Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Dyková, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková (viac)Obsahy(1)
Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák) je šesťdesiatpäťročný učiteľ češtiny na gymnáziu. Po tom, čo školu opustí, nevydrží len tak nečinne sedieť a stane sa rýchlym poslom na bicykli. Po krkolomnom páde sa však rozhodne nájsť si bezpečnejšie zamestnanie - vo výkup fliaš. Od svojho okienka má o všetkom prehľad, môže sa porozprávať s ľuďmi i zľahka zasiahnuť do ich osudov... (STV)
(viac)Recenzie (1 115)
Velmi prijemna komorni komedie a naprosto perfektne vypiplanym scenarem a nadprumernymi vykony hlavnich predstavitelu. Sverakum se jejich "zaverecny" film opravdu povedl. ()
Kdyby to byla jedna z mála komedií na české scéně, tak bych hodnotil lépe. Ale protože se zde točí jen samé komedie, tragykomedie a podobné žánry, už mě tyto filmy unavují. Je to pořád to samé. To už se u nás netočí nic jiného?!? Ano, některé vtipné okamžiky mě pobavili, některé nechtěně vtipné okamžiky taktéž (viz. několikrát zmiňované kolo), ale jinak to je stále stejná pohádka. Úpadek a stereotyp :-) Po shlédnutí anglického krále ještě jednu hvězdu ubírám. ()
Svěrákovci majú snáď patent na láskavé komorné komédie českého typu, čo dokazujú i svojím posledným počinom. Vratné láhve sa primárne zaoberajú dôchodcom neschopným vysporiadať sa so starnutím, no príbeh je ako všetky filmy "rodinného dua" o hľadaní vlastného miesta. Logicky sa nám natíska konfrontovať ich pohľad na túto problematiku s pohľadom Vladimíra Michálka v Babím léte. A tu ja aj príčina môjho hodnotenia. Otec a syn v podstate natočili sto minútovú maxireklamu, velľajšie epizódy (väčšinou celkom zbytočné) len naškrtli, nerozvili a to nehovorím o rozpačitom vyznení Tkalounových snových predstáv. Samozrejme oba filmy majú svoje čaro, ale Michálek sa všetkému horeuvedenému vedel vyhnúť. ()
Na film jsem se nevýslovně těšil, ačkoli mi to někteří přátelé vytýkali. Byl to takovej film na způsob Babího léta, jinými slovy dokonalé ! Ale taky jsem se zasmál a to i ve chvílích, kdy to možná vtipné ažtak nebylo, třeba když Svěrák seděl v parku a kolem něj šla parta penzistů - kolektiv cimrmanologů, je skutečně nutné, abych je jmenoval ??? Tak tedy bez vymyšlených titulů v cimrmanech: Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Jan Hraběta, Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Bořivoj Penc a Pavel Vondruška. Výborně se na začátku filmu ukázalo, že starej Svěrák byl učitelem. Taky musim hodně hodně chválit Svěrákovi spolupráce se synem, která se již mnohokrát povedla (Obecná škola, Tatínek, Tmavomodrý svět, nebo Kolja. Já jsem si původně myslel, že žádná taková spolupráce nebude, jelikož už u tvavomodrého světa se musel scénář desetkrát přepisovat) a Jroslavem Uhlířem, který složil fakt výbornou písničku Ani k stáru. Taky oceňuji roli učitele počítačů Landy, kterou hrál Jiří Macháček, který se pošetile zaprodal do komerční reklamy, ale to je jako s tím Cimrman v Altaji, kde fakt blbou roli ztvárnil Miloň Čepelka. Vyskytují se zde i věty, které se ve filmu několikrát opakují, třeba: Teď dlouho nezastavíme, nebo jedna mnohokrát hezčí: Tady bych nebyl rád. Film se moc povedl a je můj nejoblíbenější z těch, co udělal Zdeněk Svěrák se synem, ale je to možná způsobeno i tím, že tento žánr doslova baštim. ()
Dlouho nezapomenu na pád z kola, jinak ke "Svěrákovské dokonalosti" něco chybělo. Proto 4* ()
Celkem se to dalo shlédnout, ale s Tmavomodrým světem nejlsabší věc, co jsem viděl od Svěrkyho. Celkově se ty filmy od Svěráka zdají čím dál tím více být takové čím dál více nemastné, neslané... ()
Nemůžu říct, že by se mi ten film nelíbil... Dívalo se na něj pěkně (pominu-li scénu "pád z kola"). Jen mi v něm něco málo chybělo. Dost možná to byl příběh. ()
Celkem mě tenhle film pobavil, dokonce bych řekl, že je to zářící hvězda v zatraceně temných vodách českého filmu... dokonce je toto jedinej film, ve kterým se mi líbí Vilhelmová. Macháček tradičně výbornej, o Svěrákovi ani nemluvím ()
