Rambo: Do pekla a naspäť

Za svého života jsem viděl požehnané množství masa. Kolik se jej nachází v novém Rambovi by však vystačilo na deset takových životů. Nové Johnovo dobrodružství je v kinematografii něco doposud nevídaného. Již první Rambova přestřelka na řece je nezapomenutelná a (pro ty, kteří neviděli trailery a nečetli žádné reference) dává tušit následující jatka. Rambův drsný, veteránský (dalo by se říci mentorský) hlas se ke krvavým hodům hodí perfektně, stejně jako jeho strhaný a událostmi ve světě znechucený výraz. Spolu se "Schoolboyem" tvoří smrtonosné duo, dělající z nepřátelů doslova řešeta a já bych se vůbec nezlobil, kdyby někdy vzniknul Schoolboyův spin-off. Stalloneův návrat je omnoho smrtonosnější, než comeback samotného McClanea, je o několik řádů stylovější než všechny akční filmy nového milénia, čemuž dopomohl fakt, že Sly věděl, co přesně chce. When you're pushed.. Killing is easy as breathing. (29.03.2008)

John Rambo je největší řezník na světě, seru na to, že příběh neni žádnej extra geniální, takovýhle jakta se prostě objeví jednou za pár let. Tohle byla snad to nejbrutálnější co sem kdy viděl, všude lítaly nohy, hlavy, ruce a jiný cáry a kusy těl a to ještě Sly nedostal do ruky ten největší kanón ve filmu, kterým v poslední půlhodince rozmrdá 90% herců a půlku pralesu naprosto na hadry. S největší pravděpodobností je Rambo IV největší řežba desetiletí, krom toho Sly tady vypadá fakt krutě a nesmlouvavě oproti Rockymu a ty jeho proslovy o tom co je jeho úděl, sou sice blbost, ale zní krásně a fungujou dokonale. (26.02.2008)

"Zabíjet je stejně snadný jako dejchat..." Sylvester Stallone dokazuje, že o koule nepřišel ani vlivem přílišného použivání steroidů. Konečně přichází na plátna kin snímek, ve kterém odstřelovač nedělá jen legrační dírku mezi oči, snímek, v němž každý zásah setsakra bolí. Fakt, že pořádná akční řežba rozhoděn není výsadou pouze 80. let Stallone dokazuje ještě dříve, než si jeho postava stoupne za kulomet a hordu vojáků přemění během chvíle v čvachtající hektolitry rudé sračky. Už na začátku nám totiž ukáže, jak může dopadnou jednoduchá hra, ke které není třeba více než několik zajatců a pár min. A věřte, že začátek je opravdu jen slabá polívčička, Stallone postupně na brutalitě přidává. Když vezmeme v potaz kolik let uplynulo od posledního Ramba, musíme Stallonemu pogratulovat, že narozdíl od spousty tvůrců, kteří se snaží zoufale spojit poetičnost 80. let s trendy let podleních, se to jemu povedlo. Zahcovává brutalitu a dějovou přímost, ale zároveň zlepšuje audiovizuál inspirujíc se nedávno natočenými filmy. Kamera se tak konečně stává mnohem více aktivní částí filmu a hudební doprovod je povedeným splynutím původních tónů a povedených součastných rytmů. Je též zajímavé pozorovat na kolik nový díl ovlivnila současná politická situace. Rambo totiž rozhodně je ovlivněn skutky z posledních let, i když to nijak nekonkretizuje. Díky bohu. Jen nerad bych viděl jak Rambo bojuje - s ameirckou vlaječkou na tvářích - proti vojákům s turbany v Afgánistánu. I když, upřímně, zas tak špatné by to být nemuselo. Otázka jej, jak by Stallone dílo podal. Každopádně současná "barmská" verze je přesně tím co jsme všichni chtěli vidět. Prostředí příjemně evokuje předchozí díly, ale zároveň nabízí spoustu prostoru k vyprávění vlastního příběhu. Stallone se tak může chytře vyhnout největší chybě šestého Rockyho, přestože jedné krátké 'rekapitulovačce' se přeci jen nevyhneme. Ta však nemá velkou váhu a je spíše krátkm obohacením. Největší chybou tohoto snímku je zcela určitě klidnější část, ve které se spíše nudně hovoři a Stallone hází smutné výrazy utrápeného veterána. Jediným štěstím je fakt, že tyto části krom začátku nemají - hlavně díky výborné stopáži - moc prostoru. Hend ta první je narušena efektivním probuzením vojenského instinktu po domluvě s piráty a další už je plynule narušována bojem. Jak už jsem předznamenal, krátká stopáž je opravdu dostatenčná a tím největším překvapením byl velmi rychlý konec, který příšel - alespoň pro mě - hodně nečekaně. Nový rambo je paradoxně přesně takový jak jsem čekal, ovšem proti všem předpokladům mě strhl a bavil jsem se velmi dobře. (04.02.2008)

