Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (185)

hansel97 

všetky recenzie používateľa

Pokud je něco v Posledním vlaku funguje opravdu až mrazivě, je to stísněná atmosféra, která tu fungovala jako způsob pro udržení neroztříštěného děje, což se u válečných dějů často stává. Opravdu bych nečekal, že 2 hodiny jízdy ve vlaku by stačily na celovečerní filmy, ale tady to vážně dobře vyšlo a myslím si, že perfektně vyšla atmosféra, kterou však dodalo už samotné prostředí. Pochválil bych atmosféru dokreslující kratičké flashbacky ze života postav, které jsem tak často ve válečných filmech neviděl a myslím, že tady velmi dobře dokreslovali charakter postav a divákův vztah k nim. Mohli se však soustředit na o trochu větší množství postav. ()

castor 

všetky recenzie používateľa

Nedávno zesnulá Dana Vávrová natočila se svým mužem Josephem Vilsmaierem emočně vypjatý pohled na transport berlínský Židů do nechvalně proslulé Osvětimi. Stísněné prostory vagónu, ve kterém se mísí trýzněné osudy a kolem se vedle lhostejnosti objevuje to nejhorší zlo lidskosti. Snímek, který vidí efektivitu ne ve zběsile pálících náccích, ale v žebrání o trochu vody, je citlivou sondou, která ale místy trpí neinvenčním projevem. Natěsnanou skupinku zubožených lidí snímá ruční kamera, ta je výborná zrovna jako hudba, takže obé spolu s vesměs nadprůměrnými hereckými výkony nechávají zapomenout na ty nánosy patosu a kýče. ()

Reklama

ilemas 

všetky recenzie používateľa

Příběh odehrávající se v „dobytčáku" na cestě do koncentračního tábora v Osvětimi zachycuje hrůzu a utrpení Židů , kdy téměř netušili co je v cíli čeká a jejich snahu o útěk.. Je to velice silný a působivý film, ale mohl být v mnohém lepší. I přes veškerou snahu tvůrců mi to nějak nesedí.Čeští herci v roli Němců nebyli moc přesvědčiví, ač se snažili pouštet hrůzu sebevíc tak nevyzařovala z nich ta pověstná autorita. Lepší zpracování a bylo by to rozhodně za pět. ()

Tomasso001 

všetky recenzie používateľa

Až moc srdceryvných scén, ikdyž to o nich bylo, byla by lepší trochu jiná forma, jinak filmy se židovskou tématikou jsou silným šálkem kávy samy od sebe a proto je i občas rád shlídnu. Snímek je to povedený a herci hrají tak jak mají, jen mi tam pořád něco tak trochu nesedělo, třeba sem se jenom špatně vyspal :-) ()

tommmy89 

všetky recenzie používateľa

Vo svojej kategórii poslabší film, ale čo sa týka toho, že celý film sa odohráva len a len v jednom vozni vlaku + nejaká tá krajina vôkol vlaku je to celkom slušné dielo. Film "Posledný vlak" je akási ukážka deportácie židov do koncentračných táborov. Poukazuje celkom detailne na to, čo všetko si prežili ľudia vo vlakoch cestou do "pracovných táborov". Ak ste zvedavý tak ako ja, tak odporúčam pozrieť, film je vkusný a na svoju tématiku slušne spracovaný. 3* ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (10)

  • Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
  • Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
  • Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)

Súvisiace novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (viac)

Reklama

Reklama