V českých luzích a hájích rozhodně nadprůměr, i když obecně bych přisoudila spíš kolonku "lepší průměr". Celkem citlivé pojetí, několik velmi dobrých scén, pár vtipů, hezký výstižný příběh... líbilo se mi to, jen mě to přímo nenadchlo. ()
Moc milý příjemný film o stárnutí. Vtipný chytrý scénář a úžasný Zdeněk Svěrák. 80% ()
Reálné, ze života × děsivé. Film o tom, jak se lidé bojí stárnutí, jak lidé vedle sebe stárnou a procházejí krizí staršího věku, jak vedle sebe jen přežívají a dožívají. Herecké obsazení bylo milé a příjemné, role krásně zahrané. Pár vtipů bylo také dobrých, malý vnouček Tomík byl oživením. Jinak byl film utahaný a hlavně nebyl pro mojí generaci, mě může maximálně děsit budoucnost a to už bych radši žila sama a ve stáří si pořídila pět koček, nejmíň. Žehlils někdy? ()
Příjemné pohlazení po duši. ()
Chvílemi až trpce realistická komedie o stáří a stárnutí, vtipně glosovaná typicky svěrákovským humorem. Mezi herci příjemně překvapili J. Macháček a P. Landovský. ()
Poté, co panu učiteli Tkalounovi (Zdeněk Svěrák) díky nevychovaným spratkům opět praskly nervy, zjistil, že je čas to v našem (již ne socialistickém) školství zabalit. Po pár dnech v důchodu s manželkou (Daniela Kolářová) ale zjišťují, že by se doma asi pozabíjeli, a tak hledá nové využití sama sebe - a po neúspěšné kariéře poštovního kurýra zakotvuje v blízkém supermarketu, v oddělení vratných lahví ... Opakuji to již po stopadesáté první, jakmile se k nějakému filmu přitočí Svěráci, a to ideálně v kombinaci Jan Svěrák - režie, Zdeněk Svěrák - scénář a některá z rolí, je o úspěchu filmu rozhodnuto. Navíc mají Svěráci takový dar točit filmy, ve kterých se člověk nachází (a nemusí být zrovna důchodového věku), v tomto mi sedí daleko víc než Hřebejkovy milostné víceúhelníky. Spousta vtipů, výborné herecké obsazení - kromě již zmiňovaného Zdeňka Svěráka například Jiří Macháček, Pavel Landovský, Nela Boudová či Ondřej Vetchý, a hlavně, z tohoto filmu nezapomenutelný Jan Vlasák (Ich liebe dich. Sie sind so schön).... ()
"Otce nas, jenz jsi na nebesich, tady s nama..." ()
Je těžké stárnout, když jste duší stále mlád. Film se od lehkého vyprávění o stárnoucím učiteli, co si myslí, že za každou cenu potřebuje změnu, stáčí k poměrně hořkosladké zpovědi bez konce. To mi tak nějak na snímku nesedlo. On je totiž celý něco jako plejáda rozvázaných konců, co čekají v průběhu celé té doby na rozpletení a svázání. A zatímco většině linek se to podaří, ty dvě hlavní tak nějak stejně trčí, nebo spíše zapadnou a teď co si má divák myslet. Osobně nejsem nějakým zastáncem happy endů, protože život nekončí ani po naší smrti, je to nekonečný příběh, ale pokud koukáte na film, který ve vás celou dobu vzbuzuje naději, že to všechno ještě dobře dopadnout může a pak to prostě nějak odezní? Na Vratné lahve se kouká moc dobře, režie, kamery, herci, prostředí, všechno to jede jak ten parní vláček, ale pro mě prostě jel po nejistých kolejích do nezmapovaných končin. ()
z úcty k panu Zdeňku Svěrákovi ()
Film má mnoho kladů a krásných chvil, které kazí jen sny hlavního hrdiny, postava Nely Boudové a dovětek v půlce titulek, který podle mého neměl být. Jinak nejkrásnějším momentem byl závěr, kdy Zdeněk Svěrák dává opravdu úžasný dar své filmové ženě p. Kolářové. Velkým kladem je obsazení postav, především Jirka Macháček si mě opět po nějaké té době získal a potěšil mě procházkový průvod důchodců po Smíchově v podobě party Cimrmanů. Krásný český film :-) ()
Podle mě Zdeňku Svěrákovi spolupráce s jeho synem nesvědčí, s čestnou výjimkou Akumulátora (a možná Tmavomodrého světa a Třech bratrů, kteréžto filmy jsem neviděl, tak nemůžu soudit). Mám pocit, že Jan tlačí scénáře svého otce do určité vážnosti a hořkosti, které ovšem výslednému dílu hodně ubližují. Asi svoje brýle vyměním za dvě lupy nebo dva půllitry, páč mám evidentně špatný zrak, já ve filmu žádnou, mnohokrát zde opakovanou, "laskavost" neviděl a bohužel humor taky né. Kolářové hlavní postava mi byla silně nesympatická, ta Svěrákova taktéž, ta navíc vyprodukovala snad nejhorší, nejméně uvěřitelnou větu nejen české, ale i světové kinematografie: "Jestli v nebi není práce, tak tam nechci!". Ech bóže a ještě jednou, ech bóže! ()