Goyove prízraky

Francisco Goya i Miloš Forman mají mnoho společného. Malování i filmování je úmění. Obraz i film se ukazuje na plátně. Jejich umění a talent obdivuje celý svět. Aby vzniknul dobrý obraz i film musí být podnět. Je-li špatný podnět, talent malíře ani filmaře nemůže dílo zachránit. Přesně toto se stalo u tohoto filmu. Podnět v podobě scénáře zkazil mistrovi jeho dílo. Film má oproti malovanému obrazu jednu obovskou výhodu, ale současně i nevýhodu. Konečné hodnocení můžou totiž ovlivnit herecké výkony. Natalie Portman mé hodnocení ovlivnila a dokázala, že talent nemusí být jen malířský a filmařský, ale také herecký. Jelikož její podnět byl Miloš Forman, dokázala udělat z hereckého výkonu výhodu pro konečné hodnocení filmu v podobě jedné hvězdičky. Krása Natalie Portman je jistě múzou pro všechny talentované malíře i filmaře. (11.02.2007)

Po všech těch negativních ohlasech, komentářích a recenzích jsem se trochu bál...ale zbytečně. Goyovy přízraky nejsou vůbec špatný film, žádný propadák se nekonal, není to ani zdaleka Formanova ostuda nebo známka přechodu za zenit... Zklamáním to může být pro někoho, kdo čeká životopisný film a nemá chuť se nimrat v nějakých hlubších souvislostech..... Tady ale (z mého pohledu) nejde o individuální příběhy jednotlivých lidí, Forman se snažil načrtnout princip vlády ideologií - a že věděl moc dobře, o čem točí... Jeho zkušenosti s nacistickým i komunistickým režimem se už z podstaty neliší od těch, které byly zobrazeny v tomto filmu. Tady nešlo o primární útok na katolickou církev (byť by to u Jean-Claude Carriéra, dvorního scénáristy Luise Buńuela, nebylo až tak překvapivé), nešlo ani o konkrétní osudy pološílené dívky hledající své dítě, nýbrž šlo o reflexi dějinného kolotoče zvěrstev, ideologických výplachů, nesnášenlivosti, krutosti... Lze možná Formanovi vytknout jistou zkratkovitost, ale na druhou stranu řekl vše podstatné: Totalita vytlačila totalitu, násilí se prohodilo s násilím, symboly změnily svoji podobu, nikoli však podstatu. Historie se opakuje - lidé i nadále budou převlékat kabáty, prostituovat se, snažit se ovládat druhé, mít co největší moc, likvidovat názorové oponenty... Trochu mi zatrnulo při tom patnáctiletém skoku, bál jsem se, že Forman takhle stupidně odbyde jednu epizodu (Inés)... Vše ale mělo logické a velice působivé rozuzlení. Skvělým způsobem zahrál Javier Bardem, po technické stránce byl film také velice dobrý (i když nijak objevný). Silnou stránkou byla hudba Varhana Bauera. A že se vytratil Formanův rukopis? Eé... Tohle je stále Ten Forman... (23.03.2007)

S pěti hvězdičkami docela šetřím, ale tady nemůžu jinak. Mně se ten film prostě líbil z mnoha různých úhlů pohledu. Je sice pravda, že název moc nekoresponduje s dějem, spíš vůbec ne. Čekal jsem něco jiného, ale dočkal jsem se dobré podívané. Film ocení ti, kdo se vyznají v historii. Tak jako já si pak můžete užít napínavý příběh na pozadí skutečných historických událostí, jako např. inkvizice ve Španělsku, vláda Bourbonů, Napoleonův vpád i následná revoluce... Super. A samotný příběh je taky více než dobrý a zajímavý. Mučení kněze, aby se nesmyslně doznal, že je opice, bylo skvělé. Natalie Portman je nejen krásná, ale i vynikající herečka a ostatní herci předvádí také skvělé výkony. Forman stále dokazuje, že je třída a že od "Přeletu" a dalších hitů mu to stále pálí. 90% (26.01.2009)

Tak tohle se Formanovi moc nepovedlo. Film nemá vůbec žádné tempo. Některé scény jsou fakt dobré a zajímavé, u jiných se zase nudím a pořád koukám na hodinky. Příběh mohl být také lepší. V první půli filmu se to slušně rozjede, aby se to později zabilo pouhým hledáním ztracené dcery. Herci jsou ale docela v poho, akorát tomu Javieru Bardemu jsem nemohl přijít na chuť. Vcelku to vypadá spíš jako televizní adaptace a ne jako dobrý historický film do kin. Velká škoda (15.07.2007)

Nezpochybňuji sdělení a silnou myšlenku, o kterou se Forman snažil. Jenom bych použil srovnání. Zatímco takový ´Amadeus´ je jako nadívaný krocan s delikatestní nádivkou, křupavými smaženými bramborami a vydatnou zeleninovou oblohou, k tomu s rakvičkou se šlehačkou jako nádavkem a vínem Sauvignon Blanc, ročník 2004, Goyovy přízraky mi v tomhle – uznávám, prapodivném – srovnání asociují topinku s česnekem a sklenkou magnésie. Nic ve zlým, taky se člověk nají, ale s rozdílným výsledným efektem pro jeho chuťové pohárky :o) (09.03.2008)