Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Dyková, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková (viac)Obsahy(1)
Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák) je šesťdesiatpäťročný učiteľ češtiny na gymnáziu. Po tom, čo školu opustí, nevydrží len tak nečinne sedieť a stane sa rýchlym poslom na bicykli. Po krkolomnom páde sa však rozhodne nájsť si bezpečnejšie zamestnanie - vo výkup fliaš. Od svojho okienka má o všetkom prehľad, môže sa porozprávať s ľuďmi i zľahka zasiahnuť do ich osudov... (STV)
(viac)Recenzie (1 115)
Sonda do stale vitalnej mysle starsieho muza, ktoreho neopustaju hriesne sexualne myslienky pri pohlade na atraktivne nezne pohlavie. Sverak hrajuci sam seba aj takymto sposobom bojuje proti sterilnemu stereotypu svojho manzelskeho zivota, no nezabuda na to, co je skutocna laska. Vratne Lahve su trefnym filmom o vecne nepokojnej povahe muza neustale rozrusovanej vonkajsimi podnetmi, ktore cloveka drzia pri zivote a potvrdzuju jeho prirozdenost a zivocisnost, ktoru mu sladko intenzivnym sposobom pripominaju ze stale ZIJE. - krasne melancholicka tragikomedia ()
Sverakuv laskavy humor me vylozene ubiji.... ()
Taková příjemná Svěrákovina. ()
Jan Svěrák opět nezklamal. Tento výborný film jsem viděl ještě když jsem byl na základce. Ale myslím si, že děti Vratné lahve nepochopí. Je to příběh o stáří. Myslím si, že v ČR není moc takto aktivních "staříků". Josef Tkaloun není spokojen s tím, že by už měl odejít do důchodu. Podle mě je nejsmutnější scéna, kdy se Tkaloun dozví, že v obchodě bude místo něj automat. Je vidět, že Zdeněk Svěrák stále umí psát velmi kvalitní scénáře. Duo Svěrák-Svěrák je vždy zárukou povedeného filmu. ()
Velmi kvalitní komedie na české poměry, a k tomu miluju hraní Honzy Budaře, který se tu fakt skvěle předvádí. Ostatní ale nejsou v žádném případě pozadu. Vzhledem k historii obou pánů Svěráků, kdy oba mají na kontě lepší počiny dávám čtyři, ale jsou to poctivé čtyři, žádné odřené uši. "Takovou matiku jsem ještě nezažil. Těch čísel... " ()
Bez snových scén za pět hvězd, s nimi bohužel za 4. ()
Úsmevné, príjemné, náučné a skromné. Ďalší prírastok k dielu klasika kvalitnej a sofistikovanej českej komédie. Jemne trpké scény sú zjemnené dúškom úsmevných situácií, postavy sú opísané kvalitne, nič nepôsobí umelo alebo nereálne. Prečo potom "úbohé" tri hviezdičky? Dej je jednoduchší (aj dobrý scenár môže pôsobiť jednoducho) a je to snímok pri ktorom autori neponúkli nič nové, prevratné, iba rozšírili už dávno zaužívaný koncept. Od Sveráka sa dá čakať vždy nadmieru dobrý film, no ale ako opakovaný vtip prestáva byť vtipom tak aj opakovaný štýl natáčania filmov môže prestať byť taký zaujímavý a jeho schopnosť oslovovať divákov pochopiteľne klesá. 70% ()
Nádherně vtipný a poetický film...Svěráci mě ještě nikdy nezklamali ale toto dílo je geniální a tak trochu nedoceněné.Zhlédnuto minimálně 10x a není to konečné číslo. :-) ()
