Dom pri jazere

Nejsem si jista, jestli je spravne srovnavat remake s filmem, ktery ho inspiroval. Americka verze je uplne jinde, pojima pribeh z opacneho konce a veskerou atmosferu buduje na temer o celou generaci starsich problemech. Nechapu vsechny ty pobourene tvare a davy lidi hrnoucich se do kin s predsevzetim "Nebude se mi to libit, je to prece remake Il Mare!", kterymi stavi film do pomerne neferove situace. 5-6/10 (13.08.2006)

Snad za to mohl měsíc máj - mrdačky čas, snad za to mohlo vyhonění péra pod rozkvetlou třešní, aby mně nevyschlo semeno, snad za to mohlo deset dalších, prudce romantických faktorů, že moje prdel ronila slzy. Ne že by to bylo tak propracované v rámci časových paradoxů, ale že si herci dali záležet, aby se té romantice nedalo vyčíst, že nebyla dost romantikou, i když příběh zaváněl překombinovanou jeblostí. Keanu Reeves, tak ten to ustál, Sandře Bullock stály kozy, až jsem byl srozuměn s tím, že si vybrala dobrý scénář a dobrého režiséra. Výhodou je určitě neznalost původního filmu. Další výhodou je, že jsem jaksi byl přezíravý ke kýčovité a průhledné naivitě scénáře, tudíž jsem dělal jakože nevím, koho v jedné, zdánlivě nesouvisející scéně, srazí autobus. Časové paradoxy nejsou vždy úplně perfektně uchopené, ale nejedná se o nijak tragické nedomyšlenosti až nesmysly. Film se o scifi jen otírá, o lásku v něm jde především. Vychází mně z toho, že dva cukroušci se k sobě měli, ale rozděloval je čas. On v roce 2004, ona v roce 2006. Co to je dva roky, že jo. Jenže hrdina jaksi neměl péro dlouhé, aby ho mohl prostrčit bránou času a hrdinka si mohla spokojeně mlaskat. Museli přijít na to, jak vyzrát nad časem, což bylo celkem namáhavé. Muselo se čekat, až hrdinka nebude mít krámy, až bude v Chicagu jasný den, prostě jen samé čekání. A to způsobilo, že mně sice film nijak extra neubíhal, ten si jel povětšinou ve svém vlastním a pomalejším tempu, ovšem velice poctivě jsem se těšil, až Keanu nakoupí kondomy a zjistí se, že za dva roky už bude rizikové je použít. Veskrze příjemný snímek s nevtíravou romantikou, slušivými hereckými výkony a odpovídající režií argentinského režiséra Alejandra Agrestiho, přece jen známějšího ve svých končinách, který pro to, aby se etabloval na zámořském filmovém trhu, už nemohl udělat víc. Romantika, u které budete prdět slzy blahem. 70% (01.05.2016)

Základní premisa: výborná. Scénář: inteligentní. Herecké výkony: snaživé. Soundtrack: dojemný. Režie: průměrná. Výsledný efekt: nebrečel jsem. Dům u jezera (i když ve skutečnosti na jezeře) je docela obyčejným filmem o lásce rozdělené časem. Nečekejte však přehršel časových paradoxů ve stylu Donnieho Darka, o tu lásku zde jde především. Což však neznamená, že by sci-fi rovina filmu postrádala logiku, jen mi občas trvalo trochu déle, než mi došly některé souvislosti. Pro veskrze pozitivní dojem z Domu u jezera jsou důležité dva předpoklady: 1. musíte očekávat americký romantický film, nikoliv remake jihokorejského romantického filmu, 2. musíte být ve správně sentimentálním rozpoložení mysli (jinými slovy „být rozměklí jako máslo“). Potom vám možná nebude vadit, jak schématická a kýčovitá historka se před vašim zrakem odvíjí a alespoň na chvíli uvěříte, že Sandra Bullock a Keanu Reeves si byli souzeni, tudíž jim devadesátiminutové hledání toho druhého nebudete mít za zlé. 80% Zajímavé komentáře: Eriol, numi, Martinius (22.12.2006)

Jeden z těch nejlepších romanťáků. Tenhle žánr má vždy krkolomné tendence padat do kýčovitých vod, ale tady tomu tak není. Film zachraňuje mimo jiné i originální scénář, příběh je opravdu silnou stránkou filmu. Je to dojemné, je to napínavé, ale slza mi neukápla.......marně pátrám proč. I když jsem chlap, tak nebudu dělat hrdinu, u silných příběhů si často popláču....tady tomu tak nebylo a možná, i když mám herce, kteří ztvárnili hlavní postavy, rád, tady mi přišli trošku chladní. Snad to chtělo více romance, více emocí....nevím, tak to na mě působí. Rozhodně jde ale o jeden z TOP filmů v tomhle žánru :-) (16.08.2015)

Už od začátku velmi příjemné a sympatické a to především díky Sandře Bullock, které to tam moc sluší a zvlášť s tím kratším účesem a díky Keanu Reevesovi, který je zase jako obvykle super a to ani nikoho nemlátí a ani není mimozemšťan :). Celý zvláštní příběh vztahu napříč časem ubíhá velmi nenuceně a příjemně a nenudí nějakými profláklými dialogy nebo nějakými ohranými scénáristickými kličkami a Keanu a Sandra si ve filmu prožijou krásné chvilky i když nemůžou být spolu. Film sice velmi brzo naznačí, že by mohl být až moc předvídatelný, jenže ani když si toho člověk všimne, tak se nemůže nudit, protože sympatičtější milostný příběh by se mi teda hledal v posledních letech asi trošku obtížněji. A když se člověk dostane až k tomu velmi dojemnému konci, tak zjistí, že i přes trochu předvídatelného závěru to za to stálo a taky jsem navíc brečela protože to byl fakt doják :). Nekoukala jsem úplně jako v tranzu z největší pecky na světe, takže bych si normálně říkala, že sice to bylo super a dojemné a nebylo to ani trošku hloupé a bylo to moc příjemné, ale na ty největší romantické pecky se to nechytá, jenže zaprvé tam byl ten dům u jezera, který byl moc pěkný, za druhé sandře to slušelo a za třetí a to hlavně, byl tam keanu reeves, takže prostě bude pětka. :) A původní film jsem neviděla, takže žádné srovnání nebude. (19.09.2010)