl. Co je ale důležité, je skutečnost, že obliba historických seriálů se zvedla a dveře byly otevřené pro všechny ty pozdější Tudorovce nebo Vikingy. #hbo (15.02.2011)

Aneb jak k získání diváka stačí dobrý rozpočet, masky, atraktivní lokace, občasná fajn kamera - a nic dalšího. Z Říma se hned v první sérii vyklubal obrovský seriálový omyl s co nejkrutějšími zápletkami, stupidními dialogy a nefungujícím zasazením do dobových reálií. Rád bych dal seriálové antice šanci, ale absolutní otrávení z většiny hlavních postav mi všechen potenciál obrátilo naruby. (23.03.2008)

V záplavě různých HERKULŮ, GLADIÁTORŮ se jedná asi opravdu o nejzdařilejší ztvárnění klíčového období nejen římských, ale i evropských dějin (co by byla EU bez Římské říše?); od dob Gravesova JÁ, CLAUDIUS jsme svědky dalšího vrcholu v uměleckém zpodobování epoch - ne dílčích momentů, ve kterých u nás vynikl nejvíce Oldřich Daněk - antických dějin. Oproti CLAUDIOVI se tu sestupuje hluboko do antického všedního dne, mimo luxusní gulagy senátorských a zbohatlických vill, domů a paláců. Konstatovaný protiklad vznešených myšlenek a barbarských činů ve vztahu k otrokům je přirozený - lepší a výkonnější stroje tehdy prostě k dispozici nebyly. Řím v tomto někdejším tzv. civilizovaném světě dílčích planetárních enkláv (Indie, Čína, Středomoří, střední a antilská Amerika) způsob, založený na mimoekonomickém donucování pracovní síly, propracoval k absolutní dokonalosti s vrcholem vlády dynastie adoptivních císařů Antoninovců (94-192 n. l.). Zhruba 120-180 000 legionářů z cca 10-12mil. Itálie drželo pohromadě říši měřící 0,5-3,5 mil. km čtvereč. s 30-80 miliony obyvatel. Vlásečnice i tepny silnic a cest, dominanty akvaduktů, to všechno fungovalo již v sullovském i césarovském Římě pozdní aristokratické rodové republiky. Zformována byla i většina římského práva (systematicky bylo zpracováno až o šest století později za vlády byzantsko-východořímského císaře Justiniána). Správa tohoto impéria se vyznačovala úsporností, součástí vnitřních vazeb byla i multikulturnost v limitech a chápání hodotových orientací této antické civilizace. Základní črty Římské říše seriál zachycuje skvěle, nic dlužen nezůstává ani historickým postavám. Zachycení Kaisariónovy matky Kleopatry je právě tak přesné jako postižení ovzduší historicky končící staroegyptské civilizace. Je nutné vyzvednout i výpravu, která se na celkovém zdaru seriálu podílí opravdu mimořádně. Je otázkou, nakolik se podaří v druhé řadě seriálu tuto úroveň zachovat. Jisté je, že atraktivnost děje i převratnost událostí neutrpí a zajímavé bude, jak se autoři seriálu vyrovnají s osobností Caesarova adoptivního syna Oktaviána-Augusta, zakladatelské osobnosti nejen císařského římského období, ale i julijsko-klaudijské dynastie. Náznaků, že je na co se těšit, rozhodně není málo. (06.03.2008)

Můj večerníček na dobrou noc a učebnice dějepisu tak, jak ji (možná) neznáte. To je Řím. První série: Velmi chytlavě podané historické informace z období vzestupu a pádu Gaia Julia Caesara, obohacené o dobový obraz římské společnosti, jejich neduhů a hříchů (korupce, sex, násilí, ani incest není tabu), zabývající se i nižší společenskou třídou. A ony reálné, ale fiktivními životy opatřené postavičky vojáků Lucia Vorena a Tita Pulla, naprosto rozdílných přátel na život a na smrt, jsou mnohdy zajímavější, než pletichaření politických špiček. Výprava je na televizní seriál více než slušná, jen minimálně jsou cítit kulisy a studio. Druhá série: Právě jsem se probrečela ke zdárnému konci serálu a musím uznat, že zachovává vysokou kvalitu první série. V podstatě se hřeší stejně jako za Gaia Caesara, ale mladého sympaťáka Octaviána vystřídal rozmazlený nápadník Penelope, emoce se zostřily, politické i mafiánské boje přitvrdily a Vorenus a Pullo často stojí na opačných stranách. Víc než dříve vyniká Marcus Antonius a Kleopatra, Atia mě protáhla emoční horskou dráhou o pólech zbožňování a nenávist. Opravdu výborný seriál. PS: Tímto děkuju neesonovi, bez kterého bych se k Římu ještě několik let nedostala blíže, než v Dějepisu pro 1. ročník Gymnázií. (03.09.2008)