Nejpodceňovanější Svěrákův film. Přitom je to na naše poměry unikátní záležitost. Divím se, že se tolik lidí nechalo těmi pár gagy a přepáleně veselými příhodami opít, že jde o komedii. Tohle je ten nejdrsnější film o podzimu života a jeho poselství je naprosto jasné: „Stáří je NA HOVNO, milánkové !“ Nebo, ještě lépe: „Stáří a manželství je na hovno !“ Ten pocit, že nic už není tak dobrý jako dřív, nikdo o vás nestojí, že vlastně nikoho doopravdy nemáte a nezbývá vám, než to nějak doklepat, na mě doléhal velmi intenzivně. Ústřední dvojka Svěrák - Kolářová je sehraná poslepu; plynule navázali na samotu u lesa a tentokrát nám předvedli na samotě u manželky. Dokonale ztvárnili nefunkční pár, který si už nemá vůbec co říct a kde o nějakém citu nemůže být ani slovo. Nežijí spolu, ale vedle sebe, a pohromadě je drží akorát společná minulost a rodinná pouta. Všechny další figury jsou více či méně nadsazené a plní úlohu křoví, které má odvést pozornost od toho, co se asi Svěrák (starší, scénárista) bál vyslovit nahlas a na plná ústa, a co jsem musel napsat za něj. Opravdu pochmurná záležitost. Jenom doufám, že to není autobiografie. 80 % ()
Nemůžu si pomoct, ale filmy Jendy Svěráka fakt nemusím. Výjimku tvoří jen vynikající Obecná škola a snad i Akumulátor. Ono to není špatné, ale působí to strašně odfláknutě a i Zdenda jak ho mám rád je tady neuvěřitelnej blbec (myšleno hereckým projevem). Sem tam se i zasměju, ale nemohu se zbavit pocitu že Vratné Láhve jsou jen další přiblblou českou povrchní komedií. ()
Ten humor nebol čierny, skôr sa mi zdal až príliš depresívny. Niežeby to bolo na škodu filmu. No u mňa nie na plných 5 hviezd. Kto má rád Svěrákovcov a ich humor, určite ho poteší. A do kina si vezmite niečo na seba, bude tam zima ;) ()
Svěráka moc nemusím, ale dvě hvězdy dávám za Vlasáka, jak balil Kolářovou a předstíral, že neumí německy. Jeho krásné "R" ho totiž pasovalo nad průměr. Jan Vlasák prostě dokazuje, že není malých rolí :-) ()
Když se Zdeňka Svěráka ptali, co dělá pro to, aby jeden z jeho celoživotních projektů Hodina zpěvu děti pořád bavil, odpověděl něco ve smyslu, že hlavní je nebýt trapným poučujícím moralizujícím dědkem. Stejné zásady se dokázal držet i v tomto filmu. Bylo by zajímavé vidět scénář v původních verzích, které Jan Svěrák odmítl s tím, že je to prostě jenom sranda a ta na film nestačí. Zřejmě by to byla dvojka k Babímu létu. Důchodce Tkaloun ve filmu neexhibuje, nemoralizuje, ale snaží se neodjet ještě na vedlejší kolej. Zajímavým poselstvím filmu je, jak Tkaloun pomůže všem lidem okolo. Ne proto, že by byl až nesnesitelným vzorňákem a samaritánem, ale prostě proto, že je to zábava. Některé černohumorné hlášky jako by vypadly ze zmiňovaného Babího léta, např. ta ohledně podzimu života či odpověď na to, že se Landovský díval na Kolářovou jako vrah. A scéna v autě? Paráda. Podařila se i škodolibost na adresu kolegů z divadla, kteří se zde na rozdíl od aktivního Svěráka dvakrát mihnou jako parta senilních dědků na procházce. Snové scény jsou ve své ujetosti výborné. Postupem času se Vrané lahve staly mým jednoznačně nejoblíbenějším dílem od režiséra Jana Svěráka (ano, v žebříčku jsou i před Obecnou školou) a druhým nejoblíbenějším od Zdeňka Svěráka (hned po Vesničce střediskové). Až na tu manželskou psychologii, která jela až na kost, tady není slabé místo a o kvalitě filmu svědčí i to, že mnoho mně velmi nesympatických herců tady má opravdu milé role. ()
Tento film má kouzelné hlášky a může být malým konkurentem Obecné školy. Samozdřejmě vztahy byly zase předvídatelné, ale vzhledem k tomu jaký tam byl netradiční konec, tak dávám plný počet. Jinak Daniela Kolářová byla zde pořád ještě šmrncovní jako za mlada. ()
