Pleasant Moments
Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Jana Janěková, Jana Krausová, Bolek Polívka, David Kraus, Igor Bareš, Martin Hofmann, Jiří Ornest, Kateřina Irmanovová, Barbora Hrzánová, Emma Černá (viac)Obsahy(1)
Tragikomedie, jak si nelze dělat iluze,v jejímž středu stojí postava psycholožky Hany, která se snaží řešit nejrůznější životní situace svých klientů, mladých i starých, bohatých i chudých, i duchem, do jejichž spletitých osudů se zapojuje také její vlastní životní příběh. Ve výrazných epizodách, v útržkovitém zachycení jednotlivých emociálních příběhů lásky opětované i neopětované, žárlivé i posesivní, zvrácené i altruistické, - všech těch touhou po lásce řízených osudů, které na sebe narážejí a vzájemně se proplétají i s životním příběhem samotné psycholožky - všech, které trápí potíže spojené se zaměstnáním, kteří trpí pocitem strachu, že neobstojí, díky nejrůznějším tlakům, příliš velkou zodpovědností, konflikty s kolegy, nejistotou pracovního místa, depresemi z pocitu přetížení i jednotvárností a nudou. Autoři chtějí postihnout celý rejstřík současné problematiky tak, aby v jejich spletité kumulaci vynikla směšnost i hrůza žabomyší existence mnohých z nás. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (166)
Na mě toto nepůsobí vůbec vtipně, ve vetšině situací spíš trapně. Nemohu zapřít skvělou hlavní roli. Dialogy jako ze života možná, ale trocha nadsázky jim nesluší. A když si k tomu přičtu nevhodnou kameru, která je roztřesená bez jakéhokoli uměleckého nebo výtvarného záměru, vyjde mi z toho rozpačitý podprůměrný snímek, na který s klidem můžu zapomenout hned, jak tohle dopíšu. 40% = 2/5 ()
Podle zdejšího hodnocení jsem čekal mnohem horší film. Nakonec to bylo docela příjemné překvapení. Na to že má režisérka skoro osmdesát let, všechna čest. Hezké chvilky bez záruky jsou překvapivě věrohodnou sondou do společnosti a i když je zde mnoho nešvarů-například několik zbytečných štěků, které jenom odvádějí pozornost-klady převažují. Trhaná kamera mi tentokrát ani nevadila, akorát nevím proč měl obraz tak podivné barvy. Krausova hudba je příjemně funky, do filmu však s vyjímkou závěru moc nepasovala. ()
Chvíli trvá než si člověk zvykne na "nefilmový" koncept, nevtipnost některých scének, zbořenou dramatickou klenbu a nevyrovnané herecké výkony. Ale nakonec to uteče docela příjemně a člověk se u téhle série neobjevných srandiček z poradny alespoň nemusí stydět, tak jako při pohledu na obnažené šourky ve Vyhnání z ráje. Překvapivě dobrý Kraus. ()
Deprese, skepse, bezmoc a pocit marnosti... tohle všechno je v tomhle filmu. Komplikovanost lidských - a hlavně partnerských - vztahů je nekonečná, a to paní Chytilová ukazuje. Újmou je neherečnost a jakejsi amatérismus, kterej ze snímku čiší, což bych od téhle režisérky nečekal. A opět se objevuje česká snaha kombinovat drama s komedií, ale tohle jde fakt hodně špatně k sobě nebo se to musí umět. Kdyby to bylo čistokrevný drama (bez mladýho Krause), hodnocení by bylo v jiných výšinách. ()
Upřímně míněná, nervní zpráva Věry Chytilové o době vymknuté z kloubů a našem každodenním šílenství se rozpadá na epizodky, přičemž nejedno z letmo nahozených témat by v pohodě vystačilo na silný film. Škoda taky názvu, Příběhy obyčejného šílenství by slušely daleko více, kdyby je ovšem již neobsadil Petr Zelenka pro své divácky jistě vděčnější, ale prakticky bezobsažné dílko. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (3)
- V čase 1:02:15 můžeme v zrcadle zahlédnout kameramana při práci. (klukluka)
- David Kraus (Pavel) ztvárnil syna postavy Jany Krausové (Eva), své skutečné matky. (M.B)
- Igor Bareš o natáčení jedné ze scén a o režisérce uvedl: „V jedné scéně jsme jedli a jí se to nelíbilo, jak do sebe láduju knedlíky. Tak na mě naléhala: ‚Žerte víc, jste málo prase!‘ Nechtěl jsem ji zklamat, tak jsem se snažil. A až po úspěšném natočení jsem jí řekl, že kvůli své nemoci, vážné Crohnově chorobě, při které je třeba přísná dieta, vlastně knedlíky vůbec nesmím. Pověděla mi ale, že jsem jí to měl říct, že by se to zvládlo jinak." (Zdroj: super.cz) (funhouse)
Reklama