Poslední vlak
Der letzte Zug
The Last Train
Scenár:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrajú:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (viac)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Uvedomenie si skutočnosti ( cesta do Osvienčimu ) a dusivá klaustrofobická atmosféra vo vagóne plnom ľudí s minimom vody a jedla sa vrýva divákovi až do morku kostí. Trochu ma sklamal nevýrazný Kukura a mladý nemecký veliteľ zodpovedný za vlak, ktorý niekedy skĺzaval ku karikatúre. Naopak ženy boli naprosto úžasné, taktiež Lena Beyerling v detskej úlohe Niny. ()
Pokud je něco v Posledním vlaku funguje opravdu až mrazivě, je to stísněná atmosféra, která tu fungovala jako způsob pro udržení neroztříštěného děje, což se u válečných dějů často stává. Opravdu bych nečekal, že 2 hodiny jízdy ve vlaku by stačily na celovečerní filmy, ale tady to vážně dobře vyšlo a myslím si, že perfektně vyšla atmosféra, kterou však dodalo už samotné prostředí. Pochválil bych atmosféru dokreslující kratičké flashbacky ze života postav, které jsem tak často ve válečných filmech neviděl a myslím, že tady velmi dobře dokreslovali charakter postav a divákův vztah k nim. Mohli se však soustředit na o trochu větší množství postav. ()
Kolovrátkové celuloidové utrpení. Dvě situace opakované 125 minut tisíckrát dokola. Ve scénáři najdete jenom věty "miluju tě" "to víš že tě miluju" a "nikdy tě neopustim". Do toho všeho ty debilní nesmyslný flashbacky. Sorry, ale tohle nikdy víc. Navíc bych něco takovýho čekal spíš na Primě v sobotu ve čtyři odpoledne, než v kině. ()
Nic nového pod sluncem, což však není málo. Film je natočen přesně tak, jak byste od podobného filmu čekali. Na jednu stranu bez špetky nápadu či "originality", na druhou stranu s některými zajímavými hereckými výkony. Obzvlášť se mi líbil Stanislav Zindulka a Juraj Kukura. Pokud ale hledáte nadprůměrný film točící se kolem Židů, Pianista je lepší volbou. Poslední vlak jsou slabší čtyři hvězdy. ()
Dalsi z nekonecne rady filmu o zidech za II. svetove valky. Tentokrat se temer cely dej filmu odehrava na nadrazich a v jednom vagonu. Coz na kvalite filmu nijak neubira, nevadilo mi ani par flashbacku ze zivota hlavnich postav. Je zde nekolik spornych momentu (chovani velitele vlaku, hadka vojaku z osadky a vojaku z fronty nebo reakce zidu na dva unikove vychody z vagonu). Na to, ze se film odehrava v minimalnim prostoru a trva dve hodiny, tak me vubec nenudil. Zastup ceskych hercu potesil. Po technicke strance filmu nelze nic vytknout, coz Vilsmaier jiz ukazal v jednom z mem nejoblibenejsich filmu vubec- Stalingrad. ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (10)
- Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
- Záběry, které ukazují přijíždějící vlak do KL Auschwitz-Birkenau (Březinka), jsou ve skutečnosti obrácené, tj. vlak jede směrem od táborové brány. Druhá kolej ve skutečnosti neexistuje, rozmístění kolejí uvnitř tábora taktéž neodpovídá (jsou tři a vlevo při pohledu z tábora k bráně). (Zilin)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
Súvisiace novinky
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (viac)
Reklama