Welkeom tu Dongmakgol

V podstatě od prvních kroků, které směřují směrem k vesnici, je jasné, jak to dopadne, protože tyhle filmy jinak v Koreji snad ani dopadnout nemůžou, takže se nestalo nic, co bych nečekala. Jen co vojáci dojdou do vesnice, film se stává bezstarostným jako je sama vesnice. Film na vojáky nahlíží jako sami vesničané – nesoudí je, neříká která strana je lepší, prostě je přijímá. To mi přišlo velmi sympatické. Ke konci mi to připomínalo sedm statečných. Člověk se u filmu zasměje, zavzpomíná na různé scény s divokým prasetem, které viděl jinde (ačkoliv žádná nebyla tak epická jako ta zdejší). Bohužel na můj vkus moc dlouhá stopáž, takže jsem občas polevovala na ostražitosti a zachvátil mě pocit, že už bych tu chtěla „ten“ konec. Pobavila jsem se, vesnička se mi líbila, herecké výkony byly obstojné. Slabší 4*. (25.07.2014)

Ač musim říct, že konec mi trochu zklamal tim jak byl roztahanej, tak nemůžu jinak než za 5, protože málokdy film přináší tak protichůdný a zároveň silný emoce jako právě tenhle ten. U scény s kancem jsem se málem podělal smíchy a u těch smutnejch mi to trhalo srdce. Jižní Korea je zřejmě v nějaký jiný emocionální dimenzi, protože jinak nechápu, kde se to v těch lidech tam bere. (11.09.2010)

Protiválečný film, který ve své snaze používá nejrůznější klišé, ale natolik inovativně, že to vůbec nevadí. Samozřejmě je celý film tak trochu idealistický, je to velmi působivá metafora, kterou není třeba brát doslova. Občas mě trochu zamrzelo, jak moc doslovný film je, ale to také není možné brát jako nijak velkou výtku. Problém nastal až když se na scéně objevili Američané...Z cca 18 parašutistů přežilo 5? A šli zachránit jediného člověka?! Copak je zapotřebí opakovat největší chybu filmu Zachraňte vojína Ryana?... To bylo prostě podivné a jak jsem si celou první polovinu byl jistej 5*****, tak v tuto chvíli už jsem to viděl jen na 4. Největší zvrat ale nastal na konci, kterej jakoby veškerý předešlý děj zapomněl...dál to rozepisovat nebudu, protože tu nechci nic prozrazovat, jen prostě řeknu, že mě to neuvěřitelně zklamalo. Ne to, co se stalo, ale jakým způsobem k tomu došlo. To asi scenáristu postihla dočasná demence nebo na chvíli zaskočila cvičená opice..? 3*** tomu nedám jen proto, že až na ten konec to bylo vážně dobrý. (07.04.2009)

Ať si říká kdo chce co chce, mě přišlo spojení tragických - byť předvidatelných - osudů hlavních hrdinů s komickými prvky velmi osvěžující a nápadité. Scénu s "poprkornovým deštěm" anebo matrixovský zápol s pašíkem z hlavy jen tak nevymažu. Pravda, patosu bylo habaděj, ale to jsem od korejské produkce už jako poučený divák čekal. Naopak mě příjemně překvapilo množství kameramanských vychytávek, které jsem si opravdu užil. Vítejte v Dongmakgolu je milý, sympatický příběh na jarní večer a to je víc než dost. (26.03.2010)

Neskutočne krásny poeticky film o tom, aká je vojna nezmyselná. Dve znepriatelené skupiny sú proste zhodou okolnosti donútené spolu vychádzať až postupne zisťujú, že keby nebolo tích blbcov na vysokých miestach, tak nemajú dôvod sa nenávidieť. Téma ktorá už bola viackrát spracovaná, ale v tejto verzii mi prišla najdokonalejšie podaná. Každá jedna postava a každá príhoda, ktorú spolu postavy zažijú ma neskutočne bavila. A k tomu tu máme perfektne vybalancovaný záver. Ani nie happy end ani nie tragédia. Proste niečo medzi tým. Jedná sa o ten typ filmu u ktorého by som kľudne prijal aj dvojnásobnú stopáž a mám chuť si ho neustále púšťať dookola. (09.01.2009)