Krásný film stvořený od srdce a s potřebnou péčí, který mě opravdu zahřál u srdce. Na jednu stranu má v sobě takový příjemný a promyšlený humor, čímž působí jako skvělá komedie, u které se s chutí zasmějete, ale v určitých chvílích vás dokáže svou přirozeností a životními moudry zcela dojmout a dohromady se tu tyto dva protipóly výborně kombinují, čímž dělají z Vratných lahví jeden z nejpříjemnějších českých filmů uplynulých dvou dekád. 80% P. S. Odkazy na divadlo Járy Cimrmana v úvodu filmu mě neskutečně pobavily! ()
Jednou jsem se zařekl, že nebudu k českým filmům shovívavější než k těm zahraničním. A jsem potěšen, že Vratným lahvím mohu dát plný počet hvězdiček, aniž bych sebeméně přimhuřoval oko. Dlouho jsem čekal na český film, který mě posadí na zadek a dočkal jsem se. Vratné lahve jsou z rodu filmů, na které kdykoliv později v televizi narazíte, tak u nich zůstanete. Je to krasosmutnění té nejvyšší kvality, přitom ani těm smutnějším scénám nikdy nechybí humor. Ten se mi zdál krapet ostřejší než bývá u Zdeňka Svěráka zvykem, ale vůbec mi to nevadilo. A za to mrazivě pravdivé vypodobení manželského vztahu (kde ZS herecky naprosto bezchybně sekunduje Daniela Kolářová - a propos to Tkalounovo sledování jejího zátylku a občas až hmatatelná nechuť k ní je přesné a každý déle sezdaný člověk to potvrdí) by si zasloužil získat nějakého speciálního českého lvíčka (i když je jasné, že ten pořádný Lev za scénář jej nemine, protože třeba scénář Petra Jarchovského k novému Hřebejkovu opusu Medvídek je proti tomu cedník s dírami jako pětikorunami). Herci - tady nejde nikoho vypíchnout. Jiří Macháček mě úplně dostal na lopatu, ten jeho přirozeně civilní výkon má kouzlo a je radost ho pozorovat. Pavel Landovský - vynikající. Jan Budař - obvykle ho příliš nemusím, ale tady jsem toho jeho Úlisného lisaře žral. Tatiana Vilhelmová nezklamala... Jan Svěrák umí dokonale jednu věc - zvolit takové obsazení, že si pak v těch rolích už nedokážete představit nikoho jiného. Co mě na počátku hodně překvapilo, byla komornost filmu. Ve všech předchozích si Jan Svěrák piloval obrázky. Tady se hodně pracuje s detaily, jsme jednotlivým postavám vlastně stále přítomni, všechno prožíváme s nimi. Díky tomu už to není ten "starý dobrý velkofilmař" Svěrák, ale "vynikající vypravěč příběhů" Svěrák, který dokázal, že umí potlačit sám sebe, aby dal příběhu to, co mu náleží. Lepší než právě takový komorní vizuální styl totiž zvolit nemohl. Za Vratné lahve se před pány Svěráky skláním. Za to, že naplnili mou víru v dobrý český film. Že stvořili postavy, se kterými můžete jít, kterým rozumíte, které znáte. Že se v dnešní době zaměřující se na mládí nebáli vytáhnout téma stárnutí a stáří. Skvělé... prostě skvělé. ()
Další český vztahový film, který nepřináší nic nového a vaří zase z vody. Pokud budeme točit tyhle vztahové patlanice, tak česká kinematografie zapadne na dno žumpy. ()
Film se nedá hodnotit průměrnou trojkou, protože průměrný rozhodně nebyl. Ale zase 5 hvězdiček si taky nezaslouží, protože mu trošku chybí kouzlo. Je nadprůměrně vtipný, moc pěkně jsem se bavil, ale něco prostě chybělo. Mc se mi líbila T. Vilhelmová, kterou jindy ve filmech nemusím a velmi mne zde potěšila ()
Vratné lahve vrací staré dobré svěráky na scénu, super humor, skvělý herci a prostě všechno je tak nějak v krsáné harmonii... Jinak se jenom bojím že jestli těm dvou bude trvat další film tak dlouho tak se bojím aby tohle NEBYL poslední film Otce a syna Svěrákových... :( ()