Transgresivnější než cokoliv od Cronenberga, adrenalinovější než celá bourneovská trilogie. Poslední půlhodinu jsem i kvůli jednoduché, ale o to funkčnější fabuli a práci se zvukovými efekty výskal nadšením. Pro fanouška 80. let splněný sen, který po Rockym Balboovi, filmu o simulacích a simulakrách, dává pocítit realitu v její nejryzejší podobě a tentokrát to není prohra se vztyčenou hlavou, vypořádání se s vnitřními démony, ale freudovské vytěsnění vytěsněného, v nichž RAMBO dá pocítit aktuálnost dané problematiky. A nepotřebuje k tomu ani "montáž". Fuck Yeah!_____ Napodruhé, spolu s předchozími díly, je to ještě výrazně lepší: vyloženě mě baví, jak celá série pracuje s fabulí westernů (jednička: jak psanec přišel do městečka, dvojka: jak kovboj jede zachránit bělochy před zlými Indiány...) a uzpůsobuje ji syžetům akčních, popř. exploatačních podívaných. Tenhle díl RAMBA: DO PEKLA A ZPĚT by se Reaganovi nelíbil (byl by živ), protože neužívá comicsovou nadsázku a nedává tak pocítit pravičákům, že když nevyhráli ve skutečnosti, docílili toho alespoň ve fikci. Přestože se děj odehrává v Barmě-Asii, jedná se o přenesení Vietnamu a vietnamského syndromu z džunglí do města (RAMBO I: PRVNÍ KREV) a zpátky na místo původního dění (RAMBO II a III) do džungle (RAMBO: DO PEKLA A ZPĚT). I když zde nepadne ani jedna narážka na 9/11, teroristické organizace apod., je jasné, že přiběh o navrácení pravých, křesťanských hodnot pomocí rozesračkování východňářů na hnůj komentuje právě tuhle bushovskou politickou rétoriku._____ Rambo tak zažil "regeneraci skrze násilí" a přestože boří pravidla sedmdesátek a osmdesátek (homosexualita mezi naolejovanými muži se zde změnila v homofóbii, protože homosexuální je pouze vedoucí záporáků, žena zde slouží jako základní zdroj konfliktů), závěrečným uzavřením jak jednoho kinematografického období, tak série dává najevo, že se konečně po letech "vrací domů". A s ním i divák. P.S. Nechápu, proč se na poslední díl série kouká nékdo, kdo neviděl předchozí díly a k akčním filmům se staví jako snob. Takoví by zasloužili vytrhnout zaživa ohryzek z krku... Viď, Silásku? P.P.S. Plakal jsem. (06.02.2008)

Zatraceně krvavá záplata na bezmoc, přidušenou nenávist a frustraci, kterou člověk zakouší při sledování dalších a dalších strašidelných výjevů genocidy. Sly dobře zná tepnu akčního žánru a ví, že když člověk řízne do pravého místa, pak ta prolitá krev a čile poletující střeva mohou mít silně terapeutický účinek. O to víc, že se k jejich autorství hlásí muž, pro nějž byla válka jediný známým domovem. Cením si toho, jak málo Rambo sází na nostalgickou notu – takto pojatá akce by v 80. letech obstála leda ve snu šíleného řezníka – jak málo přebytečné psychologie ve filmu najdeme a také jak málo jakýchkoli morálních otázek. Je to krvavé jak Starý zákon, eticky samozřejmě naprosto uhozené, ale přitom očistné a doslova natlakované tím nejdebilnějším a nejsvůdnějším hrdinským romantismem. Rambo shlížející na bojiště (a svou mimoválečnou porážku), toť jeden z nejlepších obrazů celé série. Ta si prošla lecjakými korektnostmi, aby ke stáru dozrála do lahůdkové masité řeže, kterou nejlépe vystihuje Johnovo "fuck the world". Je to všechno o pocitu a ten můj byl během sledování Ramba silně euforický. V jádru naprostá kravina, ale o jádro tu skutečně nejde. (09.08